ONLINE: Chceme mít dobré vztahy s Íránem, prohlásil Trump. Dohoda o míru je prý na dohled
Donald Trump řekl, že Írán je připraven vzdát se získávání jaderných zbraní na více než 20 le. Dodal, že dohoda mezi USA a Íránem o ukončení války se blíží, přičemž vyjednávací týmy se mohou znovu setkat ještě tento víkend. Dění na Blízkém východě sledujeme na Blesk.cz online.
- Donald Trump uvedl, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv.
- Delegace vysokých amerických a íránských představitelů dorazily v sobotu do Pákistánu jednat o trvalém míru.
- Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku.
- Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.
- Při úderech zemřeli také íránský ministr obrany Amír Násirzádech, velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr, bývalý prezident Mahmúd Ahmadínežád a další.
- Při úderech zemřel íránský nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí.
- V důsledku íránské blokády Hormuzského průlivu značně vzrostly ceny ropy a plynu na světových trzích.
Teherán podle íránských médií v případě pokračující americké blokády, kterou označil za porušení příměří, znovu uzavře Hormuzský průliv, píše Reuters.
Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.
V příspěvku Trump podle agentury AFP reagoval také na informace serveru Axios, který dříve napsal, že Spojené státy zvažují uvolnění 20 miliard dolarů (asi 410 miliard Kč) z íránských fondů výměnou za zásoby obohaceného uranu, které Teherán drží. „Nebude tu žádná výměna peněz, ať už jakoukoliv formou,“ uvedl Trump. „Uděláme Libanon znovu velkým,“ uvedl Trump v následujícím příspěvku s odkazem na své populární heslo, ve kterém slibuje, že „udělá Ameriku znovu velkou“.
Vrcholní představitelé Francie, Británie, Německa a Itálie uvítali otevření Hormuzského průlivu. Řekli to na tiskové konferenci po jednání států ochotných se podílet na mírové misi v této úžině. Francouzský prezident Emmanuel Macron konání operace zároveň potvrdil. Podle britského premiéra Keira Starmera se mise uskuteční pod vedením Francie a Británie, ale až to dovolí podmínky na Blízkém východě.
Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že mírové snažení v průlivu začne, až v regionu ustanou boje. Německo se podle kancléře Friedricha Merze zapojí do vojenského plánování a kancléř zároveň vyzval další země, aby se k této snaze přidaly.
Írán podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasil s tím, že už nikdy neuzavře Hormuzský průliv. Tato vodní cesta již nebude využívána jako zbraň proti světu, uvedl šéf Bílého domu na síti Truth Social.
Írán o něco dříve oznámil, že v souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří.
Izraelské údery zabily v Libanonu od 2. března do čtvrtka 2294 lidí, uvedlo dnes odpoledne podle agentur libanonské ministerstvo zdravotnictví. O půlnoci místního času začalo platit příměří, které má na deset dní zastavit údery izraelské armády na cíle hnutí Hizballáh v Libanonu a ostřelování severu Izraele šíitským hnutím z libanonského území.
Otevření Hormuzského průlivu musí být trvalé, uvedl Starmer. Dodal, že Francie a Británie povedou v úžině mezinárodní misi na ochranu svobody plavby.
Dodávky leteckého petroleje pro český trh jsou v současnosti plynulé a bez výpadků. Orlen Unipetrol ve svých rafinériích neeviduje provozní rizika v dodavatelském, výrobním ani distribučním řetězci. Také OMV potvrzuje, že zásobování zatím funguje bez omezení. Zásobníky na ruzyňském letišti jsou k dnešku zaplněné na 94 procent. Celková kapacita je 18,5 milionu litrů, paliva v nich je 17,5 milionu litrů. Vyplývá to z vyjádření zástupců firem a letiště pro ČTK.
„Tento objem představuje zásobu přibližně na 12 dní provozu (po odečtení nevyčerpatelné zásoby nutné k zajištění provozu technologie) při současném tempu výdejů. Zásoby jsou tedy více než dostatečné a potvrzují stabilní bilanci skladu i plynulé zajištění provozních potřeb,“ sdělila ČTK mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková.
Po uzavření příměří s Libanonem zrušila izraelská armáda poprvé od konce února, kdy společně se Spojenými státy zaútočila na Írán, všechna válečná opatření. Informovala o tom dnes agentura AFP a místní média. Podle serveru The Times of Israel (ToI) je to poprvé po 48 dnech, kdy v Izraeli nebudou platit žádná opatření, končí například omezení shromažďování.
Ceny ropy dnes na světových trzích prudce klesají poté, co Írán oznámil, že Hormuzský průliv je zcela otevřen plavbě obchodních lodí. Klíčovou úžinou za normálních okolností proudí zhruba pětina světových dodávek ropy. Její blokáda ze strany Teheránu po americko-izraelském útoku na Írán vedla k citelnému zdražení, kdy ceny opakovaně překročily 100 USD za barel.
Severomořská ropa Brent kolem 15:30 SELČ odepisovala deset procent pod 89,50 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) zlevňoval o 10,7 procenta a obchodoval se přibližně za 84 dolarů.
Americká námořní blokáda Íránu nebude ukončena, i když Teherán oznámil plné znovuotevření Hormuzského průlivu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Blokáda bude podle něj pokračovat, dokud nebude ze sta procent dokončena americká „transakce“ s Íránem.
Většina bodů byla v tomto ohledu již dojednána, a tak by celý proces měl být velice rychlý, dodal prezident. Kromě otevření průlivu byla klíčovým sporným bodem v jednáních o míru mezi Teheránem a Washingtonem otázka íránského jaderného programu.
V souladu s příměřím v Libanonu je Hormuzský průliv zcela otevřen všem obchodním plavidlům, a to po dobu trvání příměří, uvedl na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Plavba průlivem bude vést po koordinované trase, kterou již dříve oznámil íránský úřad pro přístavy a námořní plavbu (PMO), dodal.
Válka proti Íránu ohrožuje dodávky zbraní Ukrajině, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval partnerům pomáhajícím překonat tuto situaci a zdůraznil, že Ukrajina usiluje o domácí výrobu potřebných zbraní pro protivzdušnou obranu. Zelenskyj podle Reuters oznámil, že se prostřednictvím videa zúčastní dnešního jednání pod vedením Británie a Francie o obnovení plavby lodí Hormuzským průlivem.
„Kvůli válce v Íránu existují rizika pro dodávky zbraní na Ukrajinu – a děkuji všem partnerům, kteří jsou připraveni pomoci a hledat způsoby, jak to napravit,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Pozemní operace izraelské armády v Libanonu a údery proti hnutí Hizballáh dosáhly řady úspěchů, nejsou však ještě zcela dokončeny. Podle agentury AFP to dnes uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac, a to několik hodin poté, co začalo platit desetidenní příměří, které konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pozastavilo.
V nárazníkové zóně, kterou na jihu Libanonu izraelská armáda vytvořila, bude armáda nadále pokračovat v ničení infrastruktury patřící Hizballáhu, dodal Kac. Bourány podle něj budou i domy ve vesnicích poblíž „frontové linie“.
Nic nenasvědčuje tomu, že by v EU systematicky docházelo palivo, což by vedlo k rozsáhlému rušení letů, uvedla dnes Evropská komise. Mluvčí Anna-Kaisa Itkonenová reagovala na rozhovor agentury AP s výkonným ředitelem Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatihem Birolem, ve kterém Birol mimo jiné řekl, že Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva.
„Nic nenasvědčuje tomu, že by docházelo k systémovému nedostatku paliva, který by vedl k rozsáhlému rušení letů. Pečlivě to sledujeme i ve spolupráci s Mezinárodní agenturou pro energii a zástupci průmyslu,“ uvedla během pravidelného brífinku EK Itkonenová.
Podle analytika Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je správné, že se česká vláda nabídkou pasivního radaru postavila za spojence. Význam nabídky bude podle něj spíš politický, může posloužit i jako reklama na český vojenský průmysl, protože Česko patří ke špičce ve výrobě radiolokátorů. Bříza to dnes řekl ČTK.
„Nicméně ten význam bude z mého úhlu pohledu více politický než faktický, protože samozřejmě spojenci mají v oblasti řadu radiolokátorů, jak aktivních, tak pasivních. Čili napomůže to, ale není to tak, že by to byl nějaký rozhodující podíl,“ uvedl Bříza. Zdůraznil, že Česko patří mezi špičky ve výrobě radiolokátorů. „Já v tom vidím ještě i tu synergii, že to může být do jisté míry i reklama na náš vojenský průmysl,“ doplnil. Podle Břízy dává smysl i to, že Česko nabídne radar až poté, co se situace v Hormuzském průlivu zklidní, protože hrozby související s íránským režimem v blízké době zřejmě nezmizí.
Členské státy Evropské unie se chystají vyzvat k rychlejšímu zavádění čisté energie, aby zmírnily otřesy na trhu s fosilními palivy, které způsobuje krize kolem Íránu a růst cen ropy a plynu. Vyplývá to z návrhu dohody, do kterého nahlédl bruselský server Politico. Dohodu by měli příští týden v úterý schválit ministři zahraničí EU na svém jednání v Lucemburku.
Česko bude na schůzce zastupovat ministr Petr Macinka. Dohoda musí být schválena jednomyslně. Podle informací ČTK panuje na textu předběžná shoda celé sedmadvacítky. Macinka, předseda strany Motoristé sobě, je výrazným kritikem současné podoby evropské zelené transformace.
Libanonská média podle Reuters informovala o dělostřeleckých granátech dopadajících po začátku příměří na jih Libanonu. Ozbrojené síly Libanonu na síti X uvedly, že Izrael „sporadicky bombardoval“ některé obce na jihu země. Podle tamního představitele byla z trosek vytažena těla 13 mrtvých po nočních izraelských útocích. Deník L'Orient-Le Jour uvedl, že 35 lidí bylo zraněno.
Izraelský vzdušný úder, který ve čtvrtek zničil most v jiholibanonské Kásimíji, by měl být prošetřen jako možný nepřiměřený útok na civilisty, což představuje válečný zločin. Dnes to v prohlášení uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Podle organizace se totiž jednalo o záměrný útok na poslední funkční most přes řeku Lítání, který sloužil jak pro pohyb civilistů, tak pro dopravu humanitární pomoci. Kvůli zničení mostu hrozí, že jižní Libanon bude od zbytku země odříznut.
Izraelská armáda v uplynulých týdnech zcela zničila či značně poškodila všechny hlavní mosty přes Lítání. Most v Kásimíji byl poškozen již při izraelském úderu 8. dubna. Izraelská armáda tvrdila, že mosty využívá militantní hnutí Hizballáh pro vojenské účely, včetně přepravy ozbrojenců a vybavení směrem na jih.
Česká republika nabídne pro zajištění bezpečnosti Hormuzského průlivu pasivní radar, bude to ve chvíli, kdy se tam situace zklidní. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Už ve čtvrtek uvedl, že Česko na dnešní videokonferenci zástupců čtyřicítky zemí předloží konkrétní nabídku, jak pomoci. Videokonferenci zemí ochotných podílet se na mnohonárodnostní mírové misi v Hormuzském průlivu po skončení konfliktu pořádají dnes Británie a Francie.
„Jedná se o unikátní zařízení (pasivní radar), které nikdo na světě nemá. Je to velmi efektivní zařízení a právě tam může být velice dobře uplatněno,“ uvedl dnes Babiš. S novináři hovořil na letišti v Bechyni na Táborsku při mezinárodním cvičení. Jeho motivem bylo testování moderních vojenských technologií, jako jsou například drony.
České ocelářské společnosti v souvislosti s boji na Blízkém východě neomezují ani nepozastavují výrobu. Přímé dopady konfliktu ale zdražují ceny energií, což se následně projevuje ve zvyšování nákladů na výrobu i dopravu. ČTK to sdělila předsedkyně představenstva Ocelářské unie Marcela Kubalová. Válka USA a Izraele proti Íránu způsobila dosud největší narušení globálních dodávek ropy a zemního plynu kvůli íránskému zablokování dopravy přes Hormuzský průliv.
„Situace v ocelářství je dlouhodobě složitá a nelze ji přičítat pouze aktuálnímu konfliktu na Středním východě. Pokud se situace v regionu v dohledné době neuklidní, může to ovlivnit zejména výrobce závislé na dodávkách vstupů z této oblasti. Ti pak budou nuceni hledat alternativní zdroje,“ uvedla Kubalová.
Obyvatelé Libanonu, kteří uprchli před válkou, se pomalu vracejí domů. Nové a křehké desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem, které začalo ve čtvrtek ve 23:00 SELČ, však ještě podle mnohých nevěstí konec války, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ).
Dálnice mezi jiholibanonskými městy Sajdá a Súr je zcela ucpaná. V autě ozdobeném vlajkou s fotografií padlého bojovníka Hizballáhu se manželka a bratr tohoto „mučedníka“ Muhammada Sbajty vracejí domů do městečka Kafrá v regionu Bint Džbajl. Nevědí, v jakém stavu svou vesnici najdou, ale podle OLJ tvrdí, že bez ohledu na to, zda příměří zprostředkované USA vydrží, nebo ne, neopustí tuto lokalitu. „I kdyby nás všechny zabili,“ prohlásila vdova.
Donald Trump prohlásil, že Írán je připraven zdržet se získávání jaderných zbraní po dobu více než 20 let. „Máme velmi silné prohlášení, že nebudou mít jaderné zbraně po dobu více než 20 let. Írán chce uzavřít dohodu a my s nimi vycházíme velmi dobře,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Dodal, že dohoda mezi USA a Íránem o ukončení války se blíží a vyjednávací týmy se mohou znovu setkat již tento víkend.
Čína mohla výrazně posílit íránskou protivzdušnou obranu: pokročilé radary proti dronům.
Podle CBS News a amerických zpravodajských služeb Peking zvažoval dodávku moderních radarových systémů v pásmu X do Teheránu. Takové systémy zlepšují detekci nízko letících dronů a střel s plochou dráhou letu – jedné z hlavních výzev pro íránskou protivzdušnou obranu. Zda k dodávce skutečně došlo, není jasné.
Libanon je v troskách.
Přečti si historii.