Chcete zpátky zmrazený majetek? Šéfka evropské diplomacie poslala Rusům jasný vzkaz
Není možné uvažovat o uvolnění zmrazených ruských prostředků, pokud nebude Moskva po skončení války na Ukrajině platit reparace, je přesvědčena šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Řekla to dnes podle agentury Reuters v Kodani před neformálním jednáním ministrů zahraničí zemí EU, jehož hlavním tématem je právě ruská agrese vůči Ukrajině a možnosti využití zmrazeného ruského majetku k podpoře bránící se země.
„Nedokážeme si vůbec představit, že pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ uvedla Kallasová.
Evropská unie kvůli ruské agresi zmrazila kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Ukrajina a některé evropské země, včetně Polska či pobaltských států, vyzývají unii, aby prostředky zkonfiskovala a využila je na podporu Kyjeva.
Proti se zatím ale staví země jako Francie, Německo či Belgie, kde se nachází většina ruských aktiv. Zpochybňují, jestli existuje právní důvod prostředky zabavit, a zdůrazňují, že EU vyčlenila budoucí zisky z těchto aktiv na splácení podpory poskytnuté Ukrajině.
Belgický ministr zahraničí Maxime Prévot k tomu dnes řekl, že konfiskace ruských aktiv by vyvolala systémovou finanční nestabilitu a narušila důvěru v euro. „Podle Belgie musí tato zmrazená ruská aktiva zůstat neaktivní, dokud Rusko neuhradí Ukrajině škody, které jí způsobilo a nadále způsobuje každý den,“ řekl Prévot. Zároveň podle něj musí být použita při vyjednávání s Moskvou.
Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského nebo jeho rumunské kolegyně Oany-Silvie Țoiuové by měla být zmrazená aktiva využita na obnovu Ukrajiny. Țoiuová soudí, že aktiva jsou nezbytnou zárukou pro to, že ruský prezident Vladimír Putin přistoupí k jednání. Zároveň ministryně upozornila, že Rumunsko v oblasti Černého moře v poslední době vidí zvýšené známky ruské agrese.
Lipavský v rámci tlaku na Rusko prosazuje také omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „Nejde pouze o to, že tato síť slouží k činnosti ruských tajných služeb, ale také o to, že omezuje naši schopnost požadovat reciprocitu v diplomatických vztazích,“ uvedl dnes při příchodu na jednání.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide řekl, že pokud chce Evropa udržet svou věrohodnost v kritice Ruska, musí se postavit proti masivním krutostem páchaným Izraelem v Pásmu Gazy. Podpořil by například víc ekonomických sankcí vůči židovskému státu.
Norský ministr spolu s dalšími šéfy diplomacií připomněl, že Spojené státy odmítají vydat víza představitelům Palestinské samosprávy, kteří chtěli přijet na zářijové zasedání Valného shromáždění OSN a vyjádřili ohledně kroku USA znepokojení. „Důrazně vyzýváme USA, aby změnily svůj postoj a povolily víza palestinským vůdcům,“ řekl Barth Eide. Rovněž rumunská šéfka diplomacie doufá, že palestinská delegace víza dostane.
Slovinská ministryně Tanja Fajonová očekává silnou a společnou reakci ze strany EU a vyzve své unijní partnery, aby přijali opatření proti izraelské vládě. Ukázalo se podle ní, že Izrael nemá v úmyslu zastavit válku a dosáhnout dohody o příměří.
Příjezd politiků na jednání doprovázela demonstrace, lidé hlasitě protestovali kvůli situaci v Pásmu Gazy. Někteří například chtěli, aby evropští lídři uvalili sankce na Izrael. Protestující také kritizovali, že politici dosud proti Izraeli razantněji nezasáhli a skandovali, že dodávkami zbraní podporují genocidu. Během demonstrace zasahovala i dánská policie.
Litevská vláda se rozhodla uzavřít přechody na hranici s Běloruskem do konce listopadu kvůli vysílání meteorologických balonů s pašovanými cigaretami. Uzavření hranic označil litevský ministr vnitra za signál sousední zemi, kde úřady podle něj nedělají nic, aby problém vyřešily.
V pondělí litevská premiérka Inga Ruginienéová oznámila, že Litva bude sestřelovat balony z Běloruska, které opakovaně narušily leteckou dopravu v pobaltské zemi. Intenzivní vypouštění balonů s kontrabandem označila za „hybridní útok“. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Litva umožňuje použít jeden přechod - Kamennyj Log-Medininkai - diplomatům a kurýrům s diplomatickou poštu, Litevcům, občanům dalších zemí Evropské unie, lidem s trvalým pobytem v Litvě a také cestujícím tranzitem do ruské Kaliningradské oblasti. Kromě toho litevští pohraničníci mohou udělat výjimku z humanitárních důvodů.
Soud v Kyjevě vzal do vazby nejmenovaného Brita, který je podezřelý z předávání vojenských informací Rusku, uvedl server BBC News s odvoláním na ukrajinskou generální prokuraturu. Dříve ukrajinská tajná služba SBU informovala o zadržení agenta ruské tajné služby FSB z nejmenované evropské země v Kyjevě. V případě odsouzení Britovi hrozí až 12 let za mřížemi.
Brit podle vyšetřovatelů přicestoval na Ukrajinu loni v lednu. Nejprve se jako instruktor podílel na výcviku vojáků v Mykolajivu na jihu země, později působil u pohraničníků. Na konci loňského září se přestěhoval do Oděsy, kde navázal kontakt se zástupcem ruských tajných služeb a dohodl se na předávání vojenských informací za úplatu, uvedla prokuratura.
Brit předával souřadnice rozmístění ukrajinských jednotek, snímky výcvikových zařízení, informace o vojácích a plnil pro Rusy i další úkoly. Za jeden z nich obdržel 6000 dolarů (asi 125.000 Kč), dodala prokuratura.
„Nepřítel kolem 09:20 (08:20 SEČ) zahájil dělostřeleckou palbu na dětskou nemocnici v Chersonu, kde se v té době nacházeli malí pacienti, jejich rodiče a zdravotnický personál,“ uvedla chersonská oblastní prokuratura. Rusko tím zranilo devět lidí včetně dětí a zdravotníků.
Ta by byla vhodná jako manželka našeho Lipánka. Není ona náhodou dcera nějaké Uršuly.