ONLINE: Příměří s Íránem je před zhroucením, řekl Trump. A zmínil odpad

Dobrou noc, vážení čtenáři, a děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Blízkém východě. Pokračuje zase od rána.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu za války s Íránem tajně navštívil Spojené arabské emiráty. Podle agentury AP to dnes uvedla Netanjahuova kancelář. Spojené státy a Izrael zahájily údery na Írán koncem února. Teherán v reakci mimo jiné ochromil námořní dopravu v Hormuzském průlivu. Přestože od 8. dubna platí příměří, Írán průliv zcela neotevřel a USA nadále pokračují v námořní blokádě íránských přístavů, což vedlo k vojenským akcím z obou stran.

Netanjahu se při návštěvě setkal s prezidentem Spojených arabských emirátů Muhammadem bin Zajdem Nahajánem, uvedla kancelář izraelského premiéra s tím, že cesta vedla „k historickému průlomu ve vztazích mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty“. SAE Netanjahuovu návštěvu nekomentovaly.

Írán propustil na kauci prominentní advokátku specializující se na lidská práva a nositelku Sacharovovy ceny za svobodné myšlení Nasrín Sotudíovou. S odkazem na íránská státní média o tom dnes napsala agentura Reuters. Sotudíová byla zatčena v dubnu, což Reuters dává do souvislosti se zesílením potírání svobody projevu v Íránu od začátku konfliktu, jenž údery na Teherán koncem února zahájily Spojené státy a Izrael.

Propuštění nositelky ceny, kterou uděluje Evropský parlament, potvrdila na sociálních sítích její dcera. Server Nournews napojený na íránské bezpečnostní složky neuvedl, jakým obviněním Sotudíová čelí, informoval pouze o tom, že byla propuštěna na kauci.

V minulosti Sotudíová zastupovala vězně svědomí, mladistvé čelící trestu smrti či ženy, které demonstrovaly proti povinnosti nosit hidžáb, šátek, jímž si má muslimská žena zakrývat vlasy a dekolt.

Další čtyři údery podle aktualizované bilance zabily čtyři osoby dále na jihu Libanonu. Izraelská armáda uvedla, že tam útočila na militantní hnutí Hizballáh.

Ceny ropy se dnes dále drží nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. Investoři sledují křehké příměří na Blízkém východě a očekávali důležitý summit v Pekingu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem.

Severomořská ropa Brent krátce před 17:00 SELČ vykazovala pokles o 0,25 procenta na 107,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu naopak rostla o 0,8 procenta ke 103 dolarům za barel.

„Trh nadále velmi citlivě reaguje na každou novinku z regionu (Blízkého východu), což znamená, že prudké výkyvy budou pravděpodobně přetrvávat. Jakákoli další eskalace nebo přímé ohrožení dodávek by mohly rychle oživit silný vzestupný trend jak u ropy Brent, tak u WTI,“ uvedla tržní analytička Priyanka Sachdevová ze společnosti Phillip Nova.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen zopakoval, že EU v krátkodobém horizontu vážný problém s dodávkami leteckého paliva neočekává. „Nemůžeme však vyloučit, že v dlouhodobém horizontu problémy s bezpečností dodávek budou. To vše samozřejmě závisí na situaci na Blízkém východě,“ dodal na zasedání Rady EU ve složení ministrů energetiky.

„Energetická bezpečnost, silnější koordinace mezi členskými státy a spolehlivá partnerství jsou pro budoucnost Evropy nezbytné,“ doplnil ho kyperský ministr energetiky Michael Damianos, jehož země nyní Radě EU předsedá.

Veřejná prohlášení americké administrativy o vojensky zničeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují její vlastní pravodajské služby. Z utajovaných analýz z tohoto měsíce podle deníku The New York Times (NYT) vyplývá, že íránský režim má přístup ke většině svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel. Například podél Hormuzského průlivu má operační přístup ke 30 z tamních 33 stanovišť pro odpalování střel různého typu. Prezident Donald Trump označil zprávy amerických médií informujících o nadále dostatečných vojenských schopnostech Íránu za zradu a napomáhání nepříteli.

Íránské ozbrojené síly mají po celé zemi nadále rozmístěno přibližně 70 procent předválečného počtu mobilních zařízení pro odpalování střel a disponují asi 70 procenty předválečných zásob střel, uvádí list. Jedná se prý jak o balistické střely, kterými lze útočit na další státy v regionu, tak o střely s plochou dráhou letu, jimiž je možno zasáhnout cíle na zemi i na moři.

Nejméně osm lidí včetně dvou dětí dnes zabily tři izraelské vzdušné údery na vozidla na jihu Libanonu. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Dva údery mířily na automobily jedoucí po pobřežní dálnici vedoucí z Bejrútu do Sajdá, a to u měst Saadiját a Džíja.

Třetí úder zasáhl automobil na silnici v obci Bardžá. Izraelská armáda uvedla, že v jižním Libanonu útočila na militantní hnutí Hizballáh. Izrael navzdory příměří, které vstoupilo v platnost v polovině dubna, na Libanon pravidelně útočí a minulý týden údery ještě zintenzivnil. 

Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezením jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který se konal od 22. do 30. dubna a účastnilo se ho 1315 lidí.

Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Aktuálně se průměrná cena benzinu i nafty pohybuje v Česku těsně pod 43 korunami za litr.

Uskrovnit se kvůli zdražování paliv muselo 41 procent domácností, dalších 11 procent už má značné potíže. Zbylých 48 procent rodin se růst cen zatím nijak nedotkl. „Dle očekávání souvisí pociťovaná úroveň dopadů zdražování nafty a benzinu do značné míry s materiálním zajištěním domácností,“ uvedla agentura. Tři čtvrtiny materiálně dobře zajištěných rodin žádné potíže zatím nezaznamenaly.

Ministři energetiky Evropské unie jednají o zavedení daně z mimořádných zisků energetických společností, uvedl dnes řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavru. Firmám vznikly nadměrné zisky v důsledku růstu cen ropy a plynu po vypuknutí války s Íránem. Ministři mají neformální jednání na Kypru.

Španělská ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová podle agentury Reuters uvedla, že pět zemí EU, včetně Španělska, takovou daň podporuje. Českou republiku na jednání zastupuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter.

Konflikt na Blízkém východě se vystupňoval na konci února útokem Spojených států a Izraele na Írán. V důsledku toho je prakticky zablokovaný Hormuzský průliv, který je klíčovou námořní cestou pro vývoz ropy a plynu ze zemí kolem Perského zálivu. Cena ropy Brent, která se do února pohybovala pod 70 dolary za barel, se pak zvýšila vysoko nad 100 dolarů. Těžebním firmám tak vznikly nečekaně vysoké zisky.

Celosvětová nabídka ropy letos nedokáže pokrýt veškerou poptávku. Na vině jsou dopady války s Íránem, která narušuje produkci suroviny na Blízkém východě a její vývoz na světový trh. V pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Francie navrhne v OSN vytvoření mise pro volnou plavbu v Hormuzském průlivu. V rozhovoru, který v úterý večer odvysílala francouzská média, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Mise má být podle něj zcela neutrální a mírová.

„Musíme dosáhnout znovuotevření Hormuzského průlivu bez podmínek a mýtného,“ uvedl Macron. Dodal, že Francie za tímto účelem navrhne vytvoření mise. Podle agentury AFP Paříž předloží na Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce, která by vznik takové mise zaštítila. Již dříve Macron tvrdil, že Francie by spolu s Británií a dalšími státy mohla vytvořit misi, která by po konci války v Íránu dohlížela na dodržování volné plavby v průlivu.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete nás online zpravodajský přenos týkající se konfliktu na Blízkém východě. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní přejeme dobrou noc.

 Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem povede dlouhý rozhovor o konfliktu s Íránem. Zároveň ale dodal, že Siovu pomoc v této záležitosti nepotřebuje, a později prohlásil, že Írán nebude jedním z hlavních témat. Napsala o tom agentura Reuters.

„Nemyslím si, že budeme potřebovat pomoc s Íránem. Tak či onak vyhrajeme, mírovou cestou, nebo jinak,“ řekl Trump před odletem do Číny.

Americký prezident podle agentury Reuters zároveň při stejném vystoupení o několik minut později řekl, že toho se svým čínským protějškem chce probrat mnoho, ale neřekl by, že Írán je jedním z těchto témat.„Máme mnoho témat k prodiskutování. Neřekl bych, že Írán je jedním z nich, abych byl upřímný, protože máme Írán pod kontrolou,“ řekl prezident novinářům.

Kuvajtské ministerstvo vnitra dnes oznámilo zadržení čtyř osob napojených na íránské revoluční gardy; podle Kuvajtu se do země pokoušely vniknout po moři, informovala kuvajtská tisková agentura KUNA. Při incidentu byl podle téhož zdroje zraněn jeden příslušník kuvajtských ozbrojených sil.

Kuvajt si následně předvolal íránského velvyslance a předal mu protestní nótu. V dokumentu se uvádí, že revoluční gardy se pokoušely infiltrovat na ostrov Búbiján, který je největším ostrovem Kuvajtu. Zároveň Kuvajt zopakoval, že má právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN.

Dva příslušníci libanonské civilní obrany dnes zahynuli při izraelském úderu v jiholibanonském městě Nabatíja, kde prováděli záchrannou operaci po dřívějším útoku. Informovala o tom libanonská tisková agentura NNA.

Ceny ropy dnes pokračují v růstu. Absence pokroku v mírových jednáních mezi Spojenými státy a Íránem vrátila do centra pozornosti obavy ohledně dodávek suroviny z Perského zálivu. Severomořská ropa Brent krátce před 16:00 SELČ vykazovala nárůst o téměř čtyři procenta a dostala se nad 108 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala také téměř čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 102 dolarů za barel.

Americký prezident Donald Trump označil nejnovější návrh Íránu na ukončení konfliktu s USA za absolutně nepřijatelný. Následně naznačil, že nynější příměří s Íránem se nachází těsně před zhroucením. „Napětí mezi Íránem a USA opět eskaluje,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Carsten Fritsch ze společnosti Commerzbank.

Válka v Íránu zatím Spojené státy stála kolem 29 miliard dolarů (600 miliard Kč), uvedl dnes vysoce postavený činitel Pentagonu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž je číslo o čtyři miliardy dolarů (83 miliard Kč) vyšší než odhad z konce dubna.

Představitel ministerstva obrany Jules Hurst, který má na starosti kontrolu financí, dnes zákonodárcům řekl, že do částky spadají provozní náklady i výdaje na opravu techniky a pořízení nových kusů.

Při svém dubnovém vystoupení před výborem pro ozbrojené síly Sněmovny reprezentantů Hurst zákonodárcům sdělil, že největší část finančních prostředků armáda utratila za munici, dále pak za provozní náklady a obnovu vybavení.

Maximální ceny pohonných hmot v Česku ve středu proti dnešku klesnou. Nejvyšší přípustná cena benzinu se sníží o 16 haléřů na 43,87 koruny za litr. Nafta zlevní o 73 haléřů na 42,11 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

Vláda rozhodla o regulaci cen pohonných hmot v reakci na jejich rychlé zdražování po vypuknutí války na Blízkém východě. Původně opatření mělo platit do konce dubna, před dvěma týdny ale kabinet schválil jeho prodloužení i na květen.

Maximální přípustná marže obchodníků s palivy začátkem tohoto měsíce oproti dubnu vzrostla o 50 haléřů na tři koruny za litr. Upraven byl také systém výpočtu denního cenového stropu na benzin a naftu, který nově vychází z třídenního průměru velkoobchodních cen. Snížení spotřební daně na naftu z původních 9,95 koruny za litr na 8,011 Kč za litr zůstalo beze změny. U benzinu se daň neměnila.

Izrael odeslal do Spojených arabských emirátů několik baterií systému protivzdušné obrany Iron Dome, uvedl podle Reuters velvyslanec USA v Izraeli.

Důvěra investorů v německou ekonomiku v květnu oproti očekávání vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil hospodářský institut ZEW. Hodnota jeho indexu důvěry vzrostla na minus 10,2 bodu z dubnové hodnoty minus 17,2 bodu. Analytici oslovení agenturou Reuters přitom očekávali pokles na minus 19,8 bodu.

„Očekávání se zlepšují, zůstávají ale v záporných hodnotách. Odborníci doufají v brzký konec íránské války. Německé hospodářství ovšem nadále zatěžuje slabá průmyslová výroba, stoupající ceny energií a míra inflace nad dvouprocentní hranicí,“ uvedl předseda institutu ZEW Achim Wambach. „Pro druhou polovinu roku 2026 se rýsuje opatrný potenciál oživení, pokud konflikt na Blízkém východě odezní a státní stimulační impulzy začnou působit,“ dodal.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému růstu cen energetických produktů na světových trzích. Ochromil totiž lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG).

V dalších měsících by český trh práce mohly podle odborníků zasáhnout důsledky války v Íránu, zejména pokud se bude konflikt protahovat. „Zvyšuje se tak pravděpodobnost vývoje české ekonomiky mírně stagflačním směrem, tedy o něco slabším hospodářským růstem a vyšší inflací. Výsledně i pokles nezaměstnanosti může být díky tomu o něco pozvolnější,“ upozornil hlavní analytik Citfinu Mirolav Novák.

Ministři obrany Evropské unie budou probírat i íránskou válku a budoucnost oblasti Perského zálivu. „Je jasné, že region nebude stejný. Země Perského zálivu nám ale již řekly, že tam vidí jasnou roli Evropy. Již nyní spolupracujeme v oblasti bezpečnosti a obrany,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová před začátkem ministerského jednání.

Jedním z témat je posílení unijní námořní obranné mise Aspides v Rudém moři, která by mohla pomoci v nyní zablokovaném Hormuzském průlivu. Provoz v klíčové globální trase pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plnu zastavila válka Spojených států a Izraele proti Íránu. „Potřebujeme jen změnit operační plány mise, můžeme v ní ale dál docela dobře pokračovat, jestliže ji členské státy posílí a poskytnou více lodí. Veškerá struktura je už zavedená,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Dobré ráno.

Spojené arabské emiráty (SAE) podnikaly vojenské útoky na Írán, mimo jiné na rafinerii na ostrově Láván, informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Agentura Reuters poznamenala, že Spojené arabské emiráty se dosud veřejně nepřihlásily k úderům na Írán. Jeden z takových útoků, kdy byla cílem rafinerie na Lávánu, se odehrál na počátku dubna.

List WSJ uvedl, že ozbrojené síly SAE mají ve výzbroji dobře vybavené západní stíhačky, které je země očividně ochotná použít k ochraně své ekonomické moci a rostoucího vlivu na Blízkém východě.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství monitorující situaci na Blízkém východě. Prozatím vám přejeme dobrou noc a připojíme se zase od zítřejšího rána.