Video se připravuje ...
Astronaut Chris Hadfield přiváží svou show do Brna.
Velitel ISS exkluzivně pro Blesk: Vánoce a Silvestr v kosmu? Na suchu, ani Rusové nepijí
Volno, zábava, písničky, speciální jídlo, hovory blízkým… Kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici sice většinu roku makají přesčas, avšak svátky si také užívají. „Není to místo k opíjení,“ zdůraznil ovšem kanadský astronaut Chris Hadfield (66), jenž roku 2013 ISS velel. Jak se slaví ve vesmíru i jak se ve stavu beztíže zpívá, vylíčil v rozhovoru pro Blesk Zprávy.
V kosmu jste natočil album a videoklip, sdílel jste vtipná naučná videa, nasbíral jste spoustu fanoušků na twitteru, píšete literaturu faktu i detektivky - jste takový vesmírný bavič…
Ne, byl jsem velitelem kosmické lodi. Sloužil jsem jako astronaut 21 let, třikrát riskoval svůj život lety na raketách. Coby stíhací pilot jsem chránil svou zemi. A byl jsem i zkušební pilot, letěl jsem asi se stovkou různých druhů letadel. Označit mě za vesmírného baviče je nesprávné.
Samozřejmě k tomu všemu…
Kdybyste vy letěl do vesmíru, jak byste se o to podělil? Nebo byste si to nechal pro sebe? Sdílel jsem v reálném čase, všemi způsoby, jaké mě jen napadly. Proto jsem napsal šest knih. Proto jsem se podílel na televizním seriálu. Proto jsem pomáhal vést několik vesmírných firem. Proto pracuji s vesmírnými agenturami. Proto hraji hudbu. A proto mám přednášku tady v Praze (1. 12. 2025, pozn. red.). Snažím se lidem umožnit vidět přes jejich stávající obzory a možná i trochu jasněji porozumět, jaké možnosti se jim v životě naskýtají.
Musíte být na vesmírné stanici či v podobných situacích s humorem opatrný? Dvakrát si rozmyslet, než uděláte nějaký fór?
Ne víc než na Zemi. Vlastně méně, protože je to parta velice rozumných lidí. Nikdo si o sobě nedělá iluze. Prostě šest lidí žije a pracuje na velmi nebezpečném, ale velmi zábavném, radostném místě. Je to samý humor, smějeme se pořád.
Je kanadský a americký humor kompatibilní s ruským?
Je tu 15 zemí a každá má jiný humor. Když jdete na japonské divadlo nebo francouzský film, jsou velmi odlišné od her a filmů, na jakých jsem vyrůstal – a v tom je to zábavné. Je to parádní místo, abyste se něco naučili o dalších kulturách. A není to tak, že bychom se ve vesmíru octli z čistého nebe. Astronautem jsem byl 21 let, cestovali jsme po všech ostatních členských zemích. Za ty dekády se toho spoustu naučíte. Těch šest měsíců ve vesmíru je svým způsobem oslavou toho všeho.
Bylo obtížné ve stavu beztíže zpívat? Musel jste se extra připravovat?
Zkuste si položit kytaru na zem ke zdi. Pak se o zeď opřete nohama a postavte se na hlavu na tři, čtyři hodiny. To vám naběhne žíla na čele, naplní se dutiny, jazyk a krk vám otečou a hlava tepe bolestí. Pak si takhle hlavou dolů vemte tu kytaru a hrajte a zpívejte. Protože takto se chová vaše tělo bez zemské přitažlivosti. Takže se musíte nanovo naučit ovládat bránici. A hlas vám v hlavě rezonuje úplně jinak, poněvadž ji máte celou dobu ve stavu beztíže konstantně ucpanou.
I hraní na kytaru spoléhá do ohromné míry na gravitaci. Kytara vám sedí na noze. Vaše paže mají svalovou paměť. To vše se musíte naučit nanovo. Akorát se snáze vyzpívají vysoké tóny, nevím proč. Snad vám hlas tolik nerezonuje v hloubkách, protože nemáte průchodnou nosní dutinu. Zrovna pro Space Oddity se to hodí, tam je spousta vysokých not.
Právě vesmírným videoklipem na song Davida Bowieho Space Oddity (Vesmírná podivnost) jste se hodně proslavil. Co bylo ve vesmíru nejpodivnější pro vás?
Zřejmě tou nejnezvyklejší věcí je jít na vesmírnou procházku, být venku, sám v kosmu obíhat kolem světa. Je to spektakulární, nádherné. Podněcuje to pokoru i přemýšlení. A zrovna když jsem byl venku poprvé, prolétali jsme polární září. Aurora proudila kolem mě. To byla zřejmě nejpodivnější věc, co se mi v životě stala.
Baví se kosmonauti/astronauti o politice? Strávil jste pár let v Rusku, máte představu, jak nyní ruští kosmonauti vnímají invazi na Ukrajinu?
Ruští kosmonauti nejsou jedna osoba. To je jako se ptát, čemu věří všichni v České republice. Je tam spousta lidí a ti žijí v jednom politickém systému. Někteří ho podporují, jiní ne.
Ale Američan nedávno odstartoval do kosmu na ruské raketě, Rusové létají na amerických. A velení stanice se střídá mezi všemi členskými zeměmi. Myslím, že v dobách konfliktu – jaké jsou bohužel pro lidské chování normální – potřebujeme viditelné příklady spolupráce. Během vrcholu studené války jsme měli misi Apollo-Sojuz ve snaze demonstrovat, že ač jsme na pokraji jaderné války, tak jistá podmnožina obyvatel ve skutečnosti dokáže předvádět sdílené cíle, mírumilovnou povahu. Nebo když skupina evropských zemí přikryla Černobyl, kde se rozpadal systém na zadržení radioaktivity. Jsou spousty skvělých případů, kdy lidé dělají dobré věci i v čase, kdy spousty lidí dělají hrozné věci. Takže máme sklon se o politice nebavit. Ne proto, že by to bylo tabu. Ale když oběhnete svět za 90 minut, o čí politice se máte bavit? O Indonésii? Austrálii? Nejste tak zaměření sami na sebe, jako když se o politice mluví na zemském povrchu. Jednou z krás žití na kosmické stanici je, že vidíte místa, kde se dějí strašné věci, jako na Ukrajině nebo na druhé straně Středozemního moře - ale v příštích 90 minutách také vidíte všechna ostatní místa. Tady získáte skutečný lidský kontext – ne z toho přehnaného náporu zpráv, který se na vás chrlí, jako by se nic jiného na světě nedělo. Skoro všichni na světě si žijí v míru a radostné pospolitosti a prostě jsou všichni lidskými bytostmi. Na to musíme pamatovat a nezoufat si.
Jak se na vesmírné stanici slaví svátky? Co jste zažil vy?
Máme 15 zemí, každá má svoje svátky. Před startem si tak musíte vybrat, které budete jako posádka slavit společně, jinak bychom měli nějaký svátek pořád. A také záleží na typu svátku, třeba vojenský jako Den památky (11. listopadu), kdy si připomínáme konec 1. světové války, náboženský nebo osobní jako narozeniny. Dopředu si vybereme a pak je slavíme, jako se slaví na Zemi. Máme na stanici kytaru, takže si zahrajeme muziku. Často se všichni sejdeme a člověk z té dané země vysvětlí, o co v tom svátku jde, čím je pro ně důležitý. A pokud to jde, máme speciální jídlo.
Ale žádný alkohol, že?
Ne.
Ani v Rusku jste neslyšel historky, že by někteří jejich kosmonauti propašovali na palubu lahev?
Problém je, že když tam zvednete telefon a zavoláte na tísňovou linku, tak jste to zase vy, kdo ten telefon zvedne. Vy jste hasičská stanice, vy jste pohotovost. Když se cokoliv stane, jedinými lidmi, kteří to mohou řešit, jste vy. To není místo k opíjení.
Témata:
Související
