Krize na Blízkém východě komplikuje dovolenou. Aerolinky škrtají tisíce letů kvůli drahému palivu
Cena ropy astronomicky roste a s ní i cena leteckého paliva. To se výrazně podepisuje na množství letů, které se budou od května vypravovat napříč světem. Omezení a zdražování očekávají letecké společnosti napříč planetou. Výrazné problémy navíc řeší už nyní i kvůli uzavření letišť ve válečné zóně a kvůli nebezpečí v leteckém prostoru kolem Íránu. Pokud bude konflikt přetrvávat, společnosti očekávají škrty ve vnitrostátních letech a stamiliardové položky v nákladech za palivo.
Válka s Íránem má další „oběť“ - letecký provoz. Společnosti po celém světě silně pociťují dopady konfliktu především na rapidně rosroucích cenách pohonných hmot a řeší i omezený přístup k leteckému palivu.
Barel ropy nyní stojí více jak 110 dolarů (cca 2100 Kč) kvůli blokování Hozmuzského průlivu, a tedy klíčového dopravního uzle. A cena leteckého paliva letí vzhůru společně s cenou ropy! Na konci března vzrostla na 195 dolarů (cca 4100 Kč) za barel, což je nárůst o více jak 100 dolarů. Informuje o tom například i server Business Insider.
Ryanair, United Airlines, British Airways...
Letecké společnosti se ve velkém připravují na zdražování letenek, změny v provozu a také na rušení tisíce letů. Už nyní navíc přicházejí o část výdělku kvůli uzavření některých letišť v zónách dotčených válkou a také kvůli nebezpečí ve vzdušném prostoru. Největší změny by měly nastat v květnu, pokud bude konflikt nadále pokračovat.
O následcích hovoří společnosti napříč světem. Britská Skybus už některé své lety ruší, mezi svátky se nelítalo vnitrostátně a plánuje se uzavření několik leteckých linek mezi dubnem a květnem. „V době velké ekonomické nejistoty a kroků k úsporám energie po celém světě není pro nás ani z ekologického, ani z ekonomického hlediska rozumné pokračovat v létání s výrazně sníženým počtem cestujících,“ uvedla společnost v prohlášení, jak píše britský server Express.
Generální ředitel Ryanair Michael O´Leary uvedl, že existuje riziko přerušení dodávek v květnu a v červnu. Podle serveru Express by to mohlo mít za následek rušení letů například ze Stanstedu do Barcelony.
British Airways zmiňuje rušení nejen vnitrostátních letů, ale i některých pravidelných spojů do evropských velkoměst, jako je Amsterdam, Barcelona, Ženeva, Miláno či Stockholm.
Lufthansa zase podle serveru SimpleFlying naznačila, že by uzemnila až 40 letadel, dokud se způsob získávání paliva nezlepší. Americká United Airlines zase informovala o omezení letů v příštím čtvrtletí. Generální ředitel Scott Kirby k tomu dodal, že se jedná o taktické prořezání, protože současné náklady by vyžadovaly dalších 11 miliard dolarů - v přepočtu 230 miliard korun - což je více než dvojnásobek ve srovnání s nejlepším rokem společnosti UA.
Omezené získávání paliva a jeho cena se řeší i u Air BP Italia, Skybus, EasyJet, Aegean Airlines, AirBaltic, Air Canada, Air France, Emirates, Air New Zealand a mnohé další...
Například letecká společnost z Nového Zélandu zrušila 5 % cest ze své sítě, od května to bude více jak 1100 letů. Ve zkratce - spoustu společností přemýšlí především nad omezením pravidelných letů, které se konají i několikrát za den.
Ztráty kvůli Blízkému východu
Vážné narušení už letecká doprava hlásí kvůli absencím cest do klíčových blízkovýchodních center, jako je Dubaj, Dauhá či Abú Zabí. Některá letiště jsou sice otevřená, ale společnosti sem i přesto ruší lety kvůli možnému nebezpečí. Jedná se o linky do Rijádu, Tel Avivu, Bejrútu či do Ammámu.
Omezení přitom očekávají na různě dlouhou dobu, některé zatím plánují omezení letů do zmíněných destinací do dubna, června, ale i do října.
Dva izraelské údery dnes na jihu Libanonu zcela zničily most přes řeku Lítání u města Kásimíja, který byl posledním mostem spojujícím okresy Súr a Sajdá, píše agentura NNA. Izrael také udeřil na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku, při útoku zahynul jeden člověk. Libanonský prezident Joseph Aún dnes podle agentury AFP zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
Vztah mezi Izraelem a demokraty v americkém Kongresu se rychle zhoršuje, čím dál více zákonodárců říká, že už nechce podporovat americké financování a prodej zbraní pro Izrael, a to ani těch určených k obraně, píše server Axios. Nesouhlas s využíváním peněz amerických daňových poplatníků k financování izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome byl přitom ještě před čtyřmi lety naprosto okrajový názor, řekl Axiosu demokratický kongresman za Floridu Maxwell Frost. Podle něj už tomu tak není.
Americký Senát ve středu hlasoval o rezoluci, jejímž cílem bylo zablokovat prodej vojenských buldozerů Izraeli, dlouholetému spojenci USA na Blízkém východě. Pro její schválení hlasovalo 40 demokratů, což je podle Axiosu dramatický nárůst oproti minulosti. Sedm demokratických senátorů, včetně jejich lídra Chucka Schumera, hlasovalo proti.
Průměrná cena pohonných hmot v ČR v mezitýdenním srovnání poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 41,37 Kč, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta od té doby zlevnila o 3,72 koruny na průměrných 44,51 Kč za litr, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ministerstvo financi od minulého týdne kvůli vysokým cenám paliv denně stanovuje pro čerpací stanice jejich maximální ceny.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.