Milion dolarů každému: Trump pořád chce koupit Grónsko, jaké zvažuje možnosti?
Americký prezident na projevech a jednáních ve švýcarském Davosu nadále opakuje, že k zajištění bezpečnosti USA i celého světa prostě potřebuje Grónsko. Nechce ho prý dobývat silou, naopak Dánsko ho nemíní prodávat. Na stole je ještě několik možností.
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, po svém dlouhém projevu, ohlásil Donald Trump pokrok: „Na základě velmi produktivní schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem jsme zformovali rámec budoucí dohody o Grónsku a vlastně celé arktické oblasti. Toto řešení, pokud se naplní, bude skvělé pro Spojené státy americké i všechny státy NATO,“ uvedl na své sociální síti Truth. Alespoň prozatím upustil od výhrůžek armádou, ale i novými vysokými cly na evropské země, které se Dánska v otázce jeho poloautonomního území v Arktidě zastaly. „Další informace budou k dispozici s pokračováním diskusí. Za jednání budou odpovědní viceprezident J. D. Vance, ministr zahraničí Marco Rubio, zvláštní vyslanec Steve Witkoff a podle potřeby i další osoby. Budou se zodpovídat přímo mně,“ dodal Trump.
Avšak Kodaň nadále nemíní vzdát se největšího ostrova planety: „K tomu nedojde, aby USA vlastnily Grónsko. To je červená linie,“ prohlásil dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen v televizi DR. Gróňané ovšem mají ze zákona možnost referendem vyhlásit nezávislost, jen se jim do toho zatím nechtělo, mj. z Dánska dostávají nemalé dotace. USA by je teoreticky mohly prostě přeplatit.
Britský deník The Daily Mail uvádí, že Trump něco takového zvažuje. Napřed se v Bílém domě diskutovalo, že by měli nabídnout každému z 57 tisíc Gróňanů deset až sto tisíc dolarů (až 2 miliony Kč), psal server televize Fox News. Nyní už prý je na stole částka s nulou navíc: milion dolarů (20,8 milionu korun). Dohromady by tedy Washington poslal téměř 57 miliard dolarů, pokud by se Gróňané rozhodli připojit. Musejí však kalkulovat s tím, že pod americkou nadvládou by přišli o platby a vymoženosti štědrého sociálního systému Dánska.
Další možností, kterou probírali vojenští představitelé Severoatlantické aliance, by bylo předat Američanům suverenitu nad „malými kapsami grónského území“, na nichž by mohli vybudovat vojenské základny. Těch mívaly v USA na ostrově několik, po konci studené války jim stačila už jen jedna – Pituffik (dříve Thule). Jak napsal deník The New York Times obeznámený s jednáními, podobný model funguje na Kypru, který dříve ovládalo britské impérium. Základny Akrotiri a Dekelia tam nadále spadají pod Spojené království coby zámořské území zvané „suverénní vojenské základny“.
kein problem pri tlačení 1 000 000 000 USD za deň.