ONLINE: Zelenskyj volá po ochraně ukrajinského nebe. A obětí ruského útoku na Černihiv je už 18

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme, s dalšími zprávami se přihlásíme ráno.

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo opozičního politika Jevgenije Rojzmana mezi takzvané zahraniční agenty, informoval dnes ruský servis BBC. Organizace nebo jedinci, kteří se ocitnou na seznamu zahraničních agentů, jsou vystaveni mnohem přísnější úřední kontrole. Bývalý starosta Jekatěrinburgu Rojzman je jedním z posledních známých ruských opozičních představitelů, kteří neskončili ve vězení nebo neprchli v posledních letech do exilu.

Na Ruskem okupovaném poloostrově Krym byli zlikvidováni íránští instruktoři, kteří pomáhali Rusům s naváděním útočných dronů Šáhed-136 na ukrajinské cíle, řekl deníku The Guardian šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zároveň varoval, že Ukrajina bude považovat za cíl i další Íránce na okupovaném ukrajinském území, kteří budou Moskvě pomáhat v její invazi na Ukrajinu.

Polsko se snaží získat podporu Německa k uvalení sankcí Evropské unie na severní větev ropovodu Družba, která vede do Polska a Německa. Sankce by Polsku umožnily odstoupit od dohody o nákupu ruské ropy v příštím roce bez zaplacení pokuty. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené s rozhovory. Podle agentury Bloomberg usiluje Polsko také o vytvoření systému cel pro ty, kdo budou dál odebírat ropu z jižní větve Družby. Ta vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.

Kreml počítá, že do léta ztratí v bojích na Ukrajině až třetinu z asi 300.000 mužů, které letos na podzim mobilizoval, uvedl dnes ruský investigativní web Važnyje istorii. Ruské vedení se touto prognózou neznepokojuje - padlé a raněné mobilizované nahradí v mezičase vycvičenými vojáky základní služby, napsal také web. Odvolal se přitom na své dva nejmenované zdroje, z nichž jeden je blízký ruské tajné službě FSB a druhý generálnímu štábu ruské armády.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková míří na návštěvu Kyjeva na pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval dnes maďarský server Index. Na Ukrajinu podle něj prezidentka cestuje vlakem přes Polsko. Zelenskyj už v červnu pozval na Ukrajinu premiéra Viktora Orbána, tato návštěva se však zatím neuskutečnila. Vztahy mezi oběma sousedními zeměmi v posledních letech trpí vzájemnými spory.

Kancelář maďarské prezidentky podle agentury Reuters zprávu o cestě ani nepotvrdila, ani nevyvrátila. Nováková, která byla před nástupem do funkce členkou Orbánovy vládní strany Fidesz, bude nejvýše postaveným maďarským politikem, který Zelenského v Kyjevě od začátku ruské invaze 24. února navštíví.

Západní země a humanitární organizace posílají na Ukrajinu desítky generátorů. Milionům Ukrajinců, kteří čelí ruským útokům na kritickou infrastrukturu a s nimi spojenými výpadky dodávek energie, tak chtějí pomoci zajistit teplo a energii v zimních měsících. Francie dnes oznámila, že vyslala na Ukrajinu 100 vysoce výkonných generátorů. Americká vládní agentura pro humanitární pomoc USAID poskytla Ukrajincům 80 generátorů a celkem jich zemi podle ruskojazyčné BBC slíbila 1600.

Označení Ruska za stát podporující terorismus nemá nic do činění se skutečným bojem s mezinárodním terorismem, uvedlo dnes na svém webu ruské ministerstvo zahraničních věcí. Rezoluci, která takto označila Rusko, ve středu schválili europoslanci, podle nichž ruská armáda záměrně útočí na Ukrajině na civilní cíle.

„Tento nepřátelský krok je součástí objednané informační a politické kampaně, kterou Západ vede proti naší zemi. Nemá nic společného s reálnou situací ohledně boje s mezinárodním terorismem,“ uvedl v prohlášení náměstek ruského ministra zahraničí Oleg Syromolotov.

Při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson zahynulo během dneška 15 jeho obyvatel, dalších 35 jich utrpělo zranění. Je mezi nimi i dítě. S odvoláním na městskou radu Chersonu to napsala agentura Ukrinform. Nedávno osvobozený Cherson zasáhla smršť ruského ostřelování už druhý den v řadě. Je to výrazná eskalace útoků od chvíle, kdy se Rusko po osmiměsíční okupaci z města stáhlo, napsala dříve agentura AP. Ve čtvrtek zahynulo podle ukrajinských úřadů v Chersonu kvůli ruským útokům deset lidí.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) přezkoumá bezpečnostní opatření ve všech ukrajinských jaderných elektrárnách. Oznámil to dnes podle agentury DPA generální ředitel organizace Rafael Grossi. Zatímco návštěva odstaveného rektoru v havarované jaderné elektrárně Černobyl už se uskutečnila, příští týden zamíří zástupci MAAE do Jihoukrajinské jaderné elektrárny.

Kyjev žádá zahraniční firmy, aby přestaly vyrábět čipy kompatibilní s ruským navigačním systémem Glonass. Tento systém totiž používá ruská armáda k raketovým útokům na Ukrajinu. Pokud nebude mít Rusko k zahraničním čipům přístup, bude muset začít s výrobou vlastních, a to od nuly, uvedla podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka.

Ukrajinské úřady evakuují pacienty z nemocnic v Chersonu, důvodem je ruské ostřelování města. Na telegramu to dnes odpoledne uvedl šéf správy Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. Nedávno osvobozený Cherson dnes - už druhý den v řadě - zasáhla smršť ruského ostřelování. Je to výrazná eskalace útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo, napsala agentura AP.

„Děti z chersonské oblastní nemocnice jsme převezli do Mykolajivu, kde se jim nadále bude dostávat potřebné lékařské péče,“ napsal Januševyč a dodal, že stovka pacientů psychiatrického zdravotnického zařízení v Chersonu se bude léčit v Oděse.

Ukrajinská energetická infrastruktura se tento týden opět stala terčem ruského útoku a miliony lidí zůstaly bez proudu. Zatímco teploty v zemi klesají pod bod mrazu, panují obavy, že Moskva - která má potíže zvítězit ve válce, kterou rozpoutala - využívá zimu jako zbraň. A nikde není zřetelnější, jak to může vypadat, než ve městech podél frontové linie na východě Ukrajiny. V Avdijivce se lidé naučili rozeznat přilétající dělostřelecký granát od toho odlétajícího podle zvuku. Často však nemá smysl se schovávat. Kusy šrapnelů mohou prorazit kovové dveře jako papír, píše BBC News.

„Ve válce vás nezabijí náhodou. Náhodou přežijete,“ říká jednasedmdesátiletý Anatolij, který se musel přestěhovat do sklepení poté, co jeho byt zničil požár po ostřelování. Nyní se bojí svůj úkryt opustit. „Jít do obchodu nebo vynést odpadky je aktem odvahy. Nikdy nevíte, jestli se vrátíte, nebo ne,“ říká.

Podle průzkumu je 90 % Ukrajinců připraveno snášet výpadky elektřiny a vytápění po dobu 2 let nebo déle, pokud uvidí perspektivu členství Ukrajiny v EU. Oznámila to první dáma Ukrajiny Olena Zelenská v rozhovoru pro BBC.

V centru Hradce Králové někdo tento týden poškodil vraky aut dovezené z válkou zasažené Ukrajiny. ČTK to dnes řekl ředitel východočeské pobočky organizace Paměť národa Michal Bureš. Tři autovraky jsou součástí putovní výstavy Příběhy z Ukrajiny, která v Hradci začala 17. listopadu a potrvá do 6. prosince. Má poukázat na hrůzy konfliktu dotýkající se civilního obyvatelstva Ukrajiny. Výstava podle Bureše vzbudila vlnu emocí už při instalaci. Poškozením vraků se začala zabývat policie.

„Zdá se, že ruské útoky na civilní vozy pokračují i v Hradci Králové. Změny nastaly na mnohých plechových částech vozů, nějaké části se ztratily. Jeden vrak je posprejován nápisem: 'STOP PROPAGANDĚ, DOMBAS',“ řekl ČTK Bureš. V Donbasu zuří nejúpornější boje.

Ruský prezident Vladimir Putin, který na konci února nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prohlásil, že sdílí hoře matek, které přišly o své syny. Z prezidentova setkání s matkami vojáků válčících na Ukrajině odvysílala zpravodajská televize Rossija 24 v přímém přenosu jen Putinova slova na úvod, až do prezidentova oznámení, že „začíná svobodná diskuse“. Rusko za devět měsíců bojů přišlo podle odhadu ukrajinského generálního štábu o více než 86.000 vojáků.

„Já osobně a celé vedení země sdílíme tuto bolest, chápeme, že nic nemůže nahradit syna, ztrátu dítěte, zvláště matce,“ oslovil Putin účastnice setkání. Prezident dnes tvrdil, že s vojáky ve „speciální vojenské operaci“, jak nazývá válku proti Ukrajině, občas mluví po telefonu. „Hovořil jsem s těmi, kdo mě udivili svou náladou, svým přístupem k věci. Nečekali telefonát ode mne,“ poznamenal s tím, že tyto hovory se podařilo zorganizovat právě díky matkám vojáků.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes uvedl, že ruské vzdušné útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny od 10. října zabily nejméně 77 civilistů a miliony dalších uvrhly do krajní nouze. Informovala o tom agentura Reuters. Podle Červeného kříže ruské údery vyhánějí z domovů čím dál více lidí.

„Útoky uvrhly miliony lidí do extrémní nouze a otřesných životních podmínek,“ uvedl Türk v prohlášení. „V souhrnu to vyvolává vážné problémy z hlediska mezinárodního humanitárního práva, které vyžaduje (získání) konkrétní a přímé vojenské výhody pro každý napadený objekt,“ dodal.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.

Dodávky proudu se v ukrajinské energetické síti po středečních ruských útocích podařilo k dnešnímu dopoledni obnovit na 70 procent. V prohlášení to uvedla společnost Ukrenerho, která provoz ukrajinské rozvodné sítě zajišťuje. V Kyjevě bylo dnes ráno okolo 50 procent domácností stále bez proudu, oznámila správa metropole.

„K 11:00 místního času (10:00 SEČ) výrobci elektřiny zajišťovali více než 70 procent spotřeby země. Ve všech oblastech jsme přednostně zásobovali zařízení kritické infrastruktury: kotelny, rozvodny plynu, vodovodní síť, čistírny odpadních vod. V některých oblastech funguje elektřinou poháněná veřejná doprava,“ napsala firma na facebooku.

V energetické soustavě je i nadále podle Ukrenerho nedostatek elektřiny, proto je prý potřeba pokračovat v plánovaných odstávkách. Odběratelé mají očekávat i neplánované výpadky.

Bývalý šéf Národní banky Ukrajiny Kyrylo Ševčenko a bývalý náměstek ministra spravedlnosti Denys Černyšov byli spatřeni ve Vídni. Oba bývalí úředníci jsou mezinárodně hledaní v kauze zpronevěry. 

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo americkou společnost Meta Platforms na seznam extremistických organizací, napsala agentura TASS.

Britský ministr zahraničí James Cleverly dnes navštívil Kyjev, kde jej přijal prezident Volodymyr Zelenskyj a jednal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Šéf britské diplomacie v ukrajinské metropoli přislíbil další britskou pomoc, konkrétně dodávku 24 sanitek a poskytnutí tří milionů liber (asi 85 milionů Kč) na rekonstrukci infrastruktury, poškozené ruskými útoky.

„Pane prezidente Zelenskyj, Spojené království vás podporuje činy, ne jen slovy,“ napsal Cleverly na twitteru po setkání s hlavou státu. „Slova nestačí. Slova v této zimě neobstarají elektřinu. Slova neochrání před ruskými raketami. Spojené království o Ukrajině jen nemluví, poskytujeme konkrétní podporu obraně Ukrajiny,“ zdůraznil po jednání se šéfem ukrajinské diplomacie.

Nový balík britské pomoci má podpořit obnovu infrastruktury, včetně škol a dětských domovů, poničených během války. Tyto prostředky pomohou také obětem sexuálního násilí, spáchaného za ruské agrese, napsala agentura Ukrinform. Kromě 24 sanitek by Británie měla podle agentury poskytnout také 11 vozidel pro záchranáře, včetně šesti obrněných vozů.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes uvedl, že ruské vzdušné útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny od 10. října zabily nejméně 77 civilistů a miliony dalších uvrhly do krajní nouze. Informovala o tom agentura Reuters.

„Útoky uvrhly miliony lidí do extrémní nouze a otřesných životních podmínek,“ uvedl Türk v prohlášení. „V souhrnu to vyvolává vážné problémy z hlediska mezinárodního humanitárního práva, které vyžaduje (získání) konkrétní a přímé vojenské výhody pro každý napadený objekt,“ dodal.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu.

Ukrajinci jsou připraveni vydržet kritickou energetickou situaci způsobenou rozsáhlými ruskými útoky další dva až tři roky. V rozhovoru se stanicí BBC to uvedla ukrajinská první dáma Olena Zelenská, podle které naději udrží vyhlídka na připojení země k Evropské unii.

„Bez našeho vítězství v naší zemi nikdy nezavládne mír,“ řekla manželka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Rusko podle ní nabízí pouze falešný mír, který by pro Ukrajince znamenal jen krátké období klidu.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Od začátku října při masivních vzdušných úderech útočí na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, kterou výrazně poškodilo.

Ukrajince tak s nadcházející zimou čekají výpadky proudu, odstávky a výzvy úřadů, aby se co nejvíce šetřilo energií. Kvůli chladnému počasí úřady evakuují nedávno osvobozená města na jihu země a doporučily, aby lidé zvážili, zda úplně na několik měsíců neodejít ze země.

Německý Spolkový sněm chce uznat za genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Navrhují to strany současné vládní koalice a opoziční křesťanští demokraté z CDU/CSU. Česká Sněmovna podobné rozhodnutí přijala už letos v dubnu.

„Hlad a represe se dotkly celé Ukrajiny, nejen regionů, kde se pěstuje obilí,“ uvádí se v návrhu německých parlamentních stran. Proto je podle nich vhodné takzvaný holodomor označit za genocidu.

Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a bude jí nadále poskytovat zbraně a vojenskou techniku potřebnou pro těžké zimní měsíce obrany proti ruské agresi. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož alianční země navýší dodávky aktuálně potřebného vybavení, jako jsou rušičky dronů, palivo či zimní výstroj.

„Nejlepší způsob, jak zvýšit šance na mírové řešení, je podporovat Ukrajinu,“ řekl dnes Stoltenberg na tiskové konferenci, kde představil program jednání aliančních ministrů zahraničí začínajícího příští úterý v Bukurešti. Od schůzky očekává shodu na navýšení dodávek zmíněného vybavení, které již v současnosti podle něj aliance Ukrajině poskytuje. Kyjev se v poslední době potýká s útoky Íránem dodaných dronů explodujících po útoku na cíl, proti nimž mu má pomoci technika rušící signál bezpilotních strojů.