Změna času 2024: Kdy se vrátí zimní čas. Zruší se někdy střídání času?

Konec střídání času odhlasoval Evropský parlament již v roce 2019. Přesto se zatím čas dvakrát do roka o hodinu posouvá. Původně se měl čas měnit naposledy v roce 2020, později se konec změn času o rok odložil.

Ani rok 2024 a patrně ani nadcházející 2025 nebude posledním, kdy ke změnám dochází. Evropské státy se totiž zatím nerozhodly, zda si nechají letní nebo standardní (nesprávně označovaný za zimní) čas. Střídání času tak bude zřejmě pokračovat minimálně do roku 2026.

Kdy nastane „zimní“ čas

Standardní (zimní) čas v roce 2024 nastane v neděli 27. října. Ručičky hodinek se posunou ze 3:00 na 2:00.

Zimní čas bývá mylně považován za protiklad k letnímu času. Jde o čas standardní (středoevropský čas – SEČ), též známý jako astronomický. Skutečný zimní čas byl u nás v historii zaveden pouze jednou. Stalo se tak 1. prosince 1946 a skončil 23. února 1947. 

Kdy nastane standardní (zimní) čas v příštích letech:

• 2025 - 26. října
• 2026 - 25. října

Kdy nastal letní čas 2024

Letní čas v roce 2024 nastal v neděli 31. března. Ručičky hodinek se posunuly o hodinu vpřed z 2:00 na 3:00.

Na letní čas (středoevropský letní čas – SELČ) přechází většina Evropy, včetně Česka. Výjimku tvoří Island, Rusko, Bělorusko, část Grónska, část norských ostrovů a Špicberky. Letní byl zaveden za účelem energetické úspory.

V otázce zdraví se lékaři a psychologové shodují, že lidé si na dřívější vstávání dlouho zvykají a to ohrožuje jejich produktivitu i pozornost. Zejména starší lidé a děti se změnou času „zápasí“ asi týden.

Kdy nastane letní čas v příštích letech

• 2025 - 30. března
• 2026 - 29. března

EK míní změny času zrušit

Pravidelné změny času měly řadu odpůrců mezi odborníky i politiky. Ti mohli oslavit úspěch. Evropská komise v návaznosti na veřejnou konzultaci s občany EU rozhodla, že povinné střídání času skončí.

Internetové ankety se zúčastnilo 4,6 milionu lidí ze všech 28 členských zemí (z toho asi 64 tisíc lidí z ČR) se vyslovilo pro konec střídání času. Většina pak byla i pro to, aby byl celoročně zachován letní čas.

Kdy se dočkáme konce změn času?

Změna času nás čeká ještě několikrát. Europoslanci chtěli zrušit změnu času již v roce 2019. Tak rychlou změnou se ovšem sami překvapili. Následně tak prodloužili lhůtu pro stanovení jednotného času na rok 2021. Ani tento rok nebyl poslední. Většina evropských zemí se totiž nerozhodla, který čas si ponechá a střídání času bude zřejmě pokračovat minimálně do roku 2026.

Proč se mění čas

Historie prvních pokusů o změnu času ve světě je na začátku 20. století. V Československu, později v Česku, se každoroční změna času ustálila v roce 1979. Jedním z důvodů, proč byl zaveden letní čas, bylo vyvážení délky dne a noci. Což se týká většiny Evropy. Například v tropických oblastech by změna času neměla význam, jelikož poměr noci a dne je tam vyvážený.

Dalším důvodem byla již zmíněná úspora energie, protože by lidé chodili spát o hodinu dříve. Nápad se zrealizoval během první světové války, kdy Rakousko-Uhersko letní čas zavedlo. Energetickou úsporu, kvůli které byla změna času zavedena, odpůrci zpochybňují. Podle zjištění Pražské energetiky je úspora pouze v období okolo rovnodennosti, a to o pouhé procento. V ostatních měsících úsporu nezaznamenala.

Historie střídání času

Změny času v moderní podobě provázejí lidstvo od začátku 20. století. První návrh se objevil už v roce 1895. Tehdy George Hudson z Nového Zélandu navrhoval, aby se každý podzim hodiny posunuly dokonce o dvě hodiny dopředu a na jaře zase o dvě hodiny zpět.

Pro Hudsona přitom nebylo hlavní myšlenkou úspory elektřiny díky menší potřebě svícení. Byl totiž zaníceným entomologem a zavedení střídání času by mu dalo odpoledne více světla na pochůzky a sbírání hmyzu.

Jeho návrh se tehdy ovšem nesetkal s pochopením. Uznání se dočkal až o 38 let později, kdy obdržel medaili za zásluhy o letní čas.

Dalším známým navrhovatelem změn času se stal britský stavitel William Willett. Ten sepsal esej pojmenovanou Plýtvání denním světlem. V té navrhoval, aby se každou neděli v dubnu posunuly ručičky hodin o dvacet minut dopředu. Během října se pak měly stejným způsobem o osmdesát minut vrátit. Ani jeho návrh se ovšem nestal tím způsobem, jak se bude měnit čas.

Ačkoli je pravdou, že první zemí, která zavedla letní čas se stalo Německo v roce 1916, nebyli to Němci, kdo udělal první zkušenost s letním časem. Už v červenci 1908 si totiž letní čas zavedli obyvatelé městečka Port Arthur v kanadském Ontariu a před rokem 1916 se k nim připojila řada dalších.

Prvním státem, který ovšem zavedl letní čas centrálně se stalo Německo. V tom se hodiny poprvé posunuly dopředu 30. dubna 1916 kvůli tomu, aby se v provozech využilo více přirozeného světla a ušetřila se tak paliva pro armádu bojující v první světové válce. Většina zemí se ovšem střídání času krátce po válce zbavila. Podruhé jej v Evropě začalo zavádět Německo, tentokrát ve čtyřicátých letech během 2. světové války. Krátce po válce byl ovšem letní čas znovu zrušen.

Znovu začal být zaváděn v 70. letech. průkopníkem se tehdy stala Francie. Od roku 1996 je pak přechod na letní čas v zemích Evropského hospodářského prostoru synchronizován tak, že změny probíhají v noci ze sobotu na poslední neděli v březnu a říjnu.

Historie střídání času v Česku

Historie střídání času v Česku se překrývá s tou evropskou. Poprvé byl na území dnešní České republiky zaveden letní čas v roce 1916, tedy ještě v době, kdy bylo území součástí Rakouska-Uherska. Letní čas tehdy platil od 1. května do 30. září.Po válce byl ovšem letní čas zrušen.

Podruhé byl letní čas zaveden během druhé světové války. Tehdy platil mezi 1. dubnem a 4. říjnem. Tentokrát vydržel i několik let po válce a zrušen byl až v roce 1949.

V roce 1946 ovšem došlo k zavedení v té době světově unikátního zimního času. V Československu se tak 1. prosince posunul čas o hodinu zpět proti standardnímu času, tedy o dvě hodiny proti letnímu času. Platil pak až do 23. února 1947.

Které země používají letní čas?

Letní čas používá většina Evropy a velká část Severní Ameriky. Jinde se s letním časem setkáte spíše zřídka.

Zvláštním případem v Evropě je Irsko. Vzhledem ke znění tamních zákonů je v současnosti jedinou zemí, která používá zimní čas, na který přechází ve chvíli, kdy většina evropských zemí přechází na standardní čas, tedy v poslední říjnovou neděli. V praxi ovšem lidé tuto zvláštnost nemají šanci poznat.

Vliv změn času na člověka

Experti dlouhodobě varují i předtím, že střídání času může mít neblahý vliv na člověka. Statistiky například ukazují, že den po změně času přibývá nehod, nebo úrazů. Nemusí ovšem zůstat pouze u toho.

Různé studie naznačují, že přechod na letní čas může být spojen i s vyšším výskytem infarktů, depresí či dokonce sebevražd. Všechny tyto studie ovšem zároveň podotýkají, že z efekty ve statistikách většinou vymizí během týdne, který následuje po změně času.

Je lepší standardní nebo letní čas?

Jedním z důvodů, proč se v Evropě stále mění čas, ačkoli se Evropská komise shodla na konci střídání už v roce 2019, je fakt, že se jednotlivé země zatím nedohodly, zda zůstat u standardního času, nebo letního času.

Odborníci sice svorně podporují trvalé zavedení standardního (zimního času), část lidí, především představitelé jihoevropských států, se ovšem přiklání spíše k zachování letního času.

O tom, jak předejít nepříjemným účinkům změny času čtěte ZDE

O účincích změn času na naše zdraví čtěte ZDE