9°C
Sanitka záchranářům už nestačí. I kvůli splátkám hypotéky berou „vedlejšáky“
Petr pracuje jako zdravotnický záchranář už 11 let a během toho kromě své hlavní práce dělal řadu jiných prací. Důvodem je nízký plat, který z velké části padá na splátky hypotéky. Jeho případ není ojedinělý. Většina záchranářů přiznává, že má vedlejší pracovní poměr, i když nejen kvůli penězům. Nespokojení jsou nejen s platem, ale i s agresí pacientů nebo zneužíváním záchranné služby. Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že si je vědomo nedostatku zdravotnických pracovníků, a slibuje vyšší platy.
Petr (36) se rozhodl pracovat u záchranky, protože chtěl pomáhat lidem. Jeho práce ho baví, podle svých slov v ní má pořád nějaké nesplněné cíle, ale trápí ho nízký plat. Kvůli tomu už za 11 let své praxe vystřídal několik vedlejších prací.
„Dříve jsem jezdil na dohodu u záchranky sousedního kraje, pak jsem měl práci na živnost, ale to jsem zrušil, nyní zvažuji práci na vedlejšák v soukromém sektoru zdravotnictví,“ svěřil se pro Blesk Zprávy Petr. Druhou práci si vždy plánoval do svého volna či během dovolené.
„V průměru se pohybuji kolem 27 tisíc čistého za denní, noční, víkendy, svátky. Z každé výplaty mi odejde 21 tisíc v platbách na hypotéku, energie, pojištění,“ říká Petr.
Petr: Nevím, jak budu v 60 letech zvládat 10 výjezdů za noc
„V posledních letech nám byl navýšen základní plat, v příštím roce by mělo být ještě jedno navýšení. Nemyslím si, že to pomůže, protože to jsou takové drobné, zejména ve srovnání s mými přáteli, kteří slouží za hranicemi a platově jsou úplně někde jinde,“ popisuje podmínky záchranářů Petr.
Podle něj dělají záchranáři vysoce specializovanou práci s velkou odpovědností i velkým rizikem, která by měla být adekvátně ohodnocena. „Měli bychom, jakožto členové Integrovaného záchranného systému, mít výsluhu, protože si nedovedu představit, že v 60 letech budu zvládat 10 výjezdů za noc nebo tahat horolezce z kopců,“ říká záchranář. Strach z únavy zatím nemá, ale bojí se právě přibývajících let.
Vedlejšák kvůli odreagování?
Petr není ojedinělý případ. Marie (30) pracuje u záchranky pět let a vedle toho má vlastní živnost. „Každá koruna je dobrá, vedlejší práce je pro mě relax,“ říká žena, kterou práce záchranáře lákala už od puberty. „Na mé práci mi ale vadí, že jsme nedostatečně finančně ohodnoceni, a stoupající agrese pacientů,“ přiznává Marie.
Pavlína (25) je u záchranky teprve dva roky. Žije v podnájmu, šetří na auto a jak sama říká, „nemůže si moc vyskakovat“. „Kromě tohoto zaměstnání dělám ve firmě, která se zaměřuje na sekundární transporty pacientů mezi nemocnicemi,“ řekla Pavlína a dodala: „Přivýdělek je samozřejmě příjemný, popovídám si s pacienty a odreaguji se. Záchranářský plat mám podle tabulek, ale někdy jsou rozdíly ve výplatě dost markantní.“
Pavlína: Stát by si nás měl více hýčkat
Pavlína uvažovala o tom, že půjde pracovat do Německa, kde jsou podle ní lepší pracovní podmínky. Nicméně zatím si tady pochvaluje dobrý pracovní kolektiv a změnu nechce, ale myslí si, že jednou přijde.
Podle ní by si měl stát záchranáře více hýčkat. „A také by měl stát nastavit jasná pravidla, kdy jsou výjezdy indikovány a kdy ne. Když mám deset výjezdů a z toho většinu z nich jen nachlazení a ještě jsou pacienti uražení, že musí čekat na ambulanci, mám někdy chuť s tím praštit. Ale pak přijde výjezd, kdy člověku zachráníme život, a to za to stojí,“ uzavírá Pavlína.
Marie a Pavlína si vedlejší činnost obvykle plánují před nebo po nočních směnách. Pavlína si myslí, že její vedlejší práce není nijak náročná a rozvrhne si ji tak, aby se cítila dobře.
Odbory: Je to snaha vyhnout se vyhoření
Podle předsedy Profesní a odborové unie zdravotních pracovníků Tomáše Válka nejsou hlavním důvodem druhého zaměstnání záchranářů nízké platy, ale uznává, že finanční ohodnocení této profese by mohlo být mnohem lepší. Další práce je pro podle něj pro mnoho lidí určitou změnou.
„Práce záchranáře je poměrně náročná, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Současná doba přináší změny, proti kterým se prozatím nemáme jak bránit. Tímto mám především na mysli zneužívání záchranné služby, kdy záchranná služba v mnoha případech de facto supluje práci obvodních lékařů, sanitních vozů dopravy nemocných. Pacienti mají pocit, že mají právo na vše,“ řekl pro Blesk Zprávy Válek a doplnil: „Toto dlouhodobé zneužívání a tím pádem i každoroční nárůst neadekvátních výjezdů přináší v mnoha případech syndrom vyhoření a řada záchranářů se mu snaží předcházet právě druhou prací.“
Ministerstvo: Platy budeme zvyšovat
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) o vedlejších pracovních poměrech záchranářů a řidičů vozidel záchranné služby ví. Na dotaz, zda se neobává, že práce navíc může ovlivnit výkon ve službě, tisková mluvčí MZ Gabriela Štěpányová odpověděla: „Samozřejmě zdravotnický pracovník musí mít zajištěnou dostatečnou dobu k odpočinku a k regeneraci tak, aby nebyl ovlivněn jeho pracovní výkon.“
Zároveň si je ministerstvo vědomo nedostatku zdravotnických pracovníků. „Jednou z priorit v oblasti zdravotnictví je další průběžné navyšování platů, nicméně toto navyšování by nemělo být plošné jako doposud, ale cílené tam, kde je potřeba. Role záchranářů v systému zdravotní péče je velmi důležitá, navýšení úhrad pro segment poskytovatelů zdravotnické záchranné služby obsahuje prostředky na navyšování platů záchranářů lékařských i nelékařských profesí,“ slibuje Štěpányová.
Dále uvedla, že v roce 2019 se očekává navýšení příjmů veřejného zdravotního pojištění o 14 miliard korun. „Tyto peníze by měly být rozděleny spravedlivě mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče a bude z nich financováno poskytování zdravotní péče pro pacienty i navyšování platů u všech skupin v lékařských i nelékařských profesích podle potřeb a aktuální situace u konkrétního poskytovatele zdravotních služeb,“ uzavřela Štěpanyová.
(Jména záchranářů v článku jsme změnili, jejich identita je redakci známá, ale z obav o své stávající zaměstnání skutečná jména zveřejnit nechtěli.)
Témata:
Související
