Zatmění Slunce měřili už staří Řekové

Zatmění Slunce vzniká v okamžiku, kdy Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže ho částečně nebo úplně zakryje. Tam, kde dojde k úplnému zatmění Slunce, pak sledujeme výrazné setmění, ochlazení, na nebi se objeví planety a nejasnější hvězdy a kolem temného měsíčního disku řídká sluneční atmosféra, tzv. koróna.

Mýty a pověry
V minulosti byl tento velmi emotivní úkaz spojován s nejrůznějšími pověrami a byla mu přisuzována celá řada mystických významů. Jedno z pořekadel naříklad tvrdí: "Při zatmění slunce má hleděti do škopku s vodou ten, kdo chce viděti budoucnost." Pro vojáky zase platilo: "Když se podíváš na oblohu a uvidíš zatmění slunce tak ti to jistojistě přinese neštěstí či prohru v bitvě."

Počítač z Antikythery
Lidé se na úplná zatmění Slunce dívají už celá tisíciletí. Nejstarší písemný záznam o tomto úkazu pochází z roku 2158 před naším letopočtem. Staří Řekové ho se ho dokonce naučili předpovídat - pomocí slavného "počítače z Antikythery". Šlo o zařízení sestávající z 37 ozubených koleček zasazených do částečně dřevěné a částečně bronzové bedýnky. Ta měla z jedné strany jeden a z druhé strany dva ciferníky.

Rekonstrukce vzhledu antikythérského počítače. | en.wikipedia.org

Mechanismus z Antikythery sloužil k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce, uměl předpovídat jejich zatmění (s přesností na hodinu) a dokonce napodobovat nepravidelnou oběžnou dráhu Měsíce kolem Země. V roce 1900 našel zařízení řecký sběrač mořských hub poblíž egejského ostrova Antikythera. Nyní je umístěno v Národním archeologickém muzeu v Aténách.

Mechanismus z Antikythéry - největší zlomek v Národním archeologickém muzeu, Atény. | en.wikipedia.org

Zatmění v Čechách
V českých zemích bylo úplné zatmění Slunce naposledy pozorovatelné ještě za Rakouska-Uherska v roce 1842. Na další si musíme počkat až do 7. října 2135.

Jak ho vyfotit
Dlouhá léta, i přes snahu astronomů, fotografů, techniků a dalších specialistů, se nepodařilo zachytit podobu sluneční atmosféry tak detailně, jak ji lze spatřit na vlastní oči menším dalekohledem. Celý úkaz totiž trvá nanejvýš několik málo minut, je velmi dynamický, fotografování komplikuje neuvěřitelný rozsah jasů, neklidná zemská atmosféra i nervozita pozorovatelů. Po celá tisíciletí tedy bylo pozorování sluneční koróny "lidským zrakem" mnohonásobně dokonalejší než sebelepší fotografický portrét.

K zásadní změně došlo teprve před několika roky s příchodem nových fotografických filmů, optických systémů, rychlých počítačů a především numerických metod zpracování obrazu, které na pořízené záběry aplikovali Hana a Miloslav Druckmüllerovi. Poprvé na světě se tak podařilo získat portréty sluneční atmosféry, které jsou stejně podrobné (a dokonce i podrobnější) než pohled lidským zrakem.

Co možná nevíte
V roce 1919 se v průběhu úplného zatmění Slunce podařilo získat jeden z klíčových důkazů potvrzujících Einsteinovu teorii relativity.

Zdroj: INT, www.hvezdarna.cz