Mezinárodní agentura varuje: Evropě hrozí už v červnu nedostatek leteckého paliva!
Evropě by kvůli válce s Íránem mohl už v červnu hrozit nedostatek leteckého paliva, pokud se regionu podaří nahradit jen polovinu dodávek z Blízkého východu. Ve své měsíční zprávě na to upozornila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Globální poptávka po leteckém palivu (kerosinu) v roce 2025 dosáhla v průměru 7,8 milionu barelů denně. Země Perského zálivu byly hlavními vývozci na světový trh.
Evropa je na dodávkách leteckého paliva z Blízkého východu silně závislá. Z tohoto regionu pochází zhruba 75 procent jejích čistých dovozů, což odpovídá asi 375 000 barelům denně.
Zásoby se přitom v jednotlivých evropských zemích výrazně liší. Zatímco Španělsko má dostatek paliva a je jeho čistým vývozcem, Británie jako největší spotřebitel v regionu pokrývá z dovozu zhruba 65 procent své poptávky.
Podle IEA by evropské zásoby dokázaly pokrýt očekávanou poptávku v letošním roce, pokud by se podařilo plně nahradit výpadky dodávek z Blízkého východu. Riziko však výrazně roste při nižší míře náhrady. Pokud by zásoby klesly pod hranici, která odpovídá 23 dnům očekávané poptávky, začal by se na některých letištích objevovat fyzický nedostatek paliva. Zásoby přitom od roku 2020 neklesly pod 29 dnů.
V případě, že by Evropa dokázala nahradit jen 75 procent dodávek z Blízkého východu, zásoby by během léta nestačily pokrýt poptávku a v srpnu by klesly pod kritickou hranici 23 dnů. Pokud by se podařilo nahradit pouze polovinu dodávek, dostaly by se zásoby na tuto úroveň už v červnu.
Dobrou noc, vážení čtenáři, a děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Blízkém východě. Nové zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Izrael uvedl, že dnes provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu. Podle zdravotníků v Pásmu Gazy byli při úderech na byt a vozidlo zabiti tři lidé. Zda byl mezi nimi Haddád, není jasné. Dalších 20 osob utrpělo podle téhož zdroje zranění. Haddád je nejvýše postaveným představitelem Hamásu, na kterého Izrael zaútočil od začátku příměří zprostředkovaného USA loni v říjnu. Příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo prodlouženo o 45 dní. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott uvedl, že dohoda je výsledkem dvoudenního „velmi produktivního“ jednání mezi Izraelem a Libanonem, jehož zprostředkovatelem byly Spojené státy. Pigott uvedl, že ministerstvo obnoví jednání na politické úrovni 2. a 3. června, na bezpečnostní úrovni již 29. května v Pentagonu za účasti izraelské a libanonské vojenské delegace. „Doufáme, že tyto diskuse přispějí k trvalému míru mezi oběma zeměmi, plnému uznání vzájemné suverenity a územní celistvosti a k zajištění skutečné bezpečnosti podél jejich společné hranice,“ dodal.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.