ONLINE: Přesila ruských jednotek? Ukrajinci na frontě čekají na slíbenou munici, problém bude její doprava

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na více než deset firem, které dodávají do Ruska z členských zemí EU embargované zboží zahrnující zbrojní technologie. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dokument, ke kterému získala přístup. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Europoslanci dnes schválili prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, zároveň ale i ochranu zemědělců v Evropské unii. Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří již několik měsíců protestují v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Návrh podpořilo 428 europoslanců, 131 jich bylo proti a 44 se zdrželo hlasování.

Španělsko a Řecko čelí tlaku spojenců, aby předaly Ukrajině své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. Píše to deník Financial Times (FT). Podle spojenců v EU a NATO nejsou tyto jihoevropské země přímo ohroženy, a tak by se mohly vzdát některých zařízení ve prospěch napadené země, která se brání sílícím ruským úderům ze vzduchu.

K předání moderních systémů protivzdušné obrany podle deníku vyzvali řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze ostatní premiéři a prezidenti členských zemích EU. Stalo se tak minulý týden v osobních rozhovorech na summitu v Bruselu, řekly listu nejmenované zdroje. „Jsou tu země, které, popravdě řečeno, bezprostředně nepotřebují své systémy protivzdušné ochrany,“ poznamenal podle FT jeden z evropských diplomatů.

K navýšení pomoci v oblasti protivzdušné ochrany vyzývají opakovaně ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který to zopakoval také ve videoposelství na posledním unijním summitu. Podle nich Ukrajina čelí rostoucím ruským úderům ze vzduchu. V posledních týdnech slíbilo navýšit svou pomoc ukrajinské protivzdušné obraně Německo.

Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí.

Ukrajina bude hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy budou o aktuálních potřebách země informovat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.

„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil dnes Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.

„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: ‚Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel.

I welcome the vote of the US House of Representatives approving the - long overdue - crucial USD 60 billion aid package for Ukraine.

This sends a clear message to the Kremlin: Those who believe in freedom and UN charter will continue to support Ukraine and its people.

— Charles Michel (@CharlesMichel) April 20, 2024

„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.

Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.

Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb. Plán na summitu v Bruselu v noci na dnešek představil premiér předsednické Belgie Alexander De Croo. Krátce před summitem český premiér Petr Fiala a De Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.

„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.

„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.

Summit EU se shodl, že Ukrajině je třeba urychlené poskytnout protivzdušnou obranu. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. Česko na mimořádném dvoudenním zasedání Evropské rady, které dnes večer začalo v Bruselu, zastupuje premiér Petr Fiala.

Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.

V souvislosti s útoky na energetická zařízení členské státy EU uvedly, že posílí dodávky humanitární pomoci do země, která již více než dva roky čelí ruské agresi, včetně vybavení jako jsou generátory či transformátory.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Jedním z témat dnešního summitu Evropské unie v Bruselu budou ruské pokusy ovlivnit evropské volby prostřednictvím dezinformací. Novinářům to před začátkem jednání potvrdil belgický premiér Alexander De Croo. K zahájení vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích podle dřívějšího prohlášení premiéra Petra Fialy přispělo nedávné odhalení české Bezpečností informační služby ohledně zpravodajské platformy Voice of Europe.

Evropská unie by měla být schopna nabídnout vyjednávací rámec pro zahájení procesu vstupu Ukrajiny do EU v červnu, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna na tiskovém brífinku.

Europoslanci dnes budou na zasedání v Bruselu hlasovat o plánu reformovat trhy s elektřinou a plynem tak, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými šoky a aby byl energetický systém odolnější a udržitelnější. Během druhého a závěrečného dne plenární schůze je rovněž čeká debata o právním státu a svobodě médií na Slovensku. V odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině reforma rovněž umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska.

Evropskou unii čeká ještě hodně práce v oblasti boje proti dezinformacím. Přes množství již přijatých opatření musí ve své obraně před informačním vlivem cizích zemí zrychlit. V dnešní rozpravě Evropského parlamentu k ruským informačním operacím, o kterých koncem března informovaly české úřady, to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Česká republika koncem března zařadila na národní sankční seznam mimo jiné společnost Voice of Europe, která na své platformě publikovala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Český Deník N v této souvislosti napsal, že česká kontrarozvědka odhalila celou Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu. 

Jourová uvedla, že zjištění české tajné služby ohledně Voice of Europe považuje ze "velmi znepokojivé", nikoli však překvapivé.

Soudní dvůr Evropské unie vyřadil ruské miliardáře Michaila Fridmana a Pjotra Avena z unijního sankčního seznamu. Evropský blok na oba muže uvalil sankce těsně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle soudu však Rada EU nepředložila přesvědčivé důkazy, které by prokázaly, že Fridman a Aven ruskou agresi podporovali.

Evropská unie potřebuje více finančních prostředků na přípravu na případný plnohodnotný konflikt, protože riziko války v Evropě za hranicemi Ukrajiny již není fantazií, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Po sérii cílených raketových a dronových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ze strany Ruska utrpěla ukrajinská energetická síť v posledních týdnech značné škody. V reakci na tuto krizi EU rychle zmobilizovala nouzovou energetickou pomoc, která je na cestě na Ukrajinu,“ uvedla Evropská komise s tím, že posílá deset velkokapacitních generátorů ze svých strategických rezerv. Každý má kapacitu dodávat elektřinu středně velké nemocnici, která se ocitla v nouzové situaci.

K tomu v reakci na ukrajinskou žádost nabídly Rakousko, Německo, Švédsko a Nizozemsko prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU celkem 157 generátorů různých velikostí.

Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Dohodli se na tom dnes vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Nová omezení pro ukrajinský vývoz mají podpořit unijní zemědělce. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Zástupci členských států EU dnes podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce.

Upravenou pozici členských států bude muset znovu schválit Evropský parlament. Kompromis zajistí vyvážený přístup mezi podporou Ukrajiny a ochranou zemědělských trhů EU, uvedlo belgické předsednictví na sociální síti X.

Evropská unie je šokovaná a konsternovaná po dnešním teroristickém útoku na okraji Moskvy, píše AFP s odkazem na mluvčího Evropské komise. Francouzská diplomacie po teroristickém útoku na okraji Moskvy vyzvala k jeho plnému objasnění. Záběry z Moskvy jsou hrozné, uvedla na síti X.

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.

Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Summit pro dnešní den skončil, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Summit zhodnotil také pokrok ohledně využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Zmínil možnost financování vojenské podpory země.

Josep Borrell prohlásil, že Evropská unie nepůjde „umírat za Donbas“, a požádal, aby Evropané nebyli strašeni „nevyhnutelnou válkou“, píše server NEXTA.

„My se této války neúčastníme, pouze podporujeme Ukrajinu a měli bychom se připravit na budoucnost budováním obranyschopnosti našeho průmyslu, ale zbytečně nestrašte lidi, válka není nevyhnutelná. Co je nevyhnutelné, je nutnost podpořit Ukrajinu,“ řekl údajně nejvyšší diplomat EU.

Blížící se evropské volby jsou testem odolnosti vůči dezinformacím, řekla šéfka Evropského parlamentu Metsolaová. S lídry EU jednala o Ukrajině i unijní obraně.

Šéfové států a vlád zemí EU začali na summitu v Bruselu jednat o prvních dvou tématech schůzky, tedy o situaci na Ukrajině a o bezpečnosti a obraně Evropské unie, plyne z informací diplomatických zdrojů. Předtím absolvovali pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, se kterým debatovali hlavně o dění na Blízkém východě.

„Summit právě probíhá. Nejdůležitějším tématem je otázka ukrajinského obilí. Dumping pomalu ničí evropské a maďarské farmáře. Maďarský postoj je jasný: musíme chránit naše farmáře,“ napsal na sociální síti X maďarský premiér Viktor Orbán.