ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující dění kolem ruské invaze na Ukrajinu. Čerstvý příval zpráv vám přineseme zase zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc. 

Ukrajinské letectvo provedlo 1700 náletů zaměřených na pozice, sklady, vybavení a jednotky ruských sil, uvedl server Ukrajinska Pravda, kterému to řekl mluvčí leteckého velitelství Jurij Ignat. 

Podle Ignata útočné letouny Su-25 a bombardéry Su-24M s podporou vrtulníků pozemních sil nadále poskytují vzdušnou podporu pozemním jednotkám v jižních a východních oblastech Ukrajiny, a to i přes velký počet nepřátelské protivzdušné obrany. 

„Nejvýkonnější raketa s jaderným doletem na světě se připravuje na nové testy a sériovou výrobu,“ řekl šéf ruského vesmírného výzkumu Dmitrij Rogozin. Mluvil přitom o nadzvukové jaderné střele „Satan“. 

Rogozin byl údajně viděn na železnici, jak si prohlíží novou zbraň, která byla přivezena k místním lesům, jak píše server The Daily Mail. V lesích se má tato zbraň testovat. 

Soud v Ivano-Frankivské oblasti na západě Ukrajiny poslal na pět let do vězení obdivovatelku komunismu a Sovětského svazu, která své názory šířila na sociálních sítích. Uvedla to na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na dnešní vyjádření oblastní prokuratury. Propagace komunistického totalitního režimu a jeho symbolů je na Ukrajině trestným činem.

Ruská speciální jednotka zmrzačila nevinného pejska a připojila k němu bombu: Zachránil ho zázrak

Členové ruské rozvědky GRU operující v ukrajinském severozápadním městě Makariv brutálně zbili pejska a připoutali k němu bombu. Zřejmě proto, aby zabila nevinné občany, kteří by se zvířeti pokusili pomoci. Naštěstí si obyvatelé včas uvědomili, že něco není v pořádku a přivolali pyrotechnickou jednotku.

Civilisté na území Donbasu pokračují v evakuaci. Vedle strachu z ruských okupantů je k tomu vede i ukrajinská vláda, která začala mluvit o protiofenzivě. 

Ruští vyšetřovatelé z federální kriminální ústředny začali stíhat opozičního politika Ilju Jašina kvůli podezření, že se dopustil šíření vědomě lživých informací o nasazení ruských ozbrojených sil. Oznámila to dnes agentura Interfax, která se odvolává na Jašinova obhájce.

V zemi, jejíž vedení označuje válku proti Ukrajině za speciální vojenskou operaci a bez ohledu na četná svědectví a důkazy trvá na tom, že ruští vojáci neútočí na civilisty a civilní cíle, nově hrozí až 15 let vězení za šíření informací, které se odchylují od oficiální verze. Minulý týden moskevský soud poslal na sedm let do vězení moskevského poslance Alexeje Gorinova, který veřejně hovořil o válce proti Ukrajině a o tom, že v ní umírají ukrajinské děti. Šedesátiletý Gorinov se podle tiskových agentur stal prvním člověkem, navíc ve volené pozici, který za protiválečné postoje skončil ve vězení.

Záchrana přeživších v troskách Časov Jar. 

Polsko by podle nepotvrzených informací mělo brzy předat Ukrajině všech svých 232 tanků PT-91 Twardy. Na oplátku by měla Varšava od Spojených států obdržet 300 už používaných tanků Abrams, napsal dnes polský server Defence 24. Ten se odvolává na informace z ukrajinských sociálních sítí. Zpráva se objevila v den, kdy polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka přijal v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Blaszczak při jednání se svým protějškem Oleksijem Reznikovem podle agentury PAP zdůraznil, že pomoc Ukrajincům ve válce proti Rusku je pro Polsko nejvyšší prioritou, protože případná porážka Ukrajiny by Polsko vystavila vážnému ohrožení, že se stane příští obětí ruské agrese.

Počet obětí ruského raketového útoku na Časiv Jar vzrostl na 43, hlásí úřady.

„K 18:00 (17:00 SELČ) pracovníci DSNS nalezli a z trosek zničeného pětipodlažního domu vytáhli 43 mrtvých včetně dítěte (chlapce kolem devíti let),“ uvedly záchranné složky, podle kterých bylo odklizeno 420 tun trosek zdevastovaného obytného domu. Místní úřady už dříve uvedly, že se ze sutin podařilo devět lidí zachránit.

Podle ukrajinské rozvědky se ruský prezident Vladimír Putin nechystá vyhlásit mobilizaci. Zpravodajský server The Kyiv Independent tlumočí na twitteru slova z ředitelství rozvědky. Podle zástupců ministerstva obrany Vadyma Skibitského Putin neuzná, že vojenské akce Ruska na Ukrajině jsou válkou v plném rozsahu.

V důsledku dnešního ostřelování Mykolajivu bylo zraněno 12 lidí. Informovala o tom ukrajinská TV Nexta na twitteru. 

„Nynější události představují rozhodné kroky k multipolárnímu světovému řádu, k ukončení americké hegemonie, kvůli jejímuž zachování se zvětšují uskupení vojsk, podporuje se neonacistická ideologie a otevřeně fašistické režimy okolo zemí pokládaných za nežádoucí. Taková politika Západu bohužel přibližuje svět k propasti velké války, ve které už nebude vítězů,“ prohlásil běloruský vůdce Lukašenko.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes odvolal zástupce náčelníka běloruského generálního štábu Aljaksandra Škirenku, oznámila místní média s odvoláním na příslušný výnos hlavy státu. O důvodu odvolání se nezmínila.

Lukašenko v projevu před vojáky tvrdil, že Bělorusko nikdy dříve nečelilo takovému ohrožení národní bezpečnosti jako nyní, kdy Západ rozpoutal proti zemi hybridní válku, a stěžoval si na „vyčkávací postoj“ spojenců z řad bývalých sovětských republik. Bělorusko jako nejbližší spojenec Moskvy se přímo nezapojilo do ruské války proti Ukrajině, ale poskytlo k agresi své základny, a tak je pokládáno za účastníka války. Západ na Minsk kvůli tomu uvalil další sankce.

Zástupci Ukrajiny a OSN se ve středu v Istanbulu zřejmě připojí ke konzultacím mezi Ruskem a Tureckem ohledně exportu obilí z Ukrajiny. S odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí o tom dnes informovala agentura Interfax. Zprávu potvrdil i turecký ministr obrany Hulusi Akar. V důsledku ruské invaze jsou v ukrajinských přístavech zablokovány miliony tun obilí určených na vývoz.

Ukrajina je klíčovým zemědělským exportérem a její neschopnost kvůli ruské invazi dodávat obilí způsobila prudký růst cen potravin. To ještě umocnilo obavy z celosvětové potravinové krize, uvedla agentura Reuters.

Guvernér: Rusko ostřeluje Charkov, čtyři lidé jsou hospitalizováni. Zranění obětí nejsou život ohrožující a dostalo se jim lékařské péče poté, co ruští vojáci ostřelovali městský městský obvod, uvedl guvernér Charkovské oblasti Oleh Synehubov.

Počet obětí střely Časov Jaru vzrostl na 43. Státní pohotovostní služba uvedla, že z trosek vytáhla 43 těl. Ruský raketový útok zasáhl 9. července pětipatrový bytový dům ve městě Časov Jar v Doněcké oblasti. Devět lidí bylo zachráněno.

Téměř tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu skončil první soudní proces týkající se válečných zločinů. Soud poslal jednadvacetiletého ruského vojáka Vadima Šišimarina za vraždu neozbrojeného ukrajinského civilisty Oleksandra Šelipova do vězení na doživotí. Od té doby byli souzeni a odsouzeni další dva váleční zločinci, v obou případech ruští pěšáci. Byly to jen malé ryby – ale možná zároveň začátek něčeho většího. Minulé tribunály nabízejí cenné poučení, jak by se válečné zločiny a genocida mohly stíhat v případě Ukrajiny, napsal časopis Foreign Policy.

Třicet procent Rusů si myslí, že válku proti Ukrajině je nutné okamžitě ukončit. Ve věkové kategorii 18 až 24 let ukončení války žádá až 56 procent dotázaných. Se stoupajícím věkem ale podpora války mezi Rusy stoupá, uvedl dnes zpravodajský server Meduza s odvoláním na výsledky neveřejného výzkumu, který podle zdrojů portálu minulý měsíc na zakázku Kremlu uskutečnila společnost VCIOM. Kreml i VCIOM se zdržely vyjádření.

K vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině využije Evropská unie stávající soudy. Vytvořit speciální tribunál nepůjde bez souhlasu dalších velmocí. Po dnešním neformálním jednání ministrů spravedlnosti EU v Praze to uvedli eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

S přáním diskutovat o vzniku speciálního tribunálu přijel na zasedání ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maliuska. Reynders ale po jednání řekl, že EU se pokusí využít soudy, které již má k dispozici, tedy národní soudy a Mezinárodní trestní soud v Haagu.

V Plzni se v pondělí a dnes konaly zápisy ukrajinských dětí do mateřských škol (MŠ). Přišlo jich několik set, ale přesné číslo bude jasné ve čtvrtek. Do středy musí všechny školky předat konečné počty magistrátu. Plzeňské MŠ plánují zvýšit kvůli uprchlíkům z Ukrajiny kapacity až o 350 míst. Většina bude v samostatných prostorech jako odloučená pracoviště školek, řekla ČTK mluvčí radnice Eva Barborková.

„Celkově očekáváme spíše menší zájem o MŠ ze strany ukrajinských zákonných zástupců. Důvody budou pravděpodobně obdobné jako u základních škol. Celkový počet příchozích dětí budou k dispozici ve čtvrtek. Informace o tom, jak budou děti umístěny v rámci celého města, budeme mít 21. července,“ uvedla vedoucí odboru školství magistrátu Dagmar Škrlantová. Podle ní lze předpokládat, že všechny tříleté děti a starší, které přišly ke zvláštním zápisům, bude možné umístit, ať už formou integrace do současných tříd, nebo do nově připravených pro homogenní ukrajinské skupiny, které byly zřízeny v režimu tzv. lex Ukrajina na dobu určitou.

Zástupci vlády budou ve čtvrtek s hejtmany jednat o pokračování provozu krajských asistenčních center na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Na programu jednání Asociace krajů s ministry bude také situace ve školství, které čeká po prázdninách příliv žáků a studentů z Ukrajiny, či financování sociálních služeb v letošním roce. O tématech jednání, které se uskuteční kvůli schůzi Sněmovny v dolní parlamentní komoře, informoval dnes úřad vlády.

Ukrajina útočí na ruské jednotky v Enerhodaru, Záporožíská oblast. Ukrajinští vojáci použili drony k útoku na ruské jednotky v budově, která patří Bezpečnostní službě Ukrajiny (SBU) v Ruskem okupovaném Enerhodaru, uvedla ukrajinská státní jaderná společnost Energoatom. 

Počet obětí v Časov Jaru je 38. Záchranáři odklidili více než 400 tun sutin a zachránili devět lidí.

Dodatečných 10 milionů eur z Litvy přidělených Ukrajině na naléhavé potřeby rekonstrukce dorazí do Kyjeva v příštích několika týdnech, uvedla premiérka Ingrida Šimonytėová.