ONLINE: Izrael prodloužil příměří s Libanonem. A Trump popírá zprávy, že Írán má dost raket

Dobrou noc, vážení čtenáři, a děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Blízkém východě. Nové zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.

Izrael uvedl, že dnes provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.

Podle zdravotníků v Pásmu Gazy byli při úderech na byt a vozidlo zabiti tři lidé. Zda byl mezi nimi Haddád, není jasné. Dalších 20 osob utrpělo podle téhož zdroje zranění. Haddád je nejvýše postaveným představitelem Hamásu, na kterého Izrael zaútočil od začátku příměří zprostředkovaného USA loni v říjnu. 

Příměří mezi Izraelem a Libanonem bylo prodlouženo o 45 dní. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott uvedl, že dohoda je výsledkem dvoudenního „velmi produktivního“ jednání mezi Izraelem a Libanonem, jehož zprostředkovatelem byly Spojené státy.

Pigott uvedl, že ministerstvo obnoví jednání na politické úrovni 2. a 3. června, na bezpečnostní úrovni již 29. května v Pentagonu za účasti izraelské a libanonské vojenské delegace. „Doufáme, že tyto diskuse přispějí k trvalému míru mezi oběma zeměmi, plnému uznání vzájemné suverenity a územní celistvosti a k zajištění skutečné bezpečnosti podél jejich společné hranice,“ dodal.

Spojené arabské emiráty urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Zabí (ADMO).

Korunní princ Abú Zabí šajch Chálid bin Muhammad bin Zajd nařídil při zasedání vlády státní ropné společnosti Abu Dhabi National Oil Company (ADNOC), aby urychlila práce na projektu ropovodu West-East Pipeline. Podle ADMO se ropovod již staví a jeho provoz má být zahájen příští rok.

Ceny ropy se dnes zvyšují. Výroky představitelů Spojených států a Íránu totiž podkopávají naděje na brzkou dohodu, která by obnovila provoz v Hormuzském průlivu. Severomořská ropa Brent kolem 16:45 SELČ vykazovala nárůst asi o tři procenta a pohybovala se mírně pod 109 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes tři procenta a nacházela se v blízkosti 104,50 dolaru za barel.

„Tón mezi USA a Íránem se znovu stal mnohem více konfrontačním. Ačkoli příměří trvá, naděje na rychlé znovuotevření Hormuzského průlivu polevily,“ uvedli podle agentury Reuters analytici bankovní společnosti Commerzbank.

Vzdušný úder na dívčí školu v Mínábu je jediným incidentem s civilními oběťmi ve válce proti Íránu, o kterém velitel oblastního velitelství amerických sil CENTCOM admirál Brad Cooper ví. Podle deníku The New York Times (NYT) to Cooper řekl ve čtvrtek při slyšení v Kongresu, kde uvedl, že útok mohl být proveden americkou bombou. Úder je podle něj ale stále prošetřován. Útok, při kterém podle íránských úřadů zahynulo 175 lidí, především dětí, se stal 28. února, v první den americko-izraelských úderů na Írán.

Spojené státy ve vojenské kampani proti Íránu provedly více než 13 600 úderů. Média, nevládní organizace a íránské úřady v minulosti informovaly o řadě útoků na civilní cíle a mnoha obětech mezi civilisty. Část senátorů proto podle NYT přijala Cooperovo tvrzení, že úder v Mínábu je jediným incidentem s civilními oběťmi, o kterém má povědomí, velmi skepticky.

Írán musí usednout k jednacímu stolu, Hormuzský průliv se musí otevřít a Teherán nesmí mít k dispozici jaderné zbraně. V dnešním telefonátu se na tom shodli německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump, uvedl Merz na síti X. Politici spolu hovořili také o válce na Ukrajině a koordinovali postoje před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Vztah Trumpa a Merze byl v posledních týdnech napjatý.

„Dobrý telefonát s prezidentem Spojených států amerických Donaldem Trumpem na jeho zpáteční cestě z Číny. Jsme zajedno: Írán musí teď k jednacímu stolu. Hormuzský průliv se musí otevřít. Teherán nesmí mít žádné jaderné zbraně,“ uvedl Merz na X. Dodal, že s Trumpem hovořil také o mírovém řešení války na Ukrajině, kterou před více než čtyřmi roky napadlo Rusko, a o summitu NATO, který se uskuteční na začátku července v tureckém hlavním městě. „USA a Německo jsou silní partneři v silném NATO,“ dodal kancléř.

Americký prezident Donald Trump dnes zpochybnil zprávy některých médií, že Írán má stále dostatečné raketové kapacity. Zničeno podle něj bylo 80 procent toho arzenálu. Trump to podle agentury Reuters řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One, kterým se vrací z Pekingu. Přítomnému reportérovi deníku The New York Times řekl, že jeho zpravodajství o Íránu je zrádcovské.

NYT v článku z tohoto týdne píše, že veřejná prohlášení americké administrativy o vojensky zničeném Íránu jsou v příkrém rozporu s tím, co jí sdělují její vlastní zpravodajské služby. Z utajovaných analýz z tohoto měsíce podle deníku vyplývá, že íránský režim má přístup k většině svých základen a zařízení pro skladování a odpalování střel různého typu.

Setkání ministrů zahraničí skupiny BRICS skončilo bez společného prohlášení. Podle Indie se země neshodly na postoji k situaci na Blízkém východě.

Vysoké ceny energií způsobily, že energeticky náročné obory v Německu v posledních letech méně vyráběly a více propouštěly, než tomu bylo v ostatních průmyslových podnicích. Uvedl to dnes německý Spolkový statistický úřad. Zatímco celkově průmyslová produkce klesla od února 2022 do letošního března o 9,5 procenta, v chemickém, sklářském či papírenském průmyslu to bylo o 15,2 procenta.

V březnu letošního roku pracovalo v Německu v energeticky náročných oborech 794 400 lidí, tedy o 6,3 procenta méně než v únoru 2022. To odpovídá ztrátě zhruba 53 200 pracovních míst, uvedli statistici. Nejvíce se přitom v posledních čtyřech letech propouštělo v papírenském průmyslu, který zaznamenal úbytek pracovních míst o 8,6 procenta. Následovaly kovovýroba a kovozpracující průmysl s propadem o 7,1 procenta.

Pokud se bude prodlužovat konflikt na Blízkém východě, bude pravděpodobně nutné upravit české úrokové sazby. Shodla se na tom část bankovní rady České národní banky (ČNB) na svém jednání minulý týden, vyplývá ze záznamu z jednání, který dnes ČNB zveřejnila. Bankovní rada minulý týden jednomyslně rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, na této úrovni je sazba od loňského května.

V důsledku války na Blízkém východě skokově vzrostly ceny ropy, což se v Česku zatím projevilo zejména zdražením pohonných hmot. Členové bankovní rady se shodli na tom, že by ČNB neměla reagovat na samotný vývoj cen ropy. Měla by ale podle nich sledovat druhotné dopady tohoto zdražení do cen jiných výrobků.

Člen bankovní rady Jakub Seidler podle záznamu uvedl, že s prodlužující se délkou konfliktu se postupně snižuje pravděpodobnost, že bude možné přečkat cenový šok bez úpravy úrokových sazeb. Podobně se vyjádřila viceguvernérka Eva Zamrazilová. Podle záznamu uvedla, že když neuvidí nějaké uklidňující signály, bude pro ni relevantní úvaha o případném zvýšení sazeb. Podle člena bankovní rady Jana Procházky musí být ČNB připravena sazby zvýšit, pokud poroste výhled inflace kvůli druhotným dopadům konfliktu na Blízkém východě.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

americký prezident Donald Trump se dnes v Pekingu setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Trump k otázce Íránu podle agentury Reuters řekl, že se svým protějškem „urovnali řadu různých problémů, které by jiní lidé vyřešit nedokázali“. Uvedl také, že mají velmi podobný názor na to, jak konflikt ukončit; nechtějí, aby Teherán získal jadernou zbraň, a „chtějí mít otevřený“ Hormuzský průliv. V rozhovoru s Fox News, který tato televizní stanice odvysílala v noci na dnešek, Trump mimo jiné řekl, že mu s Íránem dochází trpělivost, a zopakoval, že by Teherán měl uzavřít mírovou dohodu.

Írácký parlament dnes vyjádřil důvěru nové vládě premiéra Alího Zajdího, píší agentury. 

Zajdí je kompromisním kandidátem, kterého podpořila koalice šíitských stran, které mají v parlamentu většinu. Před vstupem do politiky byl Zajdí bankéř a vlastní televizní stanici. Na post ministerského předsedy se dostal poté, co původního kandidáta na premiéra Núrího Málikího ostře kritizovaly Spojené státy. Zajdí dal dnes najevo, že chce dosáhnout odzbrojení proíránských milic a dalších ozbrojených nestátních skupin v zemi.

Prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že Si Ťin-pching během rozhovorů v Pekingu slíbil, že Íránu neposkytne vojenské vybavení. Informuje o tom CNN.

„Řekl, že jim nedá vojenské vybavení. To je důležité prohlášení. Řekl to dnes,“ řekl Trump moderátorovi Fox News Seanu Hannitymu v klipu z rozhovoru a dodal, že Si Ťin-pching „to řekl důrazně“.

Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí dnes označil Spojené arabské emiráty za účastníka agrese proti své zemi. Stalo se ta po zveřejnění zprávy o tajné návštěvě izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v SAE během útoků na Írán, uvedla agentura AFP. Informaci, kterou zveřejnila kancelář izraelského šéfa vlády, ale emiráty popřely.

„Musím říct, že SAE byly přímo zapojené do agrese proti mé zemi,“ uvedl dnes Arakčí. Podle něj emiráty odmítly odsoudit útoky, které proti Íránu zahájily na konci února Spojené státy a Izrael. „Stává se jasné, že se zúčastnily těchto útoků a možná přímo jednali proti nám,“ dodal Arakčí

Irácký parlament dnes vyjádřil důvěru nové vládě premiéra Alího Zajdího, píší agentury. V kabinetu ale chybí někteří klíčoví ministři, například vnitra či obrany. Vláda vznikla po komplikovaném jednání, které následovalo po listopadových parlamentních volbách.

Podle agentury Reuters Zajdí složil přísahu jako nový irácký premiér. Zákonodárci navíc odsouhlasili jména 14 ministrů, píše irácká agentura INA. Na dalších klíčových jménech, včetně ministrů obrany a vnitra, shodu nenalezli.

Ceny ropy se dnes mírně snižují poté, co Írán uvedl, že Hormuzským průlivem proplulo několik desítek lodí. Severomořská ropa Brent kolem 17:00 SELČ vykazovala pokles o zhruba 0,6 procenta a pohybovala se těsně pod 105 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela zhruba 0,5 procenta a nacházela se v blízkosti 100,5 dolaru za barel.

Vyšší ceny letenek pro cestující v Evropě jsou kvůli vysokým nákladům na letecké palivo nevyhnutelné. Řekl to šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willie Walsh. Pokud by se Hormuzský průliv - nyní zablokovaný kvůli konfliktu s Íránem - okamžitě uvolnil, dopady narušení trhu by podle něj mohly být znát ještě v příštím roce.

Ačkoli některé letecké společnosti v poslední době snížily ceny letenek v Evropě kvůli slabší poptávce, dlouhodobě nemohou tyto dodatečné náklady absorbovat. Walsh stanici BBC řekl, že například v Británii stále existují obavy, že letecká doprava by mohla v létě čelit nedostatku paliva. Zároveň ale zdůraznil, že není důvod k panice.

Írán začal umožňovat některým čínským lodím plavbu Hormuzským průlivem, a to v souladu s íránským protokolem pro správu průlivu, píše agentura Fars. Íránské revoluční gardy následně podle agentury Reuters uvedly, že od středečního večera průlivem proplulo okolo 30 plavidel, která obdržela povolení íránských úřadů. Není jasné, zda se jednalo pouze o čínské lodě.

Íránské úřady ke kroku přistoupily po žádostech čínského ministra zahraničí a velvyslance v Teheránu, sdělil Fars nejmenovaný zdroj. Zpráva přichází v době návštěvy amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se dnes shodli, že Hormuzský průliv musí zůstat otevřený kvůli volné přepravě ropy a zemního plynu.

Při dronovém útoku, který dnes provedlo libanonské militantní hnutí Hizballáh, byli v severoizraelské obci Roš Hanikra zraněni tři civilisté, píše server The Times of Israel (ToI). Obec leží v těsné blízkosti hranic s Libanonem. Izraelská armáda ještě před tímto incidentem vyzvala k další evakuaci několika libanonských vesnic a poté zahájila vzdušné údery. V regionu přitom od poloviny dubna platí příměří, které má v neděli vypršet.

Dron v Roš Hanikra zasáhl parkoviště, aniž se předtím rozezněly varovné sirény, což podle ToI značí, že ho izraelské radary nezachytily. Dva ze zraněných jsou podle prohlášení nemocnice ve městě Naharija ve vážném stavu.

Hormuzský průliv musí zůstat otevřený kvůli volné přepravě ropy a zemního plynu, shodli se podle Bílého domu americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na summitu v Pekingu. Bílý dům na sociální síti X setkání označil za dobré. Čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že prezidenti světových velmocí hovořili o situaci na Blízkém východě, o Ukrajině i o Korejském poloostrově.

„Prezident Si dal jasně najevo nesouhlas Číny s militarizací průlivu a jakoukoliv snahou vybírat mýtné za jeho používání,“ stojí v příspěvku Bílého domu. Čínský prezident podle něj vyjádřil zájem o nákup většího množství americké ropy s cílem omezit závislost Pekingu na Hormuzském průlivu. Obě země se podle Bílého domu také shodly, že Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň.

Japonská vláda zvažuje sestavení dodatečného rozpočtu, který by měl ulevit domácnostem od účtů za rostoucí ceny paliv. S odkazem na informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Pokud by se Tokio ke kroku skutečně odhodlalo, mohlo by to vyvinout tlak na už tak napjaté státní finance.

Vyšší účty za benzin a energie by mohly na domácnosti dopadnout v létě, kdy výrazně stoupnou teploty. Asijské země se ještě více než Evropa potýkají s dopady růstu cen ropy v důsledku války, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu.

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, dnes obsadily nepovolané osoby a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba (UKMTO). Incident se stal přibližně 70 kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.

Ve středu neznámí útočníci u ománského pobřeží napadli plavidlo plující pod indickou vlajkou. Dnes to oznámilo ministerstvo zahraničí Indie, které zároveň poděkovalo ománským úřadům za záchranu celé posádky, jež je v pořádku. Prohlášení ministerstva neuvádí, kdo je za útok zodpovědný.

Tisíce íránských fanoušků se přišly ve středu večer v Teheránu rozloučit s fotbalovými reprezentanty před odjezdem na mistrovství světa. Po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě přitom přetrvávají obavy ohledně vstupu týmu do Spojených států a jeho účasti na šampionátu.

Fotbalisté, které nejprve čeká tréninkový kemp v Turecku, se podle agentury Reuters střídali na pódiu s vlasteneckými projevy. „Hráči i fanoušci stojí za důstojností, ctí a silou země,“ prohlásil předseda fotbalového svazu Mehdi Tádž.

Mír je základem globálního řádu a nedávné konflikty ukazují nutnost dialogu, uvedl dnes indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar na úvod dvoudenního setkání ministrů zahraničí skupiny rozvíjejících se ekonomik BRICS, které se koná v Dillí. Informovala o tom agentura Reuters.

Setkání se účastní ministři zahraničí většiny členských států, včetně íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a náměstka ministra zahraničí Spojených arabských emirátů Chalífy Šahína Marara. Írán a SAE stojí na opačných stranách války v Íránu, kterou 28. února zahájily Spojené státy a Izrael, což skupině BRICS komplikuje dosažení konsensu ohledně společného závěrečného prohlášení.