Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

S odletem posledních amerických vojáků skončilo dvacetileté působení jimi vedených spojeneckých sil v asijské zemi. Začalo rychlým svržením vlády Tálibánu krátce po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Organizátor útoků Usáma bin Ládin byl hostem islamistického hnutí, Američané jej ale nakonec zlikvidovali až v květnu 2011 v sousedním Pákistánu.

Česká armáda v Afghánistánu působila od roku 2002 do letošního června. V zemi pracovalo téměř 11 500 českých vojáků, 14 z nich zahynulo.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství z dění z Afghánistánu. Na Blesk Zprávách se mu dál budeme věnovat ve formě samostatných článků.

Poslední dva muži, kteří nastoupili do letadla, byl americký chargé d'affaires Ross Wilson a  generál Chris Donahue.

Mluvčí hnutí Tálibán po odletu amerických vojáků proklamoval „úplnou nezávislost“ Afghánistánu.

Dnes o půlnoci tamního času odletěli z Afghánistánu poslední američtí vojáci. A tedy přesně v den ultimáta, který jim dal Tálibán. 

Reuters to potvrdil generál Frank McKenzie, který velí americkým silám na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Na palubě posledního amerického letadla, které odstartovalo z kábulského mezinárodního letiště, byl podle něj také americký chargé d'affaires Ross Wilson. McKenzie doplnil, že od chvíle, kdy hnutí Tálibán po nečekaně rychlé ofenzívě ovládlo zemi, Američané spolu se spojenci evakuovali přes 123 000 civilistů.

OSN vyzvalo dnes Tálibán, aby i po uplynutí tohoto ultimáta bylo umožněno uprchlíkům v klidu odejít ze země a aby byli bezpečně vpouštěni členové humanitární pomoci. Vedle toho v prohlášení apelují na to, aby byla nadále dodržována práva žen a aby se hnutí zaručilo, že se z Afghánistánu nestane útočiště teroristů. 

Hlídka hnutí Tálibán před letištěm potvrdila, že posledních pět amerických letadel odletělo krátce po půlnoci z pondělí na úterý místního času (po 21:30 SELČ). V Kábulu byla posléze slyšet oslavná střelba, napsala agentura AP.

„Zapsali jsme se do dějin,“ uvedl po odchodu Američanů z Afghánistánu na twitteru vysoce postavený člen Tálibánu Anas Hakkání.

Federální úřad pro letectví (FAA) informoval piloty, že americká armáda už neřídí letecký provoz na kábulském letišti a letiště už ani neposkytuje žádné služby. Přistávající letadla i ta v afghánském leteckém prostoru byla vyzvána ke „krajní obezřetnosti“, americké společnosti dostaly zákaz většinu leteckého prostoru nad Afghánistánem vůbec používat.

Z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci. Konec stahování USA ze země, kde jejich vojáci válčili dvě desetiletí, potvrdil generál McKenzie.

Server Daily Mail zveřejnil snímky dětí, které zemřely během odvetného útoků amerických dronů. Během útoku v Kábulu zahynulo 10 lidí, z toho šest dětí - všichni ze stejné rodiny.

„Proč zabili naši rodinu? Naše děti? Jsou tak ohořelí, že nedokážeme identifikovat jejich těla, tváře,“ řekl přes slzy novinářům BBC člen rodiny Ramin Yousufi.

Podle organizace Lékaři bez hranic (MSF) hrozí afghánskému zdravotnictví kolaps, protože významní dárci zastavili pomoc.

„V celém systému roky chybí personál, vybavení a peníze. Hrozí, že podfinancování bude pokračovat,“ řekl dnes Filipe Ribeiro z MSF.

Podle amerického představitele bylo na mezinárodním letišti Hamid Karzai v Kábulu odpáleno až pět raket, informoval server CNN. 

„Došlo k několika velkým třeskům, všichni jsme byli uvnitř domu, když jsme slyšeli hlasité rány. Vběhli jsme do zahrady, všechno začalo hořet,“ řekl serveru Zia ud Din, jehož dům stál přímo vedle auta, z něhož byly rakety odpalovány. 

Afghánci evakuovaní do Německa jsou dočasně ukrýváni uvnitř kasáren americké armády v Kaiserslauternu. 

Část agendy za dočasně uzavřené velvyslanectví v Afghánistánu převezme zastupitelský úřad v Islámábádu. 

Budova velvyslanectví byla podle ministerstva zajištěna tak, aby nemohla být zneužita, včetně majetku nebo dat. Českým velvyslancem v Afghánistánu zůstává Jiří Baloun, který bude pracovat z pražského ústředí. „Toto je pro další komunikaci s partnery v regionu i budoucí směřování našich diplomatických styků s Afghánistánem stěžejní,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Velvyslanectví ČR v Kábulu bude dočasně uzavřeno, rozhodla vláda. Agendu ambasády převezme zastupitelský úřad v Islámábádu, uvedlo MZV.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes řekl, že většina evakuovaných by si představovala svou budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. „Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu,“ řekl ministr.

Azyl a doplňková ochrana se liší v délce trvání. Azyl se uděluje na neurčito, doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro něž byla udělena.

Na vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu mají úřady šestiměsíční lhůtu. „Žadatelé mají právo po tu dobu zůstat v zařízení ministerstva vnitra. V zařízení ministerstva vnitra mohou navíc v rámci integračních procesů zůstat ještě 12 měsíců po případném udělení mezinárodní ochrany. Po udělení mezinárodní ochrany mohou žadatelé cestovat z ČR, a to v případě, že budou respektovat imigrační pravidla dané země,“ doplnilo vnitro.

O azyl či doplňkovou ochranu v Česku požádalo 152 ze 169 Afghánců, které přivezly evakuační lety. Ostatní mají v ČR jinou formu pobytu, uvedlo ministerstvo vnitra. 

Po skončení dvoutýdenní karantény se žadatelé přesunou ze zařízení pod správou ministerstva obrany do zařízení spadající pod vnitro. Úřad s ohledem na bezpečnost nebude sdělovat časy ani cílová místa přesunů.

„U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje například administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů,“ sdělil ČTK Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva.

Výbušná situace v Kábulu: Po odvozu tlumočníků jsme volali od června, říká německý velitel

Evakuace z Kábulu finišují, po 31. srpnu mají skončit. Sascha byl v Afghánistánu s bundeswehrem (ozbrojené síly Spolkové republiky Německo), sloužil jako velitel místních sil. Nyní působí na podobné pozici v Mali. O tom, jak se pracuje, když v hlavě jste stále na staré misi, promluvil pro server Jetzt.

Od 29. srpna do 30. srpna bylo z Kábulu evakuováno americkými vojsky přibližně 1200 lidí. „Amerických vojenských letů bylo 26. Dalších 50 lidí ze země přepravili spojenci,“ informoval na twitteru Bilý dům, tedy sídlo prezidenta USA. 

Pákistánské letadlo do Afghánistánu dopravilo léky a zdravotnické potřeby, které zemi poskytla Světová zdravotnická organizace (WHO). Letadlo vzlétlo z Dubaje a přistálo v Mazáre Šarífu v severoafghánské provincii Balch.

Zásilka obsahuje sady k ošetření zraněných a vybavení pro pohotovostní služby, jež by mělo umožnit ošetřit 200.000 lidí. Materiál bude dále distribuován do 40 zdravotnických zařízení ve 29 provinciích.

„Právě začíná náročná humanitární práce, jejímž cílem je zajistit potřeby desítek milionů Afghánců, kteří ji potřebují,“ oznámila organizace. Podle Světového potravinového programu (WFP) může v důsledku pandemie koronaviru, bojů a sucha brzo hrozit hlad 14 milionům Afghánců.

„Díky za další úspěšnou evakuaci z Afghánistánu. Operace v extrémně obtížných podmínkách vyústila v evakuaci 28 lidí, kteří jsou nyní v bezpečí,“ uvedl na Twitteru slovenský premiér Eduard Heger. „Velké díky USA za ohromnou pomoc a podporu na zemi.“

„Počet obětí dronového útoku USA vzrostl na sedm,“ tweetuje afghánská televize Tolo News.

Tisíce Afghánců zatím Washington umístil na základně amerického letectva v německém Ramsteinu.

K odpovědnosti za raketový útok na kábulské letiště v pondělí ráno se přihlásila afghánská odnož organizace Islámský stát. „Bojovníci chalífátu zaútočili na mezinárodní letiště v Kábulu šesti raketami kaťuša,“ uvedla organizace na sociální síti Telegram. Jedna raketa zasáhla místo letiště nedalekou obytnou budovu, další zlikvidoval americký obranný systém; přesto džihádisté označili útok za úspěšný.

Německo pomocí leteckého mostu přepravilo z Kábulu do země 138 afghánských spolupracovníků a jejich rodin, celkově 634 osob. O ochranu požádalo německé úřady od začátku evakuace v polovině srpna až 40.000 lidí, informovalo spolkové ministerstvo vnitra.

Před začátkem evakuace 14. srpna vláda uváděla, že právo vycestovat do Německa má 147 osob z řad místních sil. I s rodinami se jednalo o 886 lidí, kterým kvůli spolupráci s německou armádou či institucemi hrozila odplata ze strany radikálního islamistického hnutí Tálibán. To se v polovině srpna zmocnilo prakticky celého Afghánistánu po překvapivé a bleskové ofenzivě.

„Během evakuací docházelo k dodatečným žádostem, došlo také k mnoha pozdním registracím místních zaměstnanců, včetně rodinných příslušníků, takže v současné době předpokládáme, že počet těch, kteří jsou napojeni na místní síly všech spolkových vládních institucí, je nyní vyšší než 40.000 lidí,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Slovensko odvezlo z Afghánistánu další skupinu lidí. Většinu z nich tvoří ženy a děti, oznámil úřad slovenské vlády. Přesný počet neuvedl.

Jméno mladé afghánské moderátorky Behešty Arghandové (24) zůstane zřejmě navždy spjato s převratem v zemi, kdy na počátku srpna převzalo kontrolu nad vládou radikální islamistické hnutí Tálibán. Byla to právě novinářka stanice TOLO News, která živě zpovídala zástupce Tálibánu. Dva dny na to zase přinesla rozhovor s aktivistkou Malálou Júsufzajovou, kterou se Tálibán před lety pokusil zabít. Bylo to vůbec poprvé, kdy Júsufzajová vystoupila v afghánské televizi. Proč je nyní Arghandová na útěku ze země? Více čtěte ZDE.

Česko nemá signály, že by se blížila migrační vlna, řekl ministr vnitra Jan Hamáček. ČR má připravené plány pro případ nutnosti uzavřít část hranic nebo zavést kontroly.

Jednou z víc než 170 obětí čtvrtečního útoku na kábulské letiště byla příslušnice námořní pěchoty Nicole Geeová (†23). Jen pár dní předtím Pentagon zveřejnil fotografie, kterak na letišti utěšuje malé děti.

Afghánci odvezení do bezpečí v táboře Červeného kříže, Avezzano, Itálie.

„Musíme si vzít poučení z této zkušenosti. Jako Evropané jsme nebyli schopni vyslat do Kábulu 6000 vojáků pro zabezpečení oblasti. Spojené státy toho schopné byly, my nikoli,“ řekl šéf diplomacie EU Josep Borrell s tím, že EU by měla disponovat vlastními „silami pro počáteční nasazení“ v počtu 5000 vojáků. „Musíme být schopni rychle reagovat,“ řekl v rozhovoru s italským deníkem Il Corriere della Sera.

Šéf Tálibánu Hajbatulláh Achúndzáda, který o sobě zatím vůbec nedával vědět, je podle afghánských médií v afghánské provincii Kandahár a chystá vystoupení na veřejnosti, jak podle BBC uvedl mluvčí hnutí Zabíhulláh Mudžáhid.

„Členské státy by se měly jednoznačně zavázat, že budou řešit příchod osob prchajících před strašnou situací v Afghánistánu v souladu se svými závazky v oblasti lidských práv,“ vyzývá Komisařka pro lidská práva Rady Evropy Dunja Mijatovičová.

Upozornila, že snaha některých států uzavírat hranice před „nelegální migrací“, stavění pohraničních zábran či omezování práva na udělení azylu znamená faktické upírání práva uprchlíků na ochranu. Současné obavy z nové migrační krize a výzvy k vyvození poučení z roku 2015, kdy do Evropy proudily statisíce uprchlíků ze Sýrie, podle komisařky odvracejí pozornost od skutečnosti, že hlavní uprchlická krize se nyní odehrává v Afghánistánu.

Rada Evropy nespadá pod Evropskou unii, je mezinárodní organizací podporující spolupráci zemí v oblastech jako ochrana lidských práv, boj proti diskriminaci, rozvoj demokracie, ochrana životního prostředí nebo kultury. Organizace se sídlem ve Štrasburku vznikla v roce 1949 a sdružuje 47 zemí, včetně třeba Ruska. 

„Uděláme vše, abychom zabránili nekontrolovanému přílivu běženců do Evropy,“ prohlásil německý ministr vnitra Horst Seehofer. „V případě nouze zpřísníme kontrolní opatření na našich hranicích. Ne každý, kdo do naší země chce, smí přicestovat,“ řekl v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag.

„Nemůžeme na hranicích s Polskem nebo Českem natáhnout žiletkový drát, abychom Afgháncům zabránili v neoprávněném vstupu. Teprve až ministr vnitra vysvětlí, co by se s afghánskými běženci na hranicích mělo dělat, může vyslat spolkovou policii,“ kritizoval ministrovy výroky šéf vlivných policejních odborů GdP Andreas Rosskopf.

Z auta teroristé v pondělí odpálili až pět raket směrem na kábulské letiště. Podle svědků jedna zasáhla nedaleký věžák. Další rakety zlikvidoval americký obranný systém. Nikomu se nic vážného nestalo, informuje CNN. Evakuace na letišti pokus o útok nezastavil.

Nedělní útok dronu zabil devět členů kábulské rodiny, včetně šesti dětí, řekl jejich příbuzný místnímu spolupracovníkovi CNN. „Nejsme ISIS, tohle byl rodinný domov - kde žili mí bratři s rodinami,“ popsal pozůstalý. 

„Všichni sousedé se snažili pomoci, nosili vodu na hašení požáru. Viděl jsem pět nebo šest mrtvých,“ vypověděl jeden ze sousedů. „Byli na kusy.“

Očití svědci podle agentury AP uvedli, že rakety zasáhly okolí letiště; slyšeli tři výbuchy a pak viděli záblesk na obloze, zatímco lidé prchali. Z místa byla slyšet vzápětí střelba, nebylo však jasné, kdo střílí. Americká vojenská transportní letadla nicméně pokračovala v evakuaci. 

Z tohoto auta odpalovali útočníci rakety ke kábulskému letišti.

S mrtvými americkými vojáky se rozloučili jejich rodiny, blízcí, ale i řada dalších lidí. Podívejte se, jak probíhalo loučení v USA.