Opraváři rozkryli, jak fungují „kazítka“ v českých výrobcích. Zmínili i „největší šmejd“

Jako kazítko nebo také kurvítko se označuje součástka či specifická vlastnost výrobku, která způsobuje jeho menší časovou využitelnost. U menších zařízení může jít o komponent, který nelze nahradit a selže krátce po uplynutí záruky. U elektroniky je to podobné. Výrobci existenci kazítek popírají, nicméně v historii je řada prokázaných případů a některé státy, např. Francie, jejich používání zakázaly zákonem.

Zakladatel projektu Jan Charvát prozradil, že při průzkumu, ve kterém zkoumali 901 zakázek zboží na opravu, na žádná kazítka nenarazil. „Nenašli jsme je,“ řekl. Jenže jedním dechem dodal, že to neznamená, že by výrobci byli zcela vzorní. Spíše naopak.

„Náhodné“ roztavení kondenzátoru

„Většinou to totiž nejsou žádné konkrétní součástky, které by bylo možné vymontovat a ukázat. Je to spíš soubor výrobních postupů, použitých materiálů apod. Místo šroubů jsou například používány nýty. Nebo se součásti výrobku k sobě lepí lepidlem, takže nejdou rozdělat,“ uvedl Charvát.

„Občas výrobci dělají, že třeba dají kondenzátory blízko tepelným zdrojům, takže se po dvou letech ‚náhodou' roztaví, přitom by je mohli dát jinam. Čili toto jsou ta kurvítka, ne nějaké součástky,“ pokračoval.

„Blafy“ pro Čechy poznáte podle obalu. Babiš s řetězci hledal řešení dvojí kvality

„Šmejdský“ výrobek: Levný tyčový mixér

S opravitelností výrobků je podle Charváta opravdu problém. Například pokud se někomu doma rozbije domácí elektro, šance, že ho bude moci znovu používat, je velmi malá. „Běžné servisy domácí elektro často ani neopravují, protože na tom není příliš prostor pro zisk,“ uvedl šéf projektu.

Jako speciální příklad pak dává levné kuchyňské spotřebiče. „Jejich pořizovací cena je tak nízká, že oprava nedává vůbec smysl. Často jsou navíc konstruované tak, že by na tom opravář strávil několik hodin, které mu nikdo nezaplatí,“ vysvětloval.

Například levný tyčový mixér za 300 korun označuje Charvát za příklad největšího „šmejda“. „Bývá slepený z jednoho kusu plastu, ani ta hlavice není kovová. S tím neuděláte nic,“ řekl. Velmi levný výrobek se podle něj prostě opravovat nevyplatí.

Analýza opravitelnosti různých výrobků. | Opravme Česko

U jiného zboží zase bývá problém, že nejsou k sehnání náhradní součástky či neexistují odborníci, kteří by byli schopní opravu provést. Tato situace se týká například hodin.

„Hodináři bohužel vymírají, ti lidé jsou staří,“ smutní Charvát a zdůrazňuje, že podobnou věc budeme muset dost možná brzy řešit i u jiného typu zboží. Třeba nábytek se v průzkumu rovněž umístil v kategorii špatně opravitelné.

Výrobky dostanou časem štítky

Aktuálnost problematiky potvrzují i další data projektu Opravme Česko. „85 procent spotřebitelů se setkalo s tím, že se jim výrobek krátce po uplynutí záruky rozbil. Jen necelá polovina z nich měla informace o jeho životnosti,“ zjistili autoři. S tím souvisí, že 95 procent lidí by uvítalo informaci o opravitelnosti již při nákupu.

Novinky se jim časem možná dostane. O normách na toto téma hovořily v loňském roce členské státy EU a první legislativní úpravy již schválily. Nejpozději od roku 2021 by výrobky, které se dostanou na evropský trh, měly být snadno rozložitelné a znovu složitelné. Výrobci navíc musí dodávat po určitou dobu, obvykle sedm let, na své výrobky náhradní díly.

Apple čelí žalobám za „kazítka“ ve starších iPhonech. Schválně brzdí výkon

V plánu jsou i zmíněné štítky o opravitelnosti, prozradil Petr Vozka z odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu. Termín, kdy by měly být zavedeny, ještě není, nicméně resort o nich podle Vozky jedná. V současnosti probíhá debata o tom, jak by měly vypadat a jaká pro ně budou kritéria. „Musíme ten systém nastavit správně, ještě je třeba udělat spoustu práce,“ řekl úředník.

K vysoké opravitelnosti výrobků se vedle spokojenosti zákazníků směřuje i kvůli životnímu prostředí. Nefunkční zboží se promění v odpad, který skončí na skládkách. Nemá další využití. Místo toho se vyrobí nové zboží, které s sebou nese produkci skleníkových plynů a eventuálně další odpad. Lednice, která bude místo pěti let fungovat deset, dokáže s problémem pomoci.

Velká žárovková konspirace

Vůbec první odhalená kauza kazítek a úmyslného zastarávání výrobků se týkala klasických žárovek. Osm velkých firem vyrábějících žárovky založilo v roce 1924 obchodní kartel Phoebus. Hlavním cílem bylo snížení životnosti zářivek z 2500 hodin na 1000.

Hledá se tajemné „kazítko“ výrobků: Jakými triky nás firmy nutí kupovat nové produkty?

Po tisících hodinách vývoje kartel sklidil úspěch – zatímco v letech 1926-1927 firmy prodaly 335,7 milionů kusů, o čtyři roky později to bylo již 420 milionů žárovek. Po odhalení v roce 1954 byla úřady zjednána náprava, ale tzv. Velká žárovková konspirace dala návod průmyslníkům po celém světě, jak zvýšit svoje tržby na úkor zákazníků. 

Desatero opravitelného výrobku

• Podívejte se, zda jde výrobek rozebrat. Jsou použité šrouby nebo nýty? Dá se ke šroubům dostat? Není celý slepený?
• Jde vyndat baterie nebo je pevnou součástí výrobku?
• Jaké jsou použité materiály na namáhané komponenty. Plasty, nebo kov?
• Dejte na recenze od známých či od ostatních zákazníků na webu (hodnocení na e-shopu, Heureka,..). Jsou recenze reálné, nebo si je prodejce napsal sám?
• Někteří prodejci mají filtry dle reklamovatelnosti, např. Alza.
• Dobrý prodejce vám poradí. Ptejte se na kvalitu, opravitelnost, častost reklamací. I ověřená značka kvality vám napoví.
• Zapátrejte, jestli výrobce na webu zveřejňuje k výrobku servisní manuály, schémata, případně se zeptejte prodejce. 
• Má výrobce v ČR zastoupení a vlastní servisní síť?
• Dodává výrobce na své výrobky náhradní díly? S tím poradí opravář.
• Vodítkem je i cena. Nereálně levný výrobek se opravit nevyplatí.