Venezuela je připravena se bránit, vzkázal Maduro Trumpovi. A podezření USA z válečného zločinu?
Pokud USA skutečně zvažují pozemní útok, jsou Venezuelané připraveni bránit se, prohlásil podle serveru Sky News prezident Nicolas Maduro. Zvýšené napětí mezi jihoamerickou zemí a administrativou Donalda Trumpa panuje především kvůli podpoře údajného pašování drog do USA námořní cestou.
Trump se v pondělí večer setkal se svým týmem pro národní bezpečnost. Není zcela jisté, o čem se na schůzce jednalo, tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová však novinářům sdělila, že Trump „má na stole mnoho možností“.
Americké síly provedly v posledních měsících ve vodách okolo Venezuely nejméně 21 útoků na lodě, které prý převážely drogy do USA. Bílý dům rovněž obvinil Madura z účasti na obchodu s drogami, což on sám popírá.
Maduro v pondělí prohlásil, že Venezuelané jsou připraveni „bránit svou zemi a vést ji na cestě k míru“. „Prožili jsme 22 týdnů agrese, kterou lze popsat pouze jako psychologický terorismus,“ uvedl k počínání amerických představitelů a ozbrojených sil USA. Venezuela prohlásila, že útoky na lodě, při nichž zahynuly desítky lidí, jsou vraždami a že skutečným motivem Trumpa je svržení Madura a přístup k ropě, jíž má Venezuela největší zásoby na světě.
Podezření z válečného zločinu
V posledních dnech zaznívají obavy ohledně legality útoků amerického námořnictva. Přestože americký Kongres žádnou válku nevyhlásil, tvrdí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, že je ve válce s gangy pašeráků drog. Při útocích v Karibiku a Tichém oceánu na lodě, o nichž tvrdí, že pašují drogy, už americká armáda od září zabila přes 80 lidí.
Část právníků zpochybňuje legalitu všech těchto útoků, největší pozornost ale nyní média i politici věnují úplně prvnímu z nich z 2. září. Americká raketa tehdy zasáhla venezuelské plavidlo, nejméně dva lidé úder přežili a nacházeli se poté ve vodě. Následný americký útok je poté zabil.
Experti, s nimiž mluvil NYT, upozorňují, že je válečným zločinem zabít nepřátele, kteří jsou vyřazeni z boje. Do této kategorie patří bojovníci, kteří se vzdali nebo jsou bezbranní a nepředstavují žádnou hrozbu. „Například rozkazy střílet na trosečníky by byly zjevně nezákonné,“ konstatuje také příručka Pentagonu o válečném právu, která zdůrazňuje, že vojáci musí odmítnout vykonat zjevně nezákonné rozkazy.
Pět amerických činitelů NYT řeklo, že Hegseth nařídil úder, který zničí plavidlo a zabije lidi na jeho palubě. Jeho příkaz ale konkrétně neřešil možnost, že první raketa nesplní oba cíle. Následné útoky, které zabily přeživší a potopily loď, pak nařídil admirál Frank Bradley. Hegseth v pondělí uvedl, že za jeho „bojovými rozhodnutími“ stojí.
Případem se zabývají výbory pro ozbrojené složky v americkém Senátu i Sněmovně reprezentantů. Přesvědčení, že následný útok dosahuje úrovně válečného zločinu, dal už dříve v televizi CBS najevo demokratický senátor Tim Kaine. „Je zřejmé, že pokud k tomu došlo, bylo by to velice vážné, a souhlasím s tím, že by šlo o nezákonný čin,“ řekl také republikánský člen Sněmovny reprezentantů Mike Turner.





Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.