Bylo zabití nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího legální? A jak odůvodňuje prezident USA Donald Trump útoky na Írán? Americko-izraelské útoky na Írán, které začaly před týdnem, podle kritiků překračují pravomoci amerického prezidenta a nejsou v souladu s mezinárodním právem, uvedla agentura Reuters. Co všechno útoky za týden přinesly? Mj. i ohrožení turistů v Dubaji a dalších městech. A obavy z íránských dronů v Evropě.
Přehledně: Bylo zabití Chameneího legální? A strach Evropy z dronů Íránu! Co přinesl týden útoků
1.Trumpovo zdůvodnění
Izrael a Spojené státy v sobotu 28. února ráno letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu.
Prezident USA Donald Trump vyzval Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Při vojenské operaci nazvané Epic Fury (Epická zuřivost) byl zabit íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí a řada dalších významných představitelů íránského režimu včetně náčelníka generálního štábu Abdar Rahíma Musávího, ministra obrany Azíze Násirzádího, velitele íránských revolučních gard Mohammada Pakpúra či bývalého íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Trump uvedl různá zdůvodnění. Řekl, že měl pocit, že Írán udeří jako první, a že útok měl za cíl eliminovat bezprostřední hrozby pro Spojené státy, jejich vojenské základny v zahraničí a spojence.
Podle agentury Reuters však neposkytl žádné podrobnosti a některá tvrzení nebyla podložena zprávami amerických zpravodajských služeb. Trump také řekl, že Írán by mohl získat jadernou zbraň do jednoho měsíce, ale podle Reuters nepředložil žádné důkazy, což je v rozporu s jeho tvrzením z loňského června, že americká armáda zničila íránský jaderný program. Podle Trumpa je cílem akce ochránit americký lid před hrozbou, kterou představuje íránský režim. Spojené státy se podle něj postarají o to, aby Teherán nezískal jadernou zbraň.
Video Donald Trump po útoku na Írán: USA mají tři mrtvé, gardy se mají vzdát nebo čelit smrtiVideo se připravuje ...2.Útok v rozporu s pravomocemi?
Agentura Reuters uvádí, že podle právních expertů útoky na Írán posouvají hranice Trumpovy ústavní pravomoci. Prezident Spojených států podle ústavy velí ozbrojeným silám a řídí zahraniční vztahy, ale pouze Kongres má pravomoc vyhlásit válku.
Nařídit vojenské údery bez souhlasu Kongresu může prezident, pokud by to bylo v národním zájmu a jejich intenzita a rozsah byly menší, než aby se to dalo považovat za válku. Podle Reuters Trump právě tuto hranici možná testuje.
Trump i ministr obrany Pete Hegseth popsali akci jako válku. Trump uvedl, že by mohla trvat pět týdnů nebo déle, a varoval, že bude více amerických obětí. Dřívější americké invaze do Afghánistánu a do Iráku měly souhlas Kongresu.
3.A co smrt Chameneího?
Další otázkou je, zda bylo zabití nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího legální? Podle Reuters právní experti tvrdí, že to není jednoznačné. Izrael údajně provedl samotný útok, při kterém byl Chameneí zabit, zatímco USA poskytly zpravodajskou a operační podporu.
Prezident Ronald Reagan v roce 1981 podepsal výkonný příkaz, který zakazoval komukoli, kdo pracuje pro americkou vládu nebo jedná jejím jménem, účastnit se atentátů. Zakazoval také účast amerických zpravodajských služeb na atentátech. Právní experti podle agentury Reuters ale tvrdí, že zabití vůdce, které by v době míru mohlo být považováno za atentát, může být při ozbrojeném konfliktu legitimním válečným aktem. V případě Chameneího by legálnost částečně závisela na tom, zda byly USA v době jeho zabití ve válce a zda byl považován za vojenského vůdce, dodává Reuters.
4.Vzestup syna?
K největším favoritům na post nového nejvyššího vůdce patří druhorozený syn zabitého ajatolláha Alího Chameneího Modžtaba. Dalším možným kandidátem je 53letý Hasan Chomejní, který je vnukem někdejšího vůdce íránské revoluce Rúholláha Chomejního, či vlivný šíitský duchovní Sádek Larídžání.
Trump ve čtvrtek uvedl, že musí být osobně zapojen do výběru dalšího íránského lídra, přičemž odkázal na příklad Venezuely, kde vládu převzala viceprezidentka Delcy Rodríguezová poté, co americké síly v lednu unesly ze země prezidenta Nicoláse Madura. Zároveň Trump označil syna zabitého ajatolláha Chameneího za nepřijatelnou volbu.
Až do zvolení nového vůdce bude řídit Írán prozatímní vládnoucí rada, která byla zřízena 1. března. Má tři členy - prezidenta Masúda Pezeškjána, šéfa íránské justice Gholámhosejna Mohseního Edžeího a Alírezu Arafího, který je místopředsedou Shromáždění znalců, tedy orgánu, který má pravomoc vybrat nového nejvyššího vůdce, a také členem Rady dohlížitelů - instituce s pravomocí ústavního soudu, která mimo jiné může vetovat zákony a prověřovat kandidáty pro nejrůznější volby.
5.Íránská odveta
Írán v odvetě začal útočit drony a raketami na Izrael a arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Kromě Izraele íránské odvetné údery dosud mířily na Ázerbájdžán, Bahrajn, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Kypr, Omán, Saúdskou Arábii či Spojené arabské emiráty.
Teherán ve čtvrtek uvedl, že sám vypálil přes 500 balistických střel a vyslal více než 2000 dronů, z toho 40 procent na cíle v Izraeli a zbytek na „americké cíle“ v dalších zemích regionu.
Před vojenským zásahem vedly v únoru Írán a USA tři kola nepřímých rozhovorů v Ománu o jaderném programu Teheránu. Trump v neděli vyjádřil souhlas s možným jednáním s těmi íránskými představiteli, kteří přežili americké a izraelské údery. Írán nebude vyjednávat se Spojenými státy, uvedl v reakci tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání. Trump nyní žádá bezpodmínečnou kapitulaci.
6.Obavy Evropy
Obavy z íránských dronů však mají i země Evropy. Například Řecko se rozhodlo rozmístit na severu svého území rakety Patriot a dva stíhací letouny F-16, aby posílilo obranyschopnost sousedního Bulharska. Ve čtvrtek řecká vláda rozmístila rakety Patriot na ostrov Karpathos v souostroví Dodekanésy nedaleko tureckého pobřeží.
Od vypuknutí současné války Řecko vyslalo také dvě fregaty a čtyři stíhačky F-16 na Kypr, který se stal terčem útoku dronu íránské výroby. Kromě Řecka posílily přítomnost ve Středomoří i další evropské země, jako je Itálie, Španělsko, Francie a Nizozemsko.
7.Zapojený Hizballáh
Do konfliktu zasáhlo také libanonské proíránské militantní hnutí Hizballáh, které v noci na pondělí zaútočilo raketami a drony na izraelské území. Předtím Hizballáh vyjádřil solidaritu režimu v Teheránu, který čelí americkým a izraelským úderům.
Libanonská vláda už v pondělí rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na Izrael odsoudila. Izrael na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu. Izraelská armáda zároveň v jižním Libanonu obsadila další území, která označuje za strategická pro ochranu Izraele před útoky Hizballáhu.
8.Přibývá obětí
Počet obětí izraelsko-amerických útoků na Írán přesáhl 5. března podle íránské Nadace pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů 1230. Údaje nadace nerozlišují mezi civilisty a příslušníky ozbrojených a bezpečnostních složek.
Íránská lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency, sídlící ve Spojených státech, ve středu uvedla, že počet obětí útoků v Íránu je 1114, včetně 183 dětí, z nichž většina byla mladší deseti let.
Ve čtvrtek íránská agentura Tasním s odkazem na Nadaci pro záležitosti mučedníků a válečných veteránů uvedla, že válka si na íránské straně dosud vyžádala na 1230 mrtvých. V pátek íránské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v konfliktu dosud zahynulo 200 dětí.
V Izraeli dosud při íránských útocích zahynulo deset civilistů a při íránském úderu v Kuvajtu šest amerických vojáků, napsala agentura Reuters. Při izraelských úderech v Libanonu zahynulo nejméně 77 lidí. Další lidé zahynuli při íránských úderech v Bahrajnu, Ománu, Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Sýrii a Iráku.
Video Dramatický moment: Íránská raketa dopadla kousek od lidíVideo se připravuje ...9.Ekonomické dopady
Válka na Blízkém východě má i ekonomické dopady. Írán také zaútočil na tankery v Hormuzském průlivu, kterým proudí asi pětina světové produkce ropy a zhruba třetina zkapalněného zemního plynu (LNG). Hormuzský průliv spojuje Perský záliv s Ománským zálivem a v nejužším místě mezi Íránem a Ománem má jen 33 kilometrů.Podle serveru BBC News se lodní doprava Hormuzským průlivem kvůli válce snížila o zhruba 90 procent. Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy hrozí podle analýzy agentury Bloomberg novou vlnou globální inflace, což by se mohlo negativně podepsat na hospodářském růstu.
10.Narušená doprava
Konflikt také výrazně narušil leteckou dopravu v oblasti včetně letišť v Dubaji či Dauhá, která patří mezi klíčové tranzitní uzly pro lety do Asie. Válka podle agentury AFP vedla ke zrušení 19 000 letů během čtyř dní. Komerční lety byly v omezeném rozsahu obnoveny v úterý.
Repatriační lety z Blízkého východu pro své občany organizuje řada zemí včetně Británie, Francie, Německa, Itálie, Španělska či Jižní Koreje. První repatriační lety pro Čechy, kteří kvůli válečnému konfliktu uvízli na Blízkém východě, vypravila vláda v pondělí večer.
Video Macinka po útoku na Írán: Není možné teleportovat 7000 lidí do Prahy! A co potíže aplikace Drozd?Video se připravuje ...11.Co jaderná zařízení?
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) 4. března uvedla, že boje na Blízkém východě zatím nepoškodily jaderná zařízení v Íránu, Spojených arabských emirátech, Jordánsku ani Sýrii. Podle agentury však údery zasáhly vstup do íránského zařízení na obohacování uranu v Natanzu a okolí jaderného zařízení v Isfahánu.
Kritika a zpochybnění legality útoku mezitím zaznívají nejen z Íránu a od jeho spojenců (například z Ruska), ale i ve Spojených státech, Evropské unii či dalších spojeneckých zemích. Británie a Španělsko omezily využití svých základen při útocích s odkazem na nedostatek ospravedlnění konfliktu. Vláda v Madridu odmítla americké armádě poskytnout své základny k útokům na Írán.
Kanadský premiér Mark Carney ve středu prohlásil, že pokračující konflikt na Blízkém východě je selháním mezinárodního řádu a že Spojené státy před útokem na Írán nekonzultovaly své kroky se spojenci.
„Amerika vyhrává rozhodujícím, devastujícím a nemilosrdným způsobem,“ uvedl ve středu americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že operace trvají čtyři dny, ale USA budou v úderech pokračovat tak dlouho, jak uznají za vhodné. Dosavadní dopady izraelsko-americké operace Hegseth označil za mimořádné.
Video Výbuch a plameny hotelu v DubajiVideo se připravuje ...- Související
Témata:
Někdo by měl vysvětlit, jaký je rozdíl mezi Trumpem a Putinem. Vždyť oba říkají prakticky totéž. Oba neuznávají svrchovanost jiného státu a pod záminkou ochrany vlastního lidu na něj útočí a chtějí z něj udělat svůj vazalský stát, Putin z Ukrajiny, Trump z Iránu. A Putinovy řeči mohou znít i důvěryhodněji, protože na Ukrajině žije hodně Rusů, zatímco kolik Američanů žije v Iránu? 😁 😕