Novela otevře dveře osobním bankrotům. Věřitelé bouří: Nefér a nebezpečné

Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má dlužníkovi umožnit nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. „Oddlužení si za více než pět let našlo místo. Je to nástroj, s kterým jsou velmi dobré zkušenosti,“ řekl Pelikán.

Insolvence bez ohledu na dluhy

Nový systém by měl podle Pelikána fungovat tak, že do procesu oddlužení bude moci vstoupit každý bez ohledu na výši dluhů. Podmínkou však bude to, že tím nebude sledovat nepoctivý záměr – například že dluhy vznikly uzavřením půjčky, o které dlužník předem věděl, že ji nebude splácet. Zároveň dlužníci budou moci do oddlužení vstoupit pouze tehdy, pokud procesem neprošli v předchozích sedmi letech. Novela je nyní v připomínkovém řízení, kde se k ní mohou vyjádřit jednotlivé vládní rezorty.

Čeká vás život v oddlužení? Toto desatero byste měli ctít

Věřitelé: Dlužníci nebudou chtít splácet vůbec

Podle České asociace věřitelů by přijetí novely znamenalo zcela zásadní a nespravedlivý zásah do práv věřitelů. Největší problém spatřují v odstranění stávající podmínky, která hovoří o tom, že dlužník má být schopen uhradit v pěti letech 30 procent svých dluhů. Podle Pelikána je tato bariéra nespravedlivá, protože velké množství lidí na oddlužení nedosáhne kvůli výši dluhů. Podotkl také, že podobné podmínky pro oddlužení nejsou ani v zahraničí.

„Plánované rozvolnění podmínek oddlužení považujeme za velmi nebezpečné a k věřitelům mimořádně nespravedlivé. Již současná hranice 30 procent je pro ně velmi nevýhodná. Její odstranění pak pro dlužníky může být signálem, že nově své dluhy nemusejí splácet již vůbec. To je zároveň následně může motivovat k tomu, aby vědomě vytvářeli a nespláceli další dluhy,“ varuje Pavel Staněk, advokát a prezident České asociace věřitelů. Za velmi nežádoucí považuje i prodloužení lhůty pro splacení dluhu z 5 na 7 let.

Kontrola dlužníků 24 hodin denně?

Dlužník při novém způsobu oddlužení přijde o majetek s výjimkou běžného vybavení domácnosti či obydlí, což je podle ministra zpřísnění oproti dosavadnímu stavu, kdy soud rozhoduje mezi prodejem majetku či splátkovým kalendářem. Podle Pelikána se dlužníkům bude zabavovat majetek, jen když jeho hodnota přesáhne 100.000 korun. Soud ho následně prodá. Lidé pak budou dluh splácet s příjmu. Zůstane jim jen částka, která nejde zabavit.

Jak žádat o oddlužení? Vysvobození z dluhové pasti od začátku do konce

Tento postup a také plánovaný výraznější dohled nad dlužníky ze strany insolvenčních správců naopak Asociace vítá. Nicméně jak podotkl Staněk, ani zvýšení dohledu by nemohlo zachránit vše. „I dnes se stává, že ačkoliv věřitel upozorní insolvenčního správce na to, že si dlužník žije nad poměry osobního bankrotu, a musí tedy disponovat nepřiznanými finančními prostředky, reálná průkaznost takových tvrzení bývá poměrně nízká, a dlužníkům tak stále zůstává prostor, jak institutu osobního bankrotu zneužívat,“ říká Staněk. Zároveň doplnil, že insolvenční správce by musel dlužníka kontrolovat 24 hodin denně, což není možné.

Podle Pelikána by posílení role insolvenčních správců spočívala v tom, že by dlužníky kontrolovali a každoročně o nich připravili zprávu o postupu oddlužení. „Bude důležitá. Když tam napíše, že se dlužník nesnaží a nespolupracuje, tak riskuje, že ho insolvenční soud z procesu vyřadí,“ uzavřel Pelikán.