ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online přenos zpráv kolem Ukrajiny končí, připojíme se opět brzy ráno. Přejeme dobrou noc.

„Na naší zemi nikdy nebudou vládnout nepřátelské vlajky a náš lid nebude nikdy zotročen. Odolnost v bitvách, síla v našich činech, statečnost a přesnost našich bojovníků je nezávislost Ukrajiny, která bude trvalá, kterou posilujeme a budeme posilovat i nadále,“ deklamoval na videu prezident Volodymyr Zelenskyj.

„V Mariupolu nějací milí lidé rozbili bustu Lenina, kterou tam okupanti nainstalovali v městském parku po dobytí města,“ tweetuje kanál Nexta.

Ruské ministerstvo obrany popřelo zprávy, že ukrajinské jednotky na více místech prorazily frontovou linii, a ujistilo, že situaci má pod kontrolou.

Velvyslanec Spojených států Reuben Brigety obvinil Jihoafrickou republiku z poskytnutí zbraní a munice Rusku. Měla je naložit sankcím podléhající ruská loď Lady R, která loni v prosinci tři dny kotvila v jihoafrickém přístavu. Znamenalo by to porušení deklarované neutrality Pretorie v konfliktu na Ukrajině, píše agentura Reuters. Dodávky munice pro Rusko představují stále větší problém.

„Spojené státy mají vážné obavy ohledně přítomnosti sankcionované ruské lodi v jihoafrickém přístavu,“ uvedl dnes rovněž mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel. Ruská společnost TransMorFlot, jíž plavidlo Lady R patří, byla Spojenými státy sankcionovaná minulý rok poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Důvodem byla přeprava vojenského vybavení a zbraní.

„Záležitost se prověřuje a časem se k ní budeme moci vyjádřit,“ prohlásil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa a situaci víc odmítl komentovat. Prezidentský úřad následně kotvení Lady R potvrdil, aniž by upřesnil místo, kde se zdržela, nebo účel, za jakým u břehů JAR pobývala.

O Marijinku v Doněcké oblasti se bojovalo už v dubnu 2014, další těžká bitva se tu odehrála v červnu 2015. V březnu boje přišly znovu, ty zkázu prakticky dokonaly. Z devíti tisíc obyvatel tu nezůstal nikdo, městečko je takřka doslova srovnané se zemí.

„Nezavedeme proti Rusku jednostranné hospodářské sankce, protože tímto krokem bychom vytvořili velké problémy našemu obyvatelstvu a byznysu,“ řekl premiér Gruzie Irakli Garibašvili. Stalo se tak den poté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety rušící Gruzíncům vízovou povinnost při návštěvách Ruska kratších než 90 dnů a zákaz přímých letů ruských aerolinek do této zakavkazské země. Putinův krok už ve středu kritizovala gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová jako „provokaci“ a označila jej za „nepřijatelný“ v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině a okupace části gruzínského území.

Tbilisi má s Moskvou územní spory o dvě provincie, které se s Ruskou pomocí odtrhly od Gruzie a které Tbilisi vzhledem k přítomnosti ruských posádek pokládá za okupované.

Garibašvili nicméně dnes dodal, že ruské firmy a občané, na které byly uvaleny sankce, nemohou působit na gruzínském území.

„Ozbrojené síly Ukrajiny spustily útok u Soledaru a usilují o obklíčení Bachmutu,“ píše kanál Nexta TV s odvoláním na ruské vojenské korespondenty-bloggery. „Podle nich ukrajinské síly s podporou několika jednotek a obrněných uskupení, každého se dvěma-třemi tanky, dokázaly provést průlom. Nyní se ukrajinská armáda snaží konsolidovat dobyté pozice, ‚situace je obtížná‘ pro ruské okupanty.“

„V roce 2023 už Ukrajina od zahraničních dárců obdržela 16,7 miliardy dolarů (360 miliard korun) rozpočtové pomoci. Od svých partnerů máme také záruky ohledně další pomoci s financováním deficitu státního rozpočtu v letošním roce,“ uvedl s díky ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko na jednání s protějšky a představiteli centrálních bank skupiny vyspělých ekonomik G7 a dalších zástupců dárcovských zemí. Ukrajině, která se už přes rok brání ruské invazi, podle Reuters hrozí, že jí v letošním roce bude na příjmové straně rozpočtu chybět 38 miliard dolarů (819 miliard korun).

„Polsko poslalo Ukrajině 14 stíhaček MiG-29,“ cituje kanál Nexta TV stálé zastoupení Polska při EU.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin popisuje problémy ruských sil u Bachmutu: „Území, která se dobývala mnoho měsíců za cenu krve a životů našich bojových druhů, kteří denně postupovali o desítky nebo stovky metrů, dnes bez boje opouštějí ti, kteří mají držet naše křídla,“ prohlásil Prigožin podle agentury Reuters v audionahrávсe zveřejněné na sociální síti telegram.

Už dříve přitom obvinil vojáky ruské pravidelné armády, že u Bachmutu utíkají. Analytici se podle agentury Reuters domnívají, že Prigožin se hlasitou kritikou ruského armádního vedení snaží odvrátit od svých žoldnéřů obvinění z nedostatečně rychlého postupu.

„Budovu kyjevské radnice prohledává územní úřad Státního úřadu vyšetřování se sídlem v Kyjevě,“ informuje na Facebooku místostarosta Volodymyr Bondarenko. Razie se týká prostor a kanceláří Kyjevské městské vojenské správy a samotné řízení souvisí s vojáky, z nichž někteří jsou zároveň členy rady. „Již dříve byly vyšetřovatelům dobrovolně poskytnuty všechny dokumenty obsažené v příkazu k prohlídce.“

Ruský rozpočtový deficit od letošního ledna do dubna dosáhl 3,42 bilionu rublů (zhruba 960 miliard Kč), takže překročil celoroční vládní cíl. Ve stejném loňském období ruský rozpočet vykázal přebytek 1,2 bilionu rublů. Nyní je však pod tlakem kvůli růstu výdajů v souvislosti s válkou na Ukrajině a propadu příjmů z ropy a plynu.

Rozpočtové výdaje se za první čtyři měsíce letošního roku meziročně zvýšily o 26 procent, zatímco rozpočtové příjmy klesly o 22 procent. Samotné příjmy z ropy a plynu se propadly o více než polovinu, napsala agentura Bloomberg.

Ruská vláda si pro celý letošní rok naplánovala rozpočtový schodek 2,9 bilionu rublů. „Bilance ruského rozpočtu se v dubnu dál zhoršovala. Vláda sice usiluje o omezení výdajů, údaje však neukazují, že je v tomto směru úspěšná. Stoupající veřejné výdaje pravděpodobně v příštích měsících povedou k růstu inflace,“ uvedl ruský ekonom Alexander Isakov.

„Rodiče maniaka, vezměte si ho k sobě, přichází od něho tolik bolesti a trápení, celý svět se modlí za jeho smrt. Smrt Putinovi, vychovali jste zrůdu a vraha,“ stálo ve vzkazu, který Irina Cybaněvová (60) zanechala loni v říjnu, den před Putinovými narozeninami, na hrobu jeho rodičů na petrohradském hřbitově. Soud v Petrohradě ji za to dnes potrestal dvouletým podmíněným odnětím svobody.

Podle webu Rádia Svobodná Evropa ženu nahlásil pracovník ostrahy hřbitova. Úřady ji posléze obvinily z trestného činu hanobení hrobu motivovaného údajnou politickou nenávistí. Ruský trestní zákoník v takovém případě počítá s trestem odnětí svobody až na pět let. Cybaněvová, důchodkyně a bývalá inženýrka, sdělila, že k činu ji dohnal strach, který u ní vyvolalo sledování zpráv o potenciálním použití jaderných zbraní.

Slovjansk v Doněcké oblasti. Ruské bombardování zdemolovalo rodinný dům, škody utrpěl i byt v sousedství.

Poskytnutí střel Storm Shadow Ukrajině vnímá Moskva „velmi negativně“, uvedla ruská státní agentura RIA Novosti s odkazem na mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova. „Bude zapotřebí adekvátní odpověď našich armádních představitelů,“ sdělil podle agentury také Peskov. V minulosti se západní spojenci Kyjeva zdráhali Ukrajině poskytnout zbraně s dlouhým dostřelem kvůli obavám, že by Kreml takovéto dodávky mohl vnímat jako hlubší zapojení Západu do konfliktu nebo že by mohl přikročit k eskalaci bojů.

„V Irpini na Ukrajině jsem dnes viděla zničující výsledky Putinovy nezákonné invaze. A také mimořádnou odolnost společnosti, která se zase společnými silami obnovuje,“ tweetuje evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Její úřad je odhodlán „podporovat Ukrajinu v oblasti odminování, odklízení munice a vyšetřování válečných zločinů“, dodala.

Zástupcům Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN se dnes nepodařilo dojednat prodloužení dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Dohodli se ale na pokračování rozhovorů, informovalo turecké ministerstvo obrany. Podle něj rozhovory zaznamenaly „pozitivní a konstruktivní vývoj“, napsala agentura Reuters. Platnost nynější dohody končí za týden.

V Istanbulu jednali zástupci OSN a také náměstci ministrů obrany Ruska, Ukrajiny a Turecka. Podle Ankary budou jednání pokračovat na technické úrovni.

Moskva dlouhodobě tvrdí, že není naplňována ta část dohody, která počítá s odstraněním překážek pro vývoz ruských potravin a hnojiv. Odmítá souhlasit s prodloužením platnosti dohody, pokud nebudou uspokojeny její požadavky. Kyjev chce, aby byla platnost dohody prodloužena na delší dobu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vývoj jednání pro Reuters odmítl komentovat. Nevyloučil však, že by ve věci mohli po telefonu jednat ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho jednotky pokračují za podpory výsadkářů v ofenzivě na západě Bachmutu. „(Ruští vojáci) jednotky ukrajinských ozbrojených sil zadržely na křídlech,“ uvedl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov.

Ukrajinská armáda při kopání zákopů objevila ostatky vojáků z druhé světové války, záběry přinesl kanál Nexta.

Britský ministr obrany Ben Wallace potvrdil, že Londýn poskytl Kyjevu střely Storm Shadow.

„Náš striktní přístup k výdajům státu na nějaký čas ale utlumily důsledky ruského útoku na Ukrajinu. Zejména potom potřeba dobře zvládnout nevídanou migrační krizi a také připravit a zaplatit program podpory pro naše občany a firmy, které sužovaly drahé ceny energií. To stálo desítky miliard korun navíc, miliardy s nimiž nikdo předem nemohl počítat. Ale tak to je, každý dobrý hospodář ví, že jsou roky dobré a že jsou roky zlé a že s obojím je potřeba se umět správně vyrovnat,“ premiér Fiala zmínil dopad války na Česko a jeho ekonomiku i během tiskové konference ke konsolidačnímu balíčku a návrhu reformních změn penzí.

Střely Storm Shadow mají dosah přes 250 kilometrů, a doletí tak i hluboko do ruského teritoria, Londýn ale podle jednoho ze zdrojů Ukrajina ujistila, že zbraně využije jen v rámci svého svrchovaného území.

Záběru ze Slovjansku po ruském útoku.

Věznění představitele běloruské opozice Viktara Babaryky a dalších odpůrců režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je nepřijatelné, stejně jako špatné zacházení s nimi a odpírání zdravotní péče. K jejich okamžitému propuštění dnes vyzval Evropský parlament na svém zasedání ve Štrasburku. Odsoudil také zapojení Běloruska do ruského útoku na Ukrajinu nebo podíl na deportaci ukrajinských dětí.

Evropský parlament „důrazně odsuzuje nelidské zacházení s politickými vězni a jejich rodinami a pokračující represe vůči politické opozici, občanské společnosti, odborům, obhájcům práv, nezávislým médiím a národnostním menšinám v Bělorusku“, uvedli poslanci ve schváleném usnesení. Upozornili také na Babarykovu nedávnou hospitalizaci. Návrh podpořilo 533 poslanců, 27 se zdrželo hlasování a devět se jich postavilo proti.

Viktar Babaryka byl jedním z hlavních soupeřů běloruského prezidenta Lukašenka před kontroverzními prezidentskými volbami, které se konaly v srpnu 2020. Volební komise Babaryku nakonec z voleb vyloučila. V červenci 2021 ho běloruský nejvyšší soud uznal vinným z korupce a poslal na 14 let do vězení.