Rána pro Assange: Británie souhlasila s vydáním do USA. Čeká ho soud za špionáž

Patelová uvedla, že britské soudy očekávají, že až bude Assange ve Spojených státech, bude se ním náležitě zacházeno a americké justiční orgány budou brát ohled na jeho zdravotní stav. Vydání Assange v dubnu povolil britský soudce. 

Po letech na ekvádorské ambasádě v Londýně mu jihoamerická země azyl přestala poskytovat a 11. dubna 2019 nechala britské policisty ho zatknout. Zatím si odpykával kratší trest za jiný zločin.

Assange v azylu zplodil s právničkou dva syny: Žena žádá o jeho propuštění kvůli koronaviru

V lednu 2021 britský soud rozhodl, že Assange by neměl být vydán do USA, protože by vzhledem ke svému křehkému duševnímu zdraví mohl v americkém vězení spáchat sebevraždu. Odvolací soud ovšem v prosinci téhož roku toto rozhodnutí zrušil a nakonec letos v dubnu britský soud vydání povolil. Konečné slovo ovšem náleželo ministerstvu vnitra.

Agentura AP dnešní rozhodnutí ministryně Patelové označila za velký okamžik v Assangeově dlouholeté bitvě s cílem vyhnout se vydání do USA, nemusí však znamenat její konec, protože má 14 dnů na odvolání.

„Dneškem boj nekončí. Je to jenom začátek nové právní bitvy. Odvoláme se, tak jak nám to právní systém umožňuje,“ uvedla nezisková organizace WikiLeaks na Twitteru. „Bylo v moci Priti Patelové udělat správnou věc. Místo toho bude navždy vnímána jako komplicka Spojených států v jejich agendě udělat z investigativní žurnalistiky zločinecký podnik,“ dodaly WikiLeaks.

Padesátiletý Assange (australský občan) čelí v USA řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil americké tajné vládní dokumenty například o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.

V případě odsouzení by Assangeovi v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu projevu. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů za to, že odhalil přehmaty a nekalosti, jichž se Američané dopustili v Iráku a v Afghánistánu. Podle jeho obhájců to bylo ve veřejném zájmu.

Podle lidskoprávní organizace Amnesty International by vydání Assange do USA znamenalo „velké nebezpečí“. Generální tajemnice AI Agnès Callamardová uvedla, že ujištění americké strany, že by Assange nebyl držen na samotce, nelze vzhledem ke zkušenostem z minulosti věřit.

Assange je ve věznici Belmarsh od jara 2019, kdy byl zatčen na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v souvislosti s případem údajného znásilnění ve Švédsku. Předtím strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby se vyhnul vydání do Švédska, kterého ho chtělo stíhat kvůli údajnému znásilnění a sexuálnímu obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení zastavila předběžné vyšetřování Assange.