Pátek 19. dubna 2024
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Oblačno, déšť 9°C

Zrod mocné Komise a legendární kabelka Thatcherové: EU vznikla jako odveta válce

Autor: David Budai - 
1. srpna 2016
06:20

Evropská unie se začala rodit před 70 lety v troskách válkou zničených měst. Hlavní motivací bylo to, aby už se nikdy neválčilo a neumírali nevinní lidé. Jenže vytváření spolupráce často zcela odlišných států nebylo vůbec jednoduché a všechny zásadní okamžiky provázely emoce, hádky a boj moc. Kdo měl při formování Unie zásadní slovo a jak vnikla dnešní mocná Evropská komise?

Už spisovatel Victor Hugo snil v 19. století o Spojených státech evropských plných ideálů a svobody. První reálné obrysy velké spolupráce evropských států se však začaly rodit až 60 let po jeho smrti. Evropa totálně zpustošená první i druhou světovou válkou potřebovala nový cíl a naději.

Hrstka odvážných státníků, mezi nimi hlavně francouzský premiér Robert Schuman, jeho britský protějšek Winston Churchil nebo první poválečný německý kancléř Konrad Adenauer, začala přesvědčovat své národy, aby se vydaly novou společnou cestou – bez válek a milionů mrtvých. Byla to sázka na nejistotu, protože nikdo nevěděl, jak jejich snahy ostatní přijmou.

Zbožňovaný Schuman

Byl to právě Schuman, který je dnes v Bruselu téměř uctívaný a pojmenovávají po něm náměstí, stanice metra i kruhové objezdy. Navrhl totiž vytvořit Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), což byl takový pradědeček dnešní Unie. Státy v rámci tohoto společenství měly spolupracovat při produkci uhlí a oceli, které byly zásadní suroviny pro vedení války. A na těchto dvou surovinách také začala růst první poválečná integrace.

Video  Obnovování Evropy po válce  - Evropská komise/Blesk TV
Video se připravuje ...

Společenství vedl orgán nazývaný Vysoký úřad, z něhož o desítky let později postupně vznikla dnešní mocná Evropská komise. A jaké byly zakládající státy? Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spolková republika Německo.

Klíčový byl pro vývoj EU rok 1989, ve kterém padla berlínská zeď. Státům, které už v Unii spolupracovaly, velmi záleželo na sjednocení Německa, což mělo posílit evropskou stabilitu. Po rozpadu Sovětského svazu o dva roky později se uvolnily i další evropské země, které se konečně mohly vrátit do centra evropského dění. A zájem byl obrovský.

Kdy vlastně EU vznikla?

V historii Unie byly zcela klíčové tři podpisy smluv, které měnily EU do dnešní podoby. Nejdůležitější byly Římské smlouvy, které státy podepsaly v roce 1957 a založily tím Evropské hospodářské společenství (EHS), faktického předchůdce dnešní EU. V roce 1993 přišla Maastrichtská smlouva, která vytvořila EU tak, jak ji dnes známe. Zavedla spolupráci v několika oblastech, například v zahraničí politice. Vlastně tak v obrysech stanovila, co si budou státy řešit samy a kde budou v rámci EU spolupracovat.

A zásadním zlomem byla také Lisabonská smlouva, která platí od roku 2009. Ta nahradila nenáviděnou euroústavu, kterou v referendu odmítly Francie a Nizozemsko. Posílila například výrazně pravomoci Evropského parlamentu, do kterého volíme své poslance v evropských volbách.

Taháků v kabelce Thatcherové se politici báli

Na papíře to zní krásně a spolupráce vypadá pohádkově. Jenže všechny smlouvy a ustanovení nových pravidel přinášelo vášnivé emoce, dohadování a různá nedorozumění. A vůbec to nebylo výjimečné.

Často se bouřili Britové, kterým se nelíbily stále se zvětšující pravomoci EU. Dlouho trpěli také kvůli vysokým clům za věci a potraviny, které si dováželi ze svých dalekých kolonií. Museli tak sypat do rozpočtu EU vysoké sumy peněz, což se tehdejší premiérce Margaret Thatcherové vůbec nelíbilo. Své mužské protějšky při jednáních ubíjela zuřivými projevy, které četla z poznámek ukrytých ve své kabelce (odtud pochází i slovo „ukabelkování“, které dokonce kodifikoval oxfordský slovník). Občas, když mluvila, svou kabelkou doslova „mlátila“ o stůl.

Jednání Evropské rady, nejvyšší úroveň setkávání politiků v EU Jednání Evropské rady, nejvyšší úroveň setkávání politiků v EU | Evropská komise

Na druhé straně byli zase Francouzi, kteří svůj nesouhlas se změnou některých pravidel dávali najevo přesně opačně – stáhli se. Celých 7 měsíců na všech jednáních uplatňovali svou „politiku prázdných židlí“, až se ostatní politici slitovali a vyšli Francii vstříc. Francouzi se pak po dlouhém chlácholení vrátili ke stolu.

Bolestná jednání, často zmítaná různými krizemi, bojem o moc a snahami získat ze společného „evropského koláče“ co nejvíce, provází EU desítky let. Stačí si vzpomenout na krizi eura nebo aktuální paralýzu při řešení uprchlické krize. Příznačné jsou celonoční schůzky politických špiček, tisíce návrhů a těžce zkoušená trpělivost občanů. Jenže zajímavé myšlenky bývají často prolity potem politik, o EU to platí dvojnásob. Zaznívá tam totiž 28 různých hlasů...

Podpis důležité Maastrichtské smlouvy, která vytvořila EU. Podpis důležité Maastrichtské smlouvy, která vytvořila EU. | Evropská komise

Nejdůležitější okamžiky v historii EU:

1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli, pradědečka Evropské unie

1957: Podepisují se legendární Římské smlouvy, které rozšiřují spolupráci evropských států

1979: Konají se historicky první přímé volby do Evropského parlamentu

1992: Vzniká jednotný evropský trh, který dnes zajišťuje volný pohyb osob i zboží po EU

1993: Podepisuje se Maastrichtská smlouva a vzniká dnešní EU

2002: První státy zavádějí do oběhu měnu euro

2004: Do EU vstupuje Česká republika a dalších 10 států, hlavně z východní Evropy

2009: Končí politické boje a začíná platit velmi diskutovaná Lisabonská smlouva, která mění fungování EU do současné podoby

valduk ( 2. srpna 2016 08:53 )

 To jsou lživý kecy a žvásty! Otcem EU je položid financovaný od roku 1924 Rotschildy, jistý hrabě Mikuláš Couudenhove-Kalergi - http://nassmer.blogspot.cz/2014/05/jak-souvisi-vznesena-evropska-myslenka.html Pro vyváženost dávám i eurohujerský životopis hraběte - http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_zpravodaj_clanek230.htm

ivoadler ( 1. srpna 2016 09:12 )

Evropský orgán vznikl jako ochrana před novou válkou mezi Německem na jedné straně a Francií/Británií na straně druhé. To víme všichni. Evropská spolupráce je dobrá věc, ale nesmí to být spolupráce nadekretovaná nějakými byrokraty.

Zobrazit celou diskusi