7°C
Stovky jelenů z Plzeňska jsou hitem sítí: Expert promluvil o přemnožení a „bludech o genocidě“
Zajímavé záběry stovek jelenů sika z Plzeňska, které se staly hitem sociálních sítí, ukazují na jeden velký „průšvih“, který může skončit i hromadným odstřelem. Zvířata se tu ocitla v zajetí uprostřed civilizace. „Jsou jako v kleštích, nemají kam uprchnout,“ řekl Blesk Zprávám starosta západočeské Líšťan. Regulace jelenů na Plzeňsku je podle některých expertů nutností, stejně tak i regulace srnčí zveře v jiných částech Česka. Podle docenta Tomáše Kušty z Fakulty lesnické a dřevařské populační křivka dramaticky stoupá a dochází k narušení harmonie lesa. Přiblížil Blesk Zprávám projekt České zemědělské univerzity, která bude po dobu pěti let zkoumat, jak počet srnců ovlivňuje zdraví lesa, ale i zvířat samotných.
Záběry řidiče z Plzeňska, na kterých stovky jelenů sika přechází poslušně silnici blízko západočeských Líšťan, se staly hitem sociálních sítí. Za necelé dva týdny nasbíralo video téměř 1,5 miliónů zhlédnutí a tisíce komentářů.
Řada lidí vidí ve videu krásnou podívanou, jiní zkázu lesa a místního zemědělství. „Zvěř samozřejmě škodí, jsou to okusy v lese, ztráty zemědělců na polích,“ řekl Blesk Zprávám starosta nedalekých Líšťan Václav Huml. „Je to tady nejméně od roku 2010, možná o něco déle. Když jsem byl malý kluk, tak si pamatuji, že stádo mělo asi 20 až 30 kusů,“ dodal.
„Řepka jim svědčí, množí se rychle“
Jeleni sika se v ČR objevili jako atrakce. Dříve se chovali v oborách, ze kterých ale utekli a v místní krajině se jim začalo rychle dařit. I přes to, že domovem jsou v Japonsku a u nás škodí, nejde o invazivní druh.
„Seznam invazních druhů bude vypracován MŽP, ale jelen sika na tomto seznamu nebude. Jednat se bude například o nutrii říční, či psíka mývalovitého,“ zmínila pro Blesk Zprávy Andrea Güttlerová z Českomoravské myslivecké jednoty.
Mladé stromky a zemědělské plodiny totiž neokusují jen jeleni sika, ale i ostatní paroháči. Pro představu, v roce 2018 se ulovilo 18 366 jelenů sika a přes 100 tisíc českých srnců.
V poslední době se mluví o nebezpečně velkém množství spárkaté zvěře (daněk, srnci, divočák pozn.red.). Podle osloveného experta se ale nedá mluvit o přemnožení. „To by totiž znamenalo, že populace dosáhla vrcholu a začne se sama přirozeně regulovat. Je ale pravda, že počet spárkaté zvěře dramaticky stoupá,“ vysvětlil Blesk Zprávám docent Tomáš Kušta z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
„Je to důsledkem současné zemědělské politiky. Jedná se zejména o velké půdní bloky kukuřice a řepky. Zvěř v jejich porostech nachází klid, kryt a potravu - tedy veškeré podmínky, aby se početní stavy zvyšovaly. Nemůžu ale mluvit za celou ČR, tyto problémy jsou lokálního charakteru,“ dodává Kušta.
Kušta: Odstřel není genocida
Zvířata si svůj osud dobrovolně nevybrala - stala se obětí civilizace. „Jsou jako v kleštích. Stádo uvízlo v trojúhelníku Plzeň, Stříbro, Bezdružice. Ze všech stran jsou rušné silnice a jeho prostor zmenšuje další výstavba,“ zastal se zvěře starosta Huml.
Aby zvířata netrpěla a neničila křehkou rovnováhu lesa, mluví se již delší dobu o tom, že se bude populace paroháčů ještě více regulovat. „Nová vyhláška o dobách lovu prodlužuje období, kdy bude možné jelena siku lovit. Jinak se výše odlovu stanoví dle platných právních předpisů. V určitých lokalitách bude nutno siku výrazněji redukovat,“ zmínila Blesku Güttlerová.
Podle Kušty se v tomto případě jedná právě o Plzeňský kraj, kde sika opravdu páchá na lesním porostu velké škody. Jinde se pak bude jednat i o nutné snížení početních stavů jiného druhu spárkaté zvěře. „Nejedná se o návrh genocidy, jak občas zmiňovávají, ale opravdu o nastavení rovnováhy mezi počty zvěře a prostředím,“ dodává Kušta, který nyní pracuje na pětiletém projektu, jenž má sledovat souvislost mezi regulací zvěře a stavem lesa.
Univerzita rozjíždí „chutný“ projekt
Regulace populace je podle některých expertů nezbytná. Kromě záchrany lesů, které se teď vzpamatovávají z kůrovcové kalamity, jde i o zdraví zvířat.
V podstatě se tak jedná o upřednostnění kvality nad kvantitou. „Díky tomu, že zvěři bude méně, tak pro ně bude více potravy a více životního prostoru. Mluví se o razantním snižování, ale já bych to nazval navozením harmonie. Každé prostředí snese jiný počet zvěře. Chceme pomoci přírodě i zvěři samotné. Když je zvěře méně, tak to pro ně není tolik stresující a může se to projevit i na trofejové hodnotě,“ konstatuje Kušta.
„Tuto teorii chceme dokázat i tím, že každý odlovený kus vážíme, samicím odebíráme dělohy, kvůli sledování reprodukčních schopností a pomocí moderních technologií skenujeme trofeje samců,“ dovysvětluje dále expert.
Kušta se podílí na projektu České zemědělské univerzity, která na Školním lesním podniku o rozloze 3 tisíc hektarů zkoumá právě vliv srnců a další spárkaté zvěře na stav lesa. „Budeme se snažit dosáhnout v dalších pěti letech oné harmonie. Základem projektu je vzájemná intenzivní spolupráce všech zainteresovaných stran - tedy především s myslivci a majiteli pozemků. Chceme dosáhnout toho, aby spolu všichni spolupracovali,“ zmiňuje.
Pokud by se měl výzkum potvrdit, tak by úměrná regulace a odstřel zvěře měl v budoucnu pomoci k přirozenější obnově lesa a měl by vést k tomu, že zvěř bude zdravější a v lepší kondici.
Témata:
Související
