Putin volně přijel do Mongolska, to ho přitom mělo zatknout. Výsměch trestnímu tribunálu?
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiletěl na dvoudenní návštěvu Mongolska, oznámily tiskové agentury. Putinovo letadlo přistálo v Ulánbátaru asi hodinu před místní půlnocí a jednání s místními představiteli a podpis dokumentů je naplánován na úterý, napsala agentura TASS. Mongolsko leží na trase plánovaného nového plynovodu spojujícího Rusko s Čínou, poznamenala agentura Reuters.
V předvečer první cesty do některé ze zemí, které podepsaly římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), Kreml uvedl, že se neobává, že by Putinovi hrozilo v Mongolsku zatčení. ICC přitom na ruského prezidenta vydal loni zatykač kvůli zavlékání ukrajinských dětí do Ruska. „K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl bez podrobností Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Rusko už roky jedná o vybudování plynovodu, který by přepravoval až 50 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně z Jamalu do Číny přes Mongolsko. Plynovod Síla Sibiře 2 je součástí ruské strategie, jak kompenzovat ztrátu většiny evropského odbytiště po rozpoutání ruské války proti Ukrajině.
Stávající plynovod Síla Sibiře, kterým proudí ruský plyn do Číny, má příští rok dosáhnout plánované kapacity 38 miliard metrů krychlových ročně.
Nový projekt uvízl kvůli klíčové otázce, kterou je cena plynu. Peking podle tisku totiž požaduje, aby Rusko prodávalo plyn za vnitrostátní cenu, tedy údajně za čtvrtinu dosavadní ceny.
Putin však v předvečer své návštěvy uvedl, že přípravné práce, včetně studií proveditelnosti a inženýrských studií, probíhají podle plánu.
Mongolsko se zavázalo
„Žádáme mongolské úřady, aby dostály závaznému mezinárodnímu zatykači a předaly Putina Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu,“ napsalo ukrajinské ministerstvo zahraničí na síti Telegram v souvislosti s nynější cestou šéfa Kremlu. K požadavku se podle agentury AFP přidalo i několik nevládních organizací na ochranu lidských práv, jako je Amnesty International či Human Rights Watch.
Kreml, který ICC neuznává, obvinění vůči ruskému prezidentovi vždy důrazně odmítal. Již téměř rok a půl se Putin vyhýbá některým zahraničním cestám, například vynechal summit BRICS v Jihoafrické republice v srpnu 2023 a summit G20 v Indii loni v září.
⚡️ JUST IN: Putin arrived in Mongolia on an official visit
— NEXTA (@nexta_tv) September 2, 2024
Mongolia is a country that has ratified the Rome Statute. Therefore, it should have arrested Putin under the ICC warrant.
Earlier this was called for by Human Rights Watch and civil activists. pic.twitter.com/A2oCzcnuhL
Mongolsko podepsalo římský statut v roce 2000 a poté jej v roce 2002 ratifikovalo. Každý signatářský stát je povinen zatknout na svém území jakoukoli osobu, na kterou byl vydán zatykač ICC.
Římský statut dosud přijalo 124 zemí včetně Česka. Jurisdikci ICC naopak neuznává například Rusko, Spojené státy nebo Čína.
Pokud členská země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku, poznamenala AFP a připomněla, že v minulosti některé osoby, na něž byl vydán zatykač ICC, nerušeně navštívily signatářskou zemi římského statutu ICC.
Velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger bude novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby (BND), napsala dnes s odvoláním na zdroje z vlády agentura DPA. Nahradí tak dosavadního šéfa tajné služby Bruna Kahla, který se po devíti letech přesouvá do Vatikánu.
Šedesátiletý Jäger je špičkovým diplomatem. Má bohaté zkušenosti jako velvyslanec v krizových oblastech, z kancléřství a také z obchodu. V letech 2021 až 2023 zastupoval Jäger Německo v Bagdádu, předloni se stal velvyslancem v Kyjevě.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Bude zajímavé, až si ony státy BRICS udělaj svůj trestní tribunál. A koho pak budou soudit. Jako vždy a ve všem platí ono Qui bonum. A na tom Mongolsku to je jen potvrzení. Svět je dnes bohužel rozštěpenej a rozhádanej víc než za dob oné studené války...