ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Vážení a milí čtenáři, děkujeme, že jste dnes sledovali naše online zpravodajství. Situaci kolem napětí mezi Ruskem a Ukrajinou pro vás budeme sledovat i nadále. Prozatím přejeme dobrou noc.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v loňském roce zvýšil o 4,7 procenta. Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad. Ruská ekonomika tak zaznamenala nejvýraznější nárůst za více než desetiletí poté, co v roce 2020 v důsledku pandemie covidu-19 klesla o 2,7 procenta, napsala agentura Bloomberg.

Hospodářské vyhlídky Ruska nyní zastiňuje rovněž hrozba sankcí v souvislosti s vývojem kolem Ukrajiny. „Hospodářský růst zjevně zpomalí,“ uvedla hlavní ekonomika společnosti BCS Financial Group Natalja Lavrovová.

Rusko-ukrajinská krize se stala hned na úvod hlavním bodem třídenní Mnichovské bezpečnostní konference, která dnes začala v bavorské metropoli. Rozprava na toto téma bude pokračovat i v sobotu.

Německá ministryně Annalena Baerbocková v projevu varovala Moskvu, že Západ neustoupí od svých bezpečnostních principů a že Berlín je v případě ruského útoku na Ukrajinu obětovat i německo-ruský plynovod Nord Stream 2. Vedle situace na Donbasu debatovali státníci a představitelé mezinárodních organizací také o pandemii nemoci covid-19.

Krize kolem dění na ukrajinsko-ruských hranicích dnes opět nejevila známky oslabování, když lídr proruských separatistů v Donbasu obvinil Kyjev z plánování útoku a ohlásil evakuaci obyvatel do Ruska. Moskva mluví o dalším stahování jednotek od ukrajinských hranic, podle Američanů jich tam ale naopak přibývá. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) registrují na východě Ukrajiny nejhorší rozbroje od roku 2015 a hlásí další desítky porušení dohodnutého příměří.

U sídla vlády neuznávané Doněcké lidové republiky, kterou na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, explodoval dnes večer automobil. Informovala o tom ruská tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na svého zpravodaje z místa a na oznámení místní policie. Zranění podle agentury zatím hlášená nejsou.

Kolem 19:00 moskevského času (17:00 SEČ) neznámí pachatelé odpálili automobil v centru Doněcku na parkovišti ve vzdálenosti několika desítek metrů od budovy místní vlády, upřesnila podle agentury policie Doněcké lidové republiky. Obyvatele téměř milionové metropole úřady vyzvaly, aby zachovali klid a co nejvíce omezili cesty po městě.

Ruský prezident Putin vyzval Kyjev, aby ukončil konflikt tím, že začne jednat přímo s povstalci. Ukrajina jednat „s loutkami Moskvy“ odmítá a domáhá se rozhovorů s vedením Ruska, které podle Kyjeva okupuje kromě Krymu i část Donbasu. Takové jednání zase odmítá Moskva.

„Bohužel, přímo teď sledujeme zostření situace v Donbasu,“ řekl Putin po dnešním setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. „Klíčem k obnovení občanského míru na Ukrajině a snížení napětí okolo této země je splnění minských dohod. Vše, co Kyjev musí udělat, je sednout za jednací stůl s představiteli Donbasu a dohodnout politické, vojenské, ekonomické a humanitární opatření k ukončení konfliktu. Čím dříve se tak stane, tím lépe,“ zdůraznil ruský prezident podle agentury Interfax.

Putin nařídil ministrovi pro mimořádné události, aby zajistil přístřeší a další pomoc pro evakuované obyvatele ukrajinského Donbasu, uvedl TASS.

Japonský jen a jiné bezpečné měny, kterým se tento týden dařilo, dnes slábnou a rostou naopak měny vnímané jako rizikovější, jako je australský dolar. Investory uklidnil plán rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem o krizi kolem Ukrajiny, napsala agentura Reuters.

Americký dolar k jenu kolem 17:00 SEČ přidával 0,2 procenta na 115,17 JPY. Mírně silnější byl dolar i vůči švýcarskému franku. Australský dolar během dne přidával až o 0,4 procenta na 0,7228 USD, později ale část svých zisků smazal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti s napjatou situací kolem Ukrajiny vyzval k „ukončení vojenských akcí“ a obnovení konstruktivních jednání. Ruský tlak v oblasti podle Macrona nepolevuje, situace je nadále „velmi znepokojivá“ a v posledních hodinách si vyžádala několik obětí na životech, řekl Macron novinářům v Bruselu po skončení summitu Evropské a Africké unie. Zdůraznil také územní nedotknutelnost Ukrajiny, informovala agentura DPA.

Ve Finsku či Ženevě by se mohli příští týden setkat šéfové americké a ruské diplomacie Antony Blinken a Sergej Lavrov, kteří spolu kvůli krizi okolo Ukrajiny poslední dobou několikrát hovořili po telefonu. Naznačil to podle tiskových agentur ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin. Ruské televizi diplomat řekl, že Finsko nabídlo, že takovou schůzku příští týden uspořádá.

„Nyní se vybírají nové termíny pro schůzku s Blinkenem někde v Evropě, ještě nevím kde. Vím, že Finové nabídli své služby. Určitě vhodným místem pro takovou schůzku bude Ženeva,“ podotkl velvyslanec podle agentury Interfax.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyjádřil politování nad vyhrocením situace v Donbasu na východě Ukrajiny, odkud jsou hlášeny nové přestřelky mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty.

Povstalci na východě Ukrajiny oznámili evakuaci civilistů z Doněcka a Luhanska do Ruska a uvedli, že se obávají ukrajinské ofenzívy. Putin vyzval Kyjev, aby ukončil konflikt tím, že začne jednat přímo s povstalci.

Postoj Berlína nedodávat na Ukrajinu zbraně obhajuje šéfka německé diplomacie Baerbocková odlišnou odpovědností země po druhé světové válce.

Ukrajinský ministr zahraničí podle Reuters jako dezinformace odmítl tvrzení separatistů o chystané ofenzívě Kyjeva či diverzních akcích v Donbasu.

Americký ministr obrany Lloyd Austin během dnešního telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem vyzval k uvolnění napětí v krizi kolem Ukrajiny, uvedl Pentagon.

„Austin vyzval k uvolnění napětí, k návratu ruských jednotek obklopujících Ukrajinu na jejich domovské základny a k diplomatickému řešení,“ shrnulo americké ministerstvo obrany telefonát Austina s Šojguem. Ruská agentura Interfax uvedla, že ministři spolu mluvili o „mezinárodní bezpečnosti“.

Západ je připraven jednat s Ruskem transparentně a žít s ním v míru, odmítá ale změnit principy své bezpečnosti. Dnes to na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Varovala rovněž Moskvu, že v případě vojenského útoku na Ukrajinu ponese tvrdé následky a že součástí sankcí bude i německo-ruský projekt plynovodu Nord Stream 2. Jasně rovněž uvedla, že za krizí není Ukrajina, ale Rusko.

„Není to žádná ukrajinská krize, je to ruská krize,“ řekla. V případě invaze bude Rusko podle Baerbockové čelit bezprecedentním ekonomickým i politickým sankcím. „My, Němci, jsme připraveni zaplatit mimořádně vysokou ekonomickou cenu,“ zdůraznila. „Sankce by se týkaly i plynovodu Nord Stream 2,“ řekla a dodala, že na stole jsou všechny možnosti.

„Rusku zároveň vzkazujeme, že je (sankce) nechceme, my chceme mír,“ řekla. Západ podle ministryně nabízí Moskvě transparentní jednání, upřímnost a důvěru. „Co ale nepřipustíme, to je změna architektury naší bezpečnosti,“ zdůraznila.

Vůdce doněckých separatistů Pušilin podle TASS ohlásil hromadnou evakuaci obyvatelstva do Ruska v obavě z nadcházejícího útoku ukrajinské armády.

Nizozemsko poskytne Kyjevu odstřelovací pušky, radary, neprůstřelné vesty a další vojenské vybavení. Uvedla to dnes vláda v Haagu, která se rozhodla vyhovět ukrajinské žádosti o dodávky zbraní. Informoval o tom deník de Volkskrant. Krok přichází v době eskalace napětí kolem Ukrajiny, které podle západních zemí hrozí ruská invaze. Moskva tuto možnost odmítá.

„Nadále usilujeme o diplomatické řešení. Ale současně musí být Ukrajina schopna se sama bránit proti možnému ruskému útoku,“ uvedl nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra. Rozhodnutí o dodávce zbraní podle něj doplňuje politickou, finanční a vojenskou podporu, kterou Nizozemsko již Ukrajině poskytuje, a to jak na bilaterální úrovni, tak na úrovni Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Rusko má u hranic s Ukrajinou až 190 000 vojáků, uvedl velvyslanec USA při OBSE. Jde o největší mobilizaci v Evropě od druhé světové války, tvrdí.

Rusko je podle šéfa místní diplomacie Sergeje Lavrova znepokojeno nárůstem násilností v Donbasu a bude požadovat, aby pozorovací mise OBSE netajila vinu ukrajinské armády.

Evropská unie připravuje pro případ nové ruské agrese vůči Ukrajině sankce, které jsou mnohem tvrdší, než postihy za anexi Krymu v roce 2014. Po jednání s dalšími unijními lídry to dnes v Bruselu řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Šéfové unijních zemí se na podpoře sankcí, které EU připravuje společně se Spojenými státy, shodují jednomyslně, zatím však nevyřešili otázku, jaká akce ze strany Moskvy bude důvodem k jejich zavedení.

„Dáváme dohromady balíček konkrétních sankcí, které budou mnohem silnější než ty z roku 2014,“ řekl novinářům Morawiecki po dvoudenním summitu s africkými zeměmi, před jehož začátkem evropští prezidenti a premiéři probírali napjatou situaci u ukrajinských hranic.

Ruský prezident Vladimir Putin si podle amerického ministra obrany Lloyda Austina nepřál, aby NATO bylo silnější. Přesně to se ale stalo. Šéf Pentagonu na tiskové konferenci po schůzce se svým polským protějškem Mariusem Blaszczakem odmítl ve Varšavě tvrzení Moskvy, že se ruští vojáci stahují od hranic s Ukrajinou.

„To, co pan Putin nechtěl, bylo silnější NATO u jeho hranic, ale to je přesně to, co se stalo,“ řekl Austin. Při dnešní návštěvě Varšavy také potvrdil, že Spojené státy prodají Polsku 250 bojových tanků Abrams M1A1. Spojené státy v reakci na sílící napětí kolem Ukrajiny už do Polska poslaly 4700 dalších vojáků a bojové letouny F-15, počet příslušníků americké armády v této středoevropské zemi se tak více než zdvojnásobil.

Čtvrteční potyčky mezi ukrajinskou armádou a separatisty v Donbasu byly nejhorší od roku 2015. Dnes pozorovatelé OBSE hlásí 80 porušení příměří.

Kreml dnes označil situaci v Donbasu na východě Ukrajiny, odkud jsou hlášeny další přestřelky a ostřelování mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty, za velice znepokojivou a potenciáně velmi nebezpečnou. O situaci okolo dění na východě Ukrajiny a také ohledně ruských požadavků k Západu na bezpečnostní záruky už dnes ruský prezident Vladimir Putin jednal se členy své bezpečnostní rady, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov.

Jednání se Západem o zárukách bezpečnosti mají pokračovat, dodal Peskov podle agentury TASS.

Ukrajina odhaduje pravděpodobnost velké eskalace konfliktu s Ruskem jako nízkou, uvedl dnes ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v parlamentu. Opět však zpochybnil ruská prohlášení o stahování ruských jednotek od hranic s Ukrajinou, u hranic má Rusko podle ministra 149 000 vojáků.

„Naše rozvědka sleduje každý krok, který by mohl znamenat možné ohrožení Ukrajiny. Odhadujeme pravděpodobnost rozpoutání konfliktu velkého rozsahu jako nízkou,“ řekl poslancům Reznikov podle agentury Reuters.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes prohlásil, že „vše je možné“, pokud jde o další vývoj na ukrajinských hranicích, u kterých jsou desetitisíce ruských vojáků. Jeho španělský protějšek José Manuel Albares vyzval Moskvu ke zklidnění situace. Evropská unie ani Severoatlantická aliance podle něj pro Kreml nepředstavují žádnou hrozbu, uvedla agentura Reuters.

„Musíme mít otevřené oči. Možné je všechno, jak masivní invaze ruských sil na ukrajinské území, tak diplomatické rozhovory, o které jsme dlouho žádali,“ řekl Le Drian televizi LCI. „Musíme proto zachovat obě pozice, pevnost i jednotu,“ řekl šéf francouzské diplomacie .„V určitém okamžiku si však musíme sednout ke stolu a najít diplomatické řešení. Doufáme, že to je cesta vpřed,“ dodal.