Povinné očkování zdravotníků: Odpor vůči vakcínám má ve Francii dlouhou tradici. Jak je to jinde?

„Počínaje 15. zářím, jestliže jste zdravotník a nejste očkovaný, nebudete moci dál pracovat a nebude dál placeni,“ oznámil 12. července francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. A tzv. zdravotnický pas, čili potvrzení o očkování, potažmo prodělaném covidu-19 nebo aktuálním negativním testu, bude brzy vyžadován i třeba v restauracích či na akcích nad 50 účastníků.

V zemi Louise Pasteura, zakladatele moderní imunologie a autora vakcín proti sněti slezinné či vzteklině, je však silně zakořeněn odpor k vakcínám. V aktuálním průzkumu společnosti Morning Consult se 15 % Francouzů vyslovilo, že se očkovat nechce. Stejné číslo vyšlo v Německu, víc odmítačů bylo v USA (19 %) a Rusku (30 %). Česko v tomto průzkumu nebylo, v jiném dotazování Nielsen AdMosphere ale odpovědělo 15 % Čechů, že se očkovat určitě nenechá, dalších 7 % spíše ne.

Povinné očkování 120 let

Negativní vztah k očkování mají mnozí Francouzi prakticky od samých začátků. Vláda napřed byla přísná: Roku 1902 Francie zavedla povinnou vakcinaci proti pravým neštovicím, což trvalo do roku 1984, když se nemoc podařilo globálně vymýtit.

Mezitím se přidávaly další nařízené vakcíny: záškrt (1938), tetanus (1940), tuberkulóza (1950-2007), dětská obrna (1964)… V 70. a 80. letech se přístup státu změnil. „Převládla idea dát pacientům možnost volby, aby sami řešili své zdraví,“ cituje JDD infektoložku Elisabeth Bouvetovou. „Pro propagaci veřejného zdraví bylo potřeba je spíš přesvědčovat než donucovat.“ Povinná zůstala trojitá vakcína DTP (na záškrt, tetanus, dávivý kašel).

V novém století ale začalo narůstat odmítání očkování. Tou dobou se objevily vakcíny pro dospělé proti žloutence typu B a HPV, zároveň narůstala nedůvěra v úřady či laboratoře; ke skepsi přispěl i neúspěch očkování proti prasečí chřipce H1N1. Četní rodiče tak nechtěli své děti očkovat, důsledkem byla například nová epidemie spalniček – jak ve Francii, tak v Česku a pár dalších evropských zemích. Světová zdravotnická organizace roku 2019 vyřadila Českou republiku ze seznamu států, kde byly spalničky vymýceny.

Francouzská vláda reagovala rezolutně, k DTP přidala dalších osm vakcín povinných pro děti do dvou let: proti černému kašli, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, hepatitidě B, hemofilové nákaze, pneumokoku a meningokoku typu C.

Nadále je možné vakcíny dětem nedat, ale pokud to není z rozhodnutí lékaře, bývají podmínkou pro jesle a mateřské školy. Možná je tříměsíční výjimka, než se očkování stihne provést. Třetím rokem od reformy ještě Francie nedosáhla cíle proočkovat 95 %  dané věkové skupiny, ale čísla stoupají.

Povinnost se očkovat mají i dospělí v některých oborech, včetně zdravotníků – konkrétně DTP vakcínou plus proti žloutence typu B a tyfu. Nyní se k nim přidá i injekce proti koronaviru. „Očkování zdravotníků možná předejde pár ohniskům, ale nebude stačit k dosažení kolektivní imunity,“ konstatuje pro JDD Patrick Chamboredon, předseda svazu ošetřovatelů. Vědecká rada pro covid-19 předpokládá, že se taková povinnost posléze rozšíří i na záchranáře, pečovatele, ministerstvo práce uvažuje o učitelích.

Příklad z Itálie a Moskvy

V Itálii už stejná povinnost platí od 1. dubna pro zdravotníky, lékárníky či v sociálně-zdravotnických službách, připomíná JDD. Jinak hrozí sankce, potažmo převedení na pozici, kde odmítač nebude v kontaktu s veřejností. Podle úřadů bylo očkováno 98 % daných pracovníků.

Podobné nařízení chystá Maďarsko, uvedla ČTK. Británie v červnu oznámila, že se budou muset očkovat zaměstnanci domovů důchodců, později to může platit i pro zdravotnictví. Austrálie bude vyžadovat očkování od starších zdravotníků.

Vojtěch pro Blesk o výhledu pro Česko: „Obavy mám“. Přijde povinné očkování?

V Rusku vyhlásila povinné očkování Moskva – vakcíny musí dostat 60 % zdravotníků v hlavním městě, ale také pracovníků škol a dopravy či státních zaměstnanců. Lhůtu 15. července pro první dávku všechny sektory splnily. Prezident Vladimir Putin se naopak vyjádřil, že by nesouhlasil s povinným očkováním celé ruské populace.

Takovou povinnost za federální vládu vyloučil i americký prezident Joe Biden. Státy či radnice, stejně jako soukromé firmy, však vakcíny nařídit mohou. Radnice kalifornského San Franciska je například bude vyžadovat od zhruba 35 tisíc svých zaměstnanců, včetně např. policistů a hasičů. Ovšem až tehdy, až bude některá z vakcín kompletně schválena – zatím mají všechny jen provizorní, nouzové povolení kvůli pandemii.

Nula případů covidu?

Najde se i pár zemí, kde je očkování povinné pro všechny. Například Vatikán ho vyžaduje po všech obyvatelích i zaměstnancích od 8. února, pokud jim lékař nepodepíše výjimku.

Vakcínu všem dospělým začátkem července nařídil i středoasijský Turkmenistán; injekce má z Ruska a Číny. Přitom země od začátku pandemie nenahlásila do WHO jeden jediný případ. Turkmenistán zavedl různá opatření, diktátorskému režimu ovšem nelze zcela věřit, že skutečně tak dokonale zafungovala. V sousedním Uzbekistánu i Afghánistánu napočítali přes sto tisíc případů, Írán skoro 3,5 milionu. Povinné plošné očkování zavádí i nedaleký Tádžikistán.

I španělský autonomní region Galicie plošnou vakcinaci v únoru nařídil, v dubnu to však pozastavil španělský ústavní soud, neboť by mohlo jít o narušování základních lidských práv.