Trump chce Grónsko kvůli surovinám? „Kravina,“ říká expert. V Bílém domě došlo na důležitou schůzku

• V Bílém domě dnes podle stanice BBC jednali dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldtová s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem J.D. Vancem.
• Setkání trvalo přibližně 50 minut, uvedla poté dánská stanice TV2, která informovala o ukončení schůzky. 
• Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území. Setkání se odehrávalo za zavřenými dveřmi, upozornila už dříve BBC.
• Dnešní schůzka se měla původně konat na ministerstvu zahraničí, ale byla přesunuta do Bílého domu poté, co Vance údajně požádal o to, aby se jí mohl zúčastnit.
• Trump v posledních dnech opakovaně hovoří o tom, že Spojené státy k zajištění své bezpečnosti nutně potřebují Grónsko vlastnit a že ostrov převezmou. K dosažení tohoto cíle přitom odmítl vyloučit použití vojenské síly, čímž šokoval spojence v NATO.
• Rubio následně Trumpova slova mírnil a uvedl, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi.
• Proti úmyslu USA získat strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý arktický ostrov se vyslovili političtí představitelé Dánska i Grónska. Obě země jsou toho názoru, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout jen jeho obyvatelé.
• Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v úterý prohlásil, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. Vysloužil si za to Trumpova slova, že jej čekají problémy.
• Dnes americký prezident zopakoval, že USA potřebují Grónsko pro zajištění národní bezpečnosti. Pokud Grónsko USA nezískají, bude se o to podle šéfa Bílého domu pokoušet Rusko a Čína.
• Grónská vláda mezitím oznámila, že Dánsko ode dneška společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě. Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, jehož cílem je posílit akceschopnost aliančních sil v regionu i jeho bezpečnost.

„Potřebujeme Grónsko… Je teď nesmírně strategické,“ řekl například americký prezident začátkem měsíce. „S Grónskem něco uděláme, ať se jim to líbí, nebo ne. Když to nepůjde po dobrém, půjde to po zlém,“ prohlásil pak v polovině ledna na tiskové konferenci s představiteli ropného průmyslu.

„Prezident Trump dal jasně najevo, že získání Grónska je pro Spojené státy prioritou národní bezpečnosti a zásadní pro odražení našich protivníků v arktické oblasti,“ potvrdila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová pro CNN. „Prezident a jeho tým diskutují o řadě možností, jak tohoto důležitého cíle zahraniční politiky dosáhnout, a samozřejmě využití americké armády je vždy jednou z možností, které má vrchní velitel k dispozici.“

Trumpův ministr zahraničí Marco Rubio předpokládá, že by USA ostrov – který je autonomním územím pod nadvládou Dánska – prostě koupily.

Stanice NBC News dnes s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsala, že Rubio má za úkol v nadcházejících týdnech vypracovat návrh na koupi Grónska, byť tamní činitelé odprodej země jasně odmítají. USA by podle odhadů, které vypracovali vědci a bývalí američtí činitelé, mohl přijít na až 700 miliard dolarů (kolem 14,5 bilionů korun), napsala NBC News.

Strategický význam

Vysoký Trumpův poradce Stephen Miller zase soudí, že klidně mohou svého dosáhnout silou, nikdo prý Grónsko bránit nepřijde.

„Jeho bohaté přírodní zdroje, včetně ropy, zemního plynu a vzácných zemin, přispívají k jeho strategickému významu,“ komentuje CNN grónské nerostné bohatství. „Poslední dobou Čína využívá své dominantní postavení ve sféře vzácných zemin k vyvíjení tlaku na USA. Tyto minerály mají zásadní význam pro globální ekonomiku, protože jsou nezbytné pro výrobu všeho od elektromobilů a větrných turbín až po vojenské vybavení.“

Když už byl Trump ve svých vyjádřeních konkrétnější, řešil spíše vojenské hledisko. „Grónsko potřebujeme pro národní bezpečnost, ne pro nerostné suroviny,“ vyjádřil se dříve.

„Je klíčové pro Zlatý dóm, který budujeme,“ přidal ve středu argumentaci protiraketovou obranou – pokud by se Rusko odhodlalo zaútočit balistickými raketami na USA přes Arktidu kolem Grónska, je to nejkratší trasa. „NATO bude daleko impozantnější a účinnější, když bude Grónsko v rukách Spojených států,“ napsal na svou sociální síť Truth.

Grónsko je však územím NATO už teď a Spojené státy tam přímo mají rozlehlou základnu, kam podle smluv s Dánskem mohou poslat daleko víc vojáků a kapacit, než tam zrovna mají.

Sci-fi o továrně na vzácné kovy

A navzdory Trumpovým nedávným slovům jeho lidé ekonomický potenciál ostrova zmiňují a analyzují. Marně?

„Představa, že by se Grónsko změnilo v americkou továrnu na vzácné kovy, je sci‑fi. Úplná kravina,“ konstatoval pro CNN Malte Humpert, zakladatel a senior fellow The Arctic Institute. „To už můžete rovnou těžit na Měsíci. V některých ohledech je to ještě horší než Měsíc.“

Grónsko má více než 1 100 identifikovaných ložisek nerostných surovin, ale v platnosti je pouze osm licencí na těžbu - a v reálném provozu dokonce jen dva doly, uvádí CNN. Více než 600 ložisek obsahuje nerostné suroviny, které USA označily za nezbytné pro svou ekonomiku a národní bezpečnost.

Značná část nalezišť je v odlehlých oblastech za polárním kruhem, i relativně blízko od pobřeží jsou stovky metrů pod ledem, ba víc než půldruhého kilometru. Trochu ledovec slábne s globálním oteplováním, ale pořád je to spousta ledu – a jeho tání naopak může situaci komplikovat, třeba sesuvy půdy.

V Arktidě může být těžba, a vlastně skoro cokoli, pětkrát či desetkrát nákladnější než jinde na planetě. A to nejen kvůli ledovému příkrovu. V mrazivých pustinách chybí jakákoli infrastruktura včetně silnic a také pracovní síly – na ostrově žije je 57 tisíc lidí, o něco víc než v Opavě. Hlavní město Nuuk je s 20 tisíci obyvateli srovnatelné s Vyškovem, Žďárem nad Sázavou nebo Mělníkem. Většinou se Gróňané živí rybolovem. 

Po Venezuele chce Trump uchvátit Grónsko? Proč ho chce a čím je důležité?

„Kdyby na konci duhy v Grónsku čekal ‚hrnec zlata', soukromé společnosti by tam už dávno zamířily,“ konstatuje Jacob Funk Kirkegaard, externí vedoucí pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.

Otevřeni ke spolupráci

A rozhodně k tomu není potřebá nějaká anexe nebo koupě. „Nevidím důvod, proč by bylo nutné převzít Grónsko. Jsme otevřeni investicím a spolupráci s Američany,“ argumentuje pro CNN Christian Keldsen, výkonný ředitel Grónské obchodní asociace. Stejně tak mohou v Grónsku těžit firmy z Evropské unie, která potenciál zásob zmiňuje v návrhu zákona o klíčových surovinách z roku 2023. Přesto se tam prakticky netěží, konstatuje Politico.

Arktický ostrov byl do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.