7°C
Rodiče mentálně postižených v nich potlačují sexualitu. Odbornice varuje před vztekem
Video se připravuje ...
Sexualita lidí s postižením je u nás stále tabu. Podle Lucie Šídové, která stála u zrodu sexuální asistence v Česku, se tento problém týká hlavně rodičů, kteří vychovávají potomka s mentálním či fyzickým postižením. I když vývoj jejich dítěte odpovídá např. v mentálnímu věku pětiletého dítěte, jeho sexuální potřeby se rozvíjí a vyvíjí dál. Řada rodičů si to neuvědomuje, nebo sexualitu svých potomků přehlíží. To však může vést k jejich depresi nebo i agresivitě.
Jak řekla Lucie Šídová, ředitelka spolku Freya ve studiu Blesk Zpráv, sexualita lidí s postižením je v české společnosti stále tabuizované téma.
„Základním mýtem je to, že lidé si myslí, že ti, kteří mají nějaké postižení, nemají žádnou sexualitu. Nebo si nikdo nechce představovat, že nějakou sexualitu vůbec mají a touží ji naplňovat,“ vysvětlila Šídová s tím, že tématem se už ve větší míře zabývají sociální a zdravotní zařízení.
Spolek Freya, který se zabývá vzděláváním, poradenstvím a bořením tabu v oblasti sexuality a vztahů lidí s postižením, seniorů/seniorek, nabízí kurzy i rodičům či osobám, kteří pečují o potomka s postižením, aby se dokázali vyrovnat s faktem, že jejich dítě se potýká s touhami, jako každý zdravý člověk, a aby načerpali nějaké zkušenosti, jak se sexualitou pracovat.
Mentální věk se nemění, sexualita ano
Podle Šídové je zásadní problém to, že u lidí s mentálním postižením sice může jejich mentální věk odpovídat např. šesti letům, ale jejich sexualita se ale vyvíjí dál a to si lidé neuvědomují.
„Pokud je jim 15, a oni se chovají jako šestiletí, tak musíme brát v úvahu, že dítě může být v pubertě a je potřeba počítat s jeho projevy sexuality a edukovat ho, že se mu mění tělo, co se v tomto období děje s našim tělem, že může přijít menstruace, poluce a erekce. Je nutné, aby věděli, že je to normální, byli o tom edukování a nezastrašilo je to. Edukace v oblastech sexuality samozřejmě musí probíhat s ohledem na věk a rozumové schopnosti dítěte. Rodiče, kteří se o postiženého potomka starají, vývoj sexuality nevidí, případně nechtějí vidět,“ vysvětlila Šídová s tím, že to může být obranný reflex.
„Vychovávat dítě s postižením je velká zátěž a nyní se objevuje téma sexuality, které je velmi náročné a rodiče je tak raději přehlíží,“ dodává odbornice.
Rodiče často kontaktují odborníky s tím, že jejich dítě je v pubertě a neví, co se s ním děje. „Např. že obtěžuje lidi na veřejnosti, což předtím nedělalo, apod. To všechno jsou projevy sexuality, kdy se člověk s postižením chce seznámit, a neví jak na to,“ vysvětlila Šídová.
Potlačená sexualita vede k agresi
Pokud rodiče sexualitu dítěte neřeší, může se zhoršit jeho psychický i fyzický stav, nenaplněná sexualita vede i k agresivitě.
Frustrace vede např. k projevům vzteku, což může ohrožovat nejen bezpečí dítěte, ale i okolí, které o něj pečuje.
Jak edukovat rodiče či pečující osoby o sexualitě lidí s mentálním postižením? podívejte se na rozhovor s Lucií Šídovou:
Témata:
Související
