Česko podpoří „rakovinový“ pesticid. „Kvůli Agrofertu,“ zlobí se poslankyně

Autor: Veronika Šmídová - 
27. 3. 2016
05:00

Glyfosát je v dnešní době nejrozšířenějším „hubitelem plevele“. Zatímco zemědělci si ho pochvalují, někteří odborníci varují, že může způsobovat rakovinu. O budoucnosti pesticidu se v současné době intenzivně diskutuje v Unii i v tuzemsku. Čeští ekologové spolu s některými politiky jeho další užití odmítají. Ministerstvo zemědělství naopak glyfosát podporuje. Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) je to kvůli zájmům vlastníka Agrofertu a vicepremiéra Andreje Babiše (ANO).

„Z názoru ministerstva zemědělství mi vyplývá, že Česko velmi podporuje znovuobnovení povolení používání glyfosátu, a to i přes všechny kontroverze a alarmující informace, které se objevily. A já se tedy zcela logicky ptám: co za tímto postojem stojí?“ uvedla pro Blesk.cz Konečná. Podle ní to starost o zdraví občanů nebude, spíše obchodní zájmy ministra financí a majitele Agrofertu.

Jde o veřejně dostupnou informaci, že Agrofert obchoduje s Roundupem (herbicid obsahující glyfosát, pozn. red.), a vzhledem k tomu, že za ty roky vím, jak politika funguje, si pokládám otázku, jestli to tak opravdu není, že jde o zájmy Babiše? Protože jinak si tento krok ministerstva prostě vysvětlit neumím,“ popsala europoslankyně.

To koncern Agrofert zcela odmítá. „Agrofert není výrobcem glyfosátu. Obchodujeme jen s takovými přípravky na ochranu rostlin, které jsou v ČR řádně schválené a povolené k prodeji. Mezi ně patří i přípravky s obsahem glyfosátu. Vedle nás se distribucí přípravků na ochranu rostlin zabývá v ČR dalších cca 100 podnikatelských subjektů,“ zareagoval pro Blesk.cz tiskový mluvčí Karel Hanzelka.

Věrohodné studie? 

O glyfosátu se začalo intenzivně hovořit z toho důvodu, že mu letos vyprší autorizace k používání. EU tak musí rozhodnout, zda ji na dalších 15 let obnoví, nebo ne. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) přitom pesticid označila s velkou pravděpodobností za karcinogenní. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ale tento závěr vyvrátil. Pochybnosti ovšem zůstaly.

„Komise si sice nechala od své agentury EFSA vypracovat na glyfosát posudek svůj a tato agentura označila glyfosát za bezpečný. Nicméně EFSA následně odmítla studie, ze kterých vycházela, včetně jejich autorů, zveřejnit,“ nastínila Konečná. Poté údajně vypluly na povrch informace, že laboratoře, které jsou nezávisle financovány, označily glyfosát za nebezpečný pro zdraví a ty laboratoře, které jsou financovány průmyslem, za nezávadný

Její slova potvrzuje také Jan Freidinger z Greenpeace ČREvropský úřad pro bezpečnost potravin vycházel prý ve svém hodnocení ze studie, kterou zpracoval Německý federální institut pro analýzu rizik (BfR). V jeho postupech ale vědci odhalili mnoho nedostatků. Nezohlednil například řadu recenzovaných studií, které byly zahrnuty do analýzy IARC, nepřikládal dostatečnou vážnost studiím, které prokázaly karcinogenitu glyfosátu na zvířatech, aniž by to zdůvodnil. „Závěry celé studie jsou učiněny do značné míry na základě nikdy nepublikovaných studií, které poskytly chemické společnosti, které vyrábí glyfosáty,“ okomentoval pro Blesk.cz Freidinger.

Jako antikoncepce

Podle odborníků tak mohou být dopady glyfosátu na přírodu a zdraví lidí i živočichů značné. „Mluví se jak o rakovině, tak ale i o negativních vlivech na střevní mikroflóru, ostatně glyfosát byl vyvinut a patentován jako antibiotikum, mluví se o vlivech na metabolické procesy v mitochondriích, vlivu na cytochromoxidázový komplex P450 a dalších. Jako fyziolog se domnívám, že největší rizika může skrývat vliv této látky na lidský hormonální systém,“ vysvětlil Blesk.cz europoslanec Pavel Poc (ČSSD).

Ministerstvo zemědělství ale celou věc vidí trochu jinak. Podle něj je potřeba respektovat „nezávislé hodnocení rizik glyfosátu agenturou EFSA a přihlížet k doporučením Evropské komise“. Navíc dopady přípravků na lidské zdraví zkoumá v Česku dle standardních metodik a objektivních postupů Státní zdravotní ústav. „Pokud by existovaly důvody pro zákaz herbicidů s účinnou látkou glyphosate, ministerstvo zdravotnictví by v rámci své kompetence reagovalo a příslušné přípravky by pak pochopitelně byly ze strany ministerstva zemědělství zakázány,“ zdůraznil Blesk.cz Hynek Jordán, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství.

Ani Zemědělský svaz ČR s kritikou pesticidů nesouhlasí. Glyfosáty, pokud jsou užívány v souladu s platnou registrací, jsou údajně z pohledu toxicity pro člověka a prostředí stejně anebo méně toxické jako užívání léků včetně hormonální antikoncepce, kouření cigaret, používání chemie v úklidových prostředcích, vypouštění kerosinu před přistáním letadel a podobně. „Z pohledu snah takzvaných pseudoekologů omezit až zakázat glyfosáty v EU je třeba se zásadně proti tomuto ohradit, neboť jednak tyto snahy nejsou vědecky podložené a navíc tyto látky by vyklidily pozici řadě dalších pesticidů, které jsou ještě toxičtější,“ reagovala PR manažerka Zemědělského svazu ČR Jana Sixtová.

Nenahraditelný pomocník

Zástupci zemědělců se navíc shodnou na tom, že glyfosát se v současné době nedá prakticky nahradit. „Je nenahraditelný jak z pohledu účinnosti na plevele, tak z pohledu ceny, tedy nákladů na 1 hektar. Rovněž se uplatňuje nezastupitelně v tzv. půdoochranných technologiích z pohledu snížení vodní eroze – výsev plodin do mulče meziplodin a podobě,“ nastínila Sixtová.

Zástupce Hnutí Duha Jan Piňos o nenahraditelnosti však pochybuje. Podle něj například takzvané integrované hospodaření používá k hubení plevelů a škůdců i jiná opatření, než jsou pesticidy. Ekologické zemědělství se bez glyfosátu a dalších syntetických pesticidů tak obejde úplně. 

Ani europoslanec Poc nevěří, že by to bez herbicidu nešlo: „Před rokem 89 se u nás tento herbicid vůbec nepoužíval, biozemědělci jej vůbec nepoužívají doteď, jeho použití naprosto není nevyhnutelné a lze jej nahradit i nechemicky. A už vůbec pokládám za zrůdné používání glyfosátu jako předsklizňového desikantu u obilí nebo třeba brambor a zejména řepky.“

Do konce června padne rozhodnutí

Stejně jako v tuzemsku i na evropské úrovni se v otázce glyfosátu hledá jen obtížně shoda. O osudu herbicidu musí členské státy rozhodnout do konce června tohoto roku, kdy glyfosátu vyprší licence.

V úterý se k tématu sešel Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, aby si ujasnil pozici, kterou zaujme. Během zasedání podala Konečná s kolegy úspěšně námitku proti opětovnému povolení glyfosátu v Evropě na období následujících 15 let.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

flesch2z ( 27. března 2016 18:21 )

Komouši nenápadně přilévají olej do ohně? Ale jó, jen ho upečte, vám to sice nepomůže, ale nám jo. Bureš bude premiérem a Sobotka konečně půjde od válu. A pesticidy nasypeme čmoudům do žrádla.

rumungro ( 27. března 2016 13:34 )

KSČ - od které doby se zajímá o zdraví lidu ? Nebo, že by je konečně začali mrzet ty hromady mrtvol za nimi ?

flesch2z ( 27. března 2016 12:31 )

jak nám ten den hezky začíná

honzazchaIoupky ( 27. března 2016 11:58 )

ANO, za všechno může Agrofert. Jděte se vysrat, soudružko!

oxygene.p ( 27. března 2016 11:38 )

Paní poslankyně , Vy si toho neumíte vysvětlit evidentně víc...

Zobrazit celou diskusi
Další videa