ONLINE: Válka brzy skončí, tvrdí Trump. Írán přišel už o 28 lodí schopných pokládat miny

Vážení čtenáři, děkujeme, že věnujete pozornost dění kolem Íránu. Online zpravodajství bude pokračovat opět ráno, nyní přejeme klidnou noc.

Organizace UNESCO vyjádřila hluboké znepokojení nad osudem památek světového dědictví v Íránu i celém regionu poté, co současná válka řadu historických památek poškodila. Mezi poničeným kulturním dědictvím je Golestánský palác v Teheránu, který je podle agentury Reuters často přirovnáván k zámku Versailles, a historická mešita Džáma v Isfahánu známá svou perskou a islámskou architekturou.

„UNESCO je hluboce znepokojeno prvními dopady nepřátelských akcí na památky světového dědictví,“ řekl podle Reuters ředitel organizace Lazare Eloundou Assomo a dodal, že má také obavy o památky v Izraeli, Libanonu a v celém regionu.

Írán od počátku války zasáhl na Blízkém východě americké objekty či základny hostící americké vojáky při nejméně 25 útocích, píše AFP.

Rada bezpečnosti OSN dnes přijala rezoluci požadující okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu a Jordánsko, informovala agentura AFP. Text rezoluce dále odsuzuje jakékoli akce nebo hrozby Íránu směřující k „uzavření, omezení nebo jakémukoli narušení“ mezinárodní plavby v Hormuzském průlivu.

Rezoluci předložil k hlasování v RB OSN Bahrajn spolu s ostatními členy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a Jordánskem. Členy GCC je kromě Bahrajnu také Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Omán a Katar.

Izraelské údery v Libanonu si od 2. března podle dnes aktualizované bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly 634 mrtvých, včetně 91 dětí a 47 žen, napsala libanonská agentura NNA. Zraněno bylo 1586 osob. Ministerstvo v bilanci nerozlišuje mezi vojáky a civilisty. Sdělilo však, že mezi zabitými je 15 zdravotníků. Izraelské útoky na území Libanonu pokračovaly i dnes. Hnutí Hizballáh a Írán dnes večer provedly vůbec první koordinovaný vzdušný útok na severní Izrael od počátku války, uvedl podle agentury Reuters představitel izraelské obrany.

Boje zároveň podle libanonských úřadů přiměly 780.000 lidí opustit domovy. Více než 120.000 Libanonců bylo ubytováno v nouzových přijímacích centrech, píše AFP. „Utekli jsme pěšky ve dvě ráno a první noc jsme strávili venku na pobřeží,“ řekla v úterý agentuře AFP obyvatelka Bejrútu Fátima Šahádaová. Podle ministerstva školství je více než 80.000 vysídlených obyvatel ubytováno v 1156 školách a 75 veřejných budovách.

Americké ozbrojené síly už zasáhly a vyřadily z provozu 28 íránských lodí schopných pokládat miny, řekl dnes podle agentur americký prezident Donald Trump. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil informovalo o zničení 16 minonosných lodí u Hormuzského průlivu po zprávách médií, že Írán začal na této trase kritické pro přepravu ropy klást miny.

„Dosud jsme zasáhli 28 minonosných lodí,“ řekl Trump novinářům při návštěvě továrny v Ohiu. Dvanáctým dnem pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom znovu označil za „krátkou exkurzi“ a zopakoval, že operace podle něj pokračuje s výrazným předstihem oproti plánovanému harmonogramu.

Donald Trump se neobává možných úderů Íránu či jím podporovaných skupin na území Spojených států. Americký prezident to dnes podle agentury Reuters řekl novinářům krátce předtím, než stanice ABC News informovala, že Federální úřad pro vyšetřování (FBI) koncem února varoval před možnými útoky íránských dronů na západní pobřeží USA.

Trump dnes na dotaz, zda se obává, že by Írán mohl své odvetné údery rozšířit také na území samotných Spojených států, při odchodu z Bílého domu odvětil: „Ne, neobávám.“ Stanice ABC News krátce nato uvedla, že FBI varoval policejní útvary v Kalifornii, že Írán by mohl na americké útoky na svém území reagovat vysláním dronů na západní pobřeží Spojených států.

Hizballáh a Írán provedly vůbec první koordinovaný vzdušný útok na severní Izrael od počátku války, uvedl podle Reuters představitel izraelské obrany.

Izraelští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu zneužívají izraelsko-americké války proti Íránu a od jejího zahájení zabili nejméně šest Palestinců, varují lidskoprávní aktivisté a zdravotníci. Izraelská armáda od prvního dne války v oblasti zatarasila řadu silnic a z velké části uzavřela hraniční přechody, uvedla agentura Reuters. To například sanitkám brání v rychlé pomoci obětem izraelských útoků.

„Ozbrojené osadnické milice, často operující s podporou armády, zneužívají války a nadále útočí na palestinské komunity a obtěžují je po celém Západním břehu Jordánu ve snaze je vytlačit,“ upozornila na síti X izraelská nevládní organizace B'Tselem.

Pokud budou ohroženy íránské přístavy a doky, všechny přístavy a doky v regionu budou pro Írán legitimními cíli, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí íránských ozbrojených sil. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM dnes varovalo íránské civilisty, aby se vyhnuli přístavům v Hormuzském průlivu, které íránský režim využívá pro vojenské účely.

„Civilní přístavy využívané pro vojenské účely ztrácí status ochrany a stávají se podle mezinárodního práva legitimním cílem,“ uvedlo CENTCOM na síti X. Íránští přístavní dělníci, administrativní pracovníci a posádky obchodních lodí se proto mají vyhýbat jak přístavům, tak námořním plavidlům a vojenským zařízením.

Americký dolar dnes zpevňuje. Poptávka po něm roste kvůli obavám z eskalace vývoje na Blízkém východě. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, přidává kolem 17:30 SEČ 0,4 procenta na 99,23 bodu.

„Válka v Íránu a její dopad na ceny energií jsou stále hlavním tématem pro devizové trhy,“ uvedl analytik Kyle Chapman ze společnosti Ballinger Group v Londýně. „Optimismus ohledně brzkého konce války se zdá opět slábnout, protože Írán útočí na plavidla a pokouší se zaminovat Hormuzský průliv,“ dodal.

Spojené státy a Izrael pokračují již dvanáctým dnem ve vzdušných útocích na Írán. Ten v odvetě cílí na spojence obou zemí v regionu, včetně nákladních lodí v Hormuzském průlivu. Silné exploze dnes byly slyšet napříč Teheránem, uvedla agentura AFP. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř 20.000 obytných budov a 77 zdravotnických zařízení.

V íránské metropoli bylo dnes napadeno nejméně osm čtvrtí. Útoky zasáhly i další města po celé zemi, píše stanice Al-Džazíra. Útoky z noci na dnešek zasáhly také teheránské letiště Mehrábád.

Současná situace na Blízkém východě a její dopady na ropný trh v žádném případě neospravedlňují zrušení sankcí proti Rusku, shodli se dnes podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona lídři skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. O pozastavení některých sankcí proti Moskvě podle dřívějších informací uvažovaly Spojené státy. Při dnešním mimořádném videohovoru jednali lídři o dopadech americko-izraelské války s Íránem, uvedly agentury AFP a Reuters.

„Panovala shoda, že bychom neměli měnit svůj postoj vůči Rusku a měli bychom pokračovat v úsilí na podporu Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident, jehož země letos této skupině států předsedá. Členy G7 jsou vedle Francie také Spojené státy, Kanada, Británie, Německo, Itálie a Japonsko.

Ukrajinští experti na protidronovou obranu již působí ve třech zemích Perského zálivu, kde pomáhají s ochranou před íránskými údery. Dnes to podle agentury AFP oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho mluvčí upřesnil, že ukrajinští odborníci jsou v Kataru, Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii.

„Tři naše týmy odjely - silné týmy expertů, vojenských činitelů, techniků a dalších lidí,“ řekl Zelenskyj s tím, že dnes již ukrajinské skupiny ve třech zemích pracují.

Rumunsko umožní Spojeným státům rozmístit na svém území tankovací letouny, sledovací zařízení a satelitní komunikační vybavení pro americké operace v Íránu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl prezident země Nicušor Dan.

Příslušnou americkou žádost dnes schválila prezidentem svolaná nejvyšší obranná rada. Očekává se, že parlament opatření schválí ještě během dneška.

Na Blízkém východě se podle dostupných informací nachází sedm studentů z Česka. Nemusí to být čeští občané, může jít o zahraniční studenty, kteří studují na českých vysokých školách. Na dotaz ČTK to dnes uvedl Dům zahraniční spolupráce (DZS). Situaci na Blízkém východě organizace ve spolupráci s ministerstvem školství monitoruje a je v pravidelném kontaktu se zapojenými vysokými školami. Do projektů Erasmus+ je v boji dotčeném regionu zapojeno 20 vysokých škol, uvedla organizace.

V Íránu už „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit, a válka na Blízkém východě tak brzy skončí. Prohlásil to americký prezident Donald Trump v dnešním rozhovoru se serverem Axios. Stane se tak ale podle něj až v okamžiku, kdy se pro konec bojů rozhodne on sám.

„Ještě trochu toho a onoho... Kdykoli budu chtít, aby to skončilo, skončí to,“ řekl Trump v krátkém telefonickém rozhovoru se serverem Axios. „Válka jde skvěle. Jsme daleko napřed oproti plánu. Způsobili jsme více škod, než jsme považovali za možné, a to i za původně předpokládané šestitýdenní období,“ řekl Trump.

Ceny nafty kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce rostou a hrozí, že kvůli tomu zpomalí růst ekonomické aktivity ve světě. Válka, kterou útokem na Írán rozpoutaly Spojené státy s Izraelem, ohrožuje dodávky tohoto průmyslového paliva i typu ropy nejvhodnější pro jeho výrobu, řekli agentuře Reuters analytici a obchodníci.

Nafty je na trhu už několik let nedostatek zejména kvůli výpadkům způsobeným útoky Ukrajinců na ruské rafinerie a kvůli západním sankcím na vývoz z Ruska. Nynější válka zhoršuje také obavy o dodávky, protože Teherán omezil přepravu Hormuzským průlivem, kterým proudí deset až 20 procent světových dodávek nafty přepravované po moři.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou kvůli dopadům války na Blízkém východě, oznámil dnes výkonný ředitel IEA Fatih Birol na mimořádném zasedání organizace.

Oznámený objem výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Členské státy IEA v současné době mají ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je drženo na základě vládních závazků, uvedla agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že umožní Íránu zúčastnit se letního mistrovství světa ve fotbale, přestože jsou země ve válečném stavu. Prezident FIFA Gianni Infantino to uvedl na instagramu poté, co se v úterý setkal s Trumpem, aby prodiskutovali přípravy na turnaj, který pořádají USA, Kanada a Mexiko. Íránský ministr sportu Ahmad Donjamalí dnes nicméně účast fotbalistů na turnaji vyloučil. Šampionát začne 11. června.

Zástupci členských zemí Evropské unie dnes schválili zavedení sankcí proti 19 íránským činitelům a subjektům za porušování lidských práv. Oznámila to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, podle níž evropský blok vysílá signál budoucímu íránskému vedení. EU rozšiřuje své postihy v době, kdy americko-izraelské údery na Írán připravily o život desítky představitelů tamního teokratického režimu.

„S pokračováním íránské války bude EU chránit své zájmy a hnát k odpovědnosti ty, kteří jsou odpovědní za represe v zemi. Vysílá tím také Teheránu zprávu, že budoucnost Íránu nemůže být postavena na potlačování (oponentů režimu),“ napsala Kallasová na síti X.

Podrobnosti o potrestaných činitelích zatím EU nezveřejnila. Unie dosud zavedla kvůli porušování lidských práv sankce proti více než dvěma stovkám představitelů režimu a pěti desítkám společností a institucí. Koncem ledna se v reakci na krvavé potlačování protivládních demonstrací země Unie shodly na označení íránských revolučních gard za teroristickou organizaci.

„Pokračujme v modlitbách za mír v Íránu a na celém Blízkém východě, zejména za mnoho civilních obětí, včetně mnoha nevinných dětí. Kéž naše modlitby přinesou útěchu těm, kteří trpí, a semínko naděje do budoucnosti,“ tweetuje papež Lev XIV.

Tři lodě u břehů Íránu zasáhly projektily, oznámila dnes britská vojenská námořní služba (UKMTO) s tím, že jedno z těchto plavidel bylo zasaženo v Hormuzském průlivu zhruba 11 námořních mil (20 kilometrů) severně od Ománu. Na palubě propukl požár a posádka byla evakuována, uvedla UKMTO, aniž by plavidlo blíže identifikovala. Napsal o tom zpravodajský server CNBC. V regionu pokračují vzdušné útoky Spojených států a Izraele na Írán a jeho odvetné údery na Izrael a americké cíle v regionu.

Dva další incidenty se staly dnes ráno. Jednu loď zasáhl projektil zhruba 50 námořních mil (93 kilometrů) severozápadně od Dubaje a další loď byla rovněž poškozena u břehu Spojených arabských emirátů, píše CNBC. UKMTO vyzvala plavidla v oblasti k opatrnosti a nahlášení jakýchkoliv podezřelých aktivit.

Thajské námořnictvo podle agentury Reuters uvedlo, že se terčem útoku v Hormuzském průlivu stala kontejnerová loď se 23 členy posádky plující pod thajskou vlajkou. Podle fotografií loď Mayuree Naree zachvátil černý dým. Íránské revoluční gardy později podle agentury Tasním potvrdily, že útočily na plavidla v oblasti.

„Jsme v ustavičném kontaktu s íránskou stranou a s vedením země,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle tiskových agentur. „Jak řekl prezident Putin, Rusko je vždy připraveno udělat vše, co je v jeho silách, aby obnovilo mír a stabilitu v regionu,“ dodal.

Putin během posledních sedmi dnů dvakrát telefonicky hovořil se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem, 6. a 10. března. Také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov telefonicky jednal se svým íránským kolegou Abbásem Arakčím. Oba ruští představitelé vyzvali k co nejrychlejšímu zmírnění konfliktu a návratu k politickému a diplomatickému řešení situace na Blízkém východě.

Ruská státní jaderná korporace Rosatom pokračuje v evakuaci svých zaměstnanců z Íránu kvůli americko-izraelským útokům na tuto zemi. Přibližně 450 pracovníků však stále zůstává v jaderné elektrárně Búšehr, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf společnosti Alexej Lichačov.

Dalších 150 zaměstnanců podle Lichačova během noci opustilo Búšehr, překročilo hranici do sousední Arménie a nyní jsou na cestě do Ruska.

Jaderná elektrárna v Búšehru má v provozu jeden reaktor, který Írán dokončil za asistence Ruska. Další jsou podle předchozích informací médií ve výstavbě, podle vyjádření Lichačova z minulého týdne ale byly stavební práce zastaveny. Elektrárna se nachází na pobřeží Perského zálivu.