Americký prezident Donald Trump příliš jasně nezdůvodnil, proč vlastně bombarduje Írán – jednou hovoří o jaderné hrozbě, podruhé o raketách, pak zase o potřebě svrhnout zlý režim. Tak jako tak údery amerických a izraelských sil citelně oslabují islamistickou tyranii i její vojenské možnosti. Padne úplně, nebo se moci chopí někdo ze zbývajících představitelů diktatury ájatolláhů? Rozebírá to analýza CNN.
Trump čelí zlobě kvůli žádosti o kapitulaci Íránu: Tři scénáře, jak válka může dopadnout

1.Pochybně zdůvodněné údery
„Riziko spočívá v tom, že konflikt založený na pochybném zdůvodnění vyvolá chaos napříč Blízkým východem, povede k zabití tisíců civilistů a zaseje nové teroristické útoky proti Američanům v dalších letech,“ píše analytik CNN Stephen Collinson.
„Pro prezidenta, který zahájil útok na Írán, k jakému se jeho předchůdci nikdy neodvážili, je tu však i alternativní scénář. Mohl by dosáhnout strategického vítězství, pokud by neutralizoval regionální hrozbu ze strany téměř 50 let zapřisáhlého nepřítele USA a podnítil zrod svobody v Íránu.“
„S Íránem nebude uzavřena žádná dohoda kromě bezpodmínečné kapitulace!“ hlásá Trump na své sociální síti Truth. Pak se prý vybere přijatelný vůdce a Trump se spojenci se postarají o obnovu země, která pak bude ekonomicky „větší, lepší a silnější než kdy dřív“. „Udělat Írán znovu velikým (MIGA)!“ přidal parafrázi svého sloganu MAGA.
2.Pád diktatury
Nejrůžovější scénář je, že by několikadenní letecké útoky na nástroje íránské státní represe mohly vyvolat lidové povstání. Nový Írán by mohl proměnit Blízký východ.
Není však žádný opoziční lídr, který by mohl sjednotit dosavadní protesty proti vládě, útlaku a drahotě a postavit se do čela povstání a pak nového režimu – a kterého by Bílý dům mohl jasně podpořit. Asi nejznámější figurou je Rezá Pahlaví, dědic dávno svrženého šáha. Monarchie však nevypadá jako preferované zřízení většiny Íránců.
A experti upozorňují, že letecké údery ke svržení režimu nestačí. „Nikdy to nefungovalo,“ připomněl pro CNN profesor politologie Chicagské univerzity Robert Pape. I pokud by chytré bomby, stále přesnější, zlikvidovaly všechny bezpečnostní cíle v zemi. „Taktický úspěch neznamená strategický úspěch,“ doplnil. Naopak nálety obvykle vzbuzují hrůzu i u utlačovaného obyvatelstva, které logicky v takovou chvíli nevyjde do ulic – a tím mohou pomoci režimu se udržet.
CIA už pracuje s íránskými Kurdy, ale i Araby, Ázery a dalšími nejen národnostními menšinami, které se cítí perskou šíitskou majoritou utlačované. Ke vzniku novému režimu však bude potřeba i většinové obyvatelstvo.
3.Proměna režimu
Chaotičtější a asi pravděpodobnější možností je, že přeživší íránští vůdci vybudují nový režim. Podobně jako v Caracasu. „Co jsme dokázali ve Venezuele, je, myslím, dokonalým, dokonalým scénářem,“ vyjádřil se Trump pro The New York Times. Tedy zatknout prezidenta a domluvit se s jeho zástupkyní, která prozatímně převzala moc. Pomiňme fakt, že formálně daného zástupce/nástupce Chameneí neměl.
„Už to není ta samá země co před týdnem. Před týdnem byli mocní, teď byli vskutku vykleštěni,“ prohlásil v pátečním rozhovoru pro CNN Trump. Netrvá prý na tom, že nová vláda musí být demokratická. „Náboženští vůdci mi nevadí. Musí tam být férový a spravedlivý vůdce, který se bude dobře chovat ke Spojeným státům, Izraeli a dalším zemím Blízkého východu.“
„Můžeme pozabíjet lidi na vrcholu, ale tento systém byl vybudován, aby fungoval,“ popsal pro CNN Vali Nasr, profesor mezinárodních vztahů na Univerzitě Johnse Hopkinse, který dříve působil na ministerstvu zahraničí. V případě íránské diktatury zdaleka nestačí odstranit hlavu, na podobnou situaci se režim dlouho chystal. „A od izraelského útoku loni v červnu nejvyšší vůdce a systém distribuovali ještě víc moci,“ dodal Nasr
Americká operace by však mohla i tak uspět, pokud by se podařilo zničit jaderné, raketové a vojenské kapacity, které z Íránu činí regionální hrozbu. To by mohlo být přijatelným výsledkem pro Izrael, ale mohlo by to vést k budoucím válkám, které by měly zabránit novému íránskému režimu v obnovení jeho kapacit.
4.Občanská válka
Nejhorším scénářem je, že se Írán stane druhou Libyí – mocenským vakuem v zemi zničené dlouholetou diktaturou. Mohly by vypuknout boje mezi frakcemi nebo občanská válka, které by šířily chaos do regionu, například uprchlickou krizi. A íránské zásoby uranu by mohly padnout do rukou extremistickým skupinám.
5.Znuděný Trump?
Záležet bude i na tom, jak dlouho a s jakou intenzitou budou intervence pokračovat. Trump ujišťoval, že ho nezačnou „nudit“. Jenže musí brát ohledy na domácí scénu – historie ukazuje, že války nekončí až tak porážkou mocných amerických sil, jako spíš tlakem veřejného mínění. Akci proti Íránu neschvaluje podle průzkumu CNN 59 % občanů, většinou se obávají vleklé války. I četní republikáni svému prezidentovi vyčítají, že se do akce pouští na vlastní pěst, bez požehnání Kongresu. A už v listopadu jdou Američané k volbám, v nichž Donald Trump může ztratit většinu v obou komorách. Zatím se vzdálená válka na domácí scéně příliš nepodepsala, ale i hroutící se íránský režim ji může torpédovat.
„Dlouhodobé zapojení USA v Íránu, byť američtí představitelé předpovídají akce trvající týdny, nikoli měsíce, by na prezidenta, který v roce kongresových voleb potřebuje rychlé vítězství, vyvolalo silný politický tlak,“ uzavírá CNN.
Video Donald Trump po útoku na Írán: USA mají tři mrtvé, gardy se mají vzdát nebo čelit smrti.Video se připravuje ...6.Ať si to vezmou do hrobu...
Írán v sobotu podnikl další rozsáhlé údery na státy v Perském zálivu, včetně Bahrajnu, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Íránský prezident Masúd Pezeškján v projevu odvysílaném v íránské státní televizi prohlásil, že požadavek Spojených států na bezpodmínečnou kapitulaci je sen, který by si s sebou měly vzít do hrobu.
Šéf Bílého domu už dříve řekl, že se chce osobně účastnit výběru íránského lídra a že Washington má na tuto pozici několik kandidátů. Až do zvolení nového vůdce řídí Írán prozatímní vládnoucí rada, která byla zřízena 1. března. Má tři členy - prezidenta Pezeškjána, šéfa íránské justice Gholámhosejna Mohseního Edžeího a Alírezu Arafího.
Arafí je místopředsedou Shromáždění znalců, tedy orgánu, který má pravomoc vybrat nového nejvyššího vůdce, a také členem Rady dohlížitelů - instituce s pravomocí ústavního soudu, která mimo jiné může vetovat zákony a prověřovat kandidáty pro nejrůznější volby.


















Brutálny odvetný úder–Irán udrel späť! Takto si to Trump rozhodne nepredstavoval!
Irán udrel v odvete za smrť nevinných detí pri útoku na školu. Irán sa s ničím nepáral – v otázke prežitia sa Teherán rozhodol udrieť tvrdo, zo všetkých síl.
Takto si Donald Caligula-Trump vojnu zrejme nepredstavoval.
Irán vykonal odvetný úder za útok na dievčenskú školu v Minábe (168 obetí), oznámili IRGC. Terčom sa stali americké a izraelské ciele od Perzského zálivu až po Tel Aviv. Teherán počas útoku odpálil balistické hypersonické tužke rakety Khyber, Khorramshahr 4 a Fatah.