Vozítko NASA úspěšně přistálo na Marsu, kde má hledat život. Zvládlo náročný manévr

Okamžik dosednutí na povrch sousední planety vědci NASA naplánovali na 21:55 středoevropského času. Živě ho přenášel Mall.tv s českým komentářem.

Místo přistání, kráter Jezero (Američané to čtou Džezerou; jméno je od města v Bosně), vybrali v souvislosti s jedním z hlavních cílů mise. Jsou přesvědčeni, že před 3,5 miliardy let se v této oblasti nacházela voda a mohly se tam zachovat stopy případného někdejšího života.

Průběh přistání

Perseverance, v překladu znamenající vytrvalost, se na šest a půl měsíce trvající pouť vydala 30. července. Závěrečná fáze letu s přistáním představovala sedm trýznivých minut čekání pro pozemní řídící středisko NASA. Šlo o velmi složitý manévr s řadou rizik a jen 40 procent takovýchto misí bylo úspěšných.

Tepelný štít ochranného pouzdra, ukrývajícího Perseverance, musel při sestupu zvládnout rozpálení až na 1300 stupňů Celsia. I Mars totiž má atmosféru, byť řádově stokrát slabší než Země; z 95 % ji tvoří oxid uhličitý. O ni se zbrzdila sonda z 20 tisíc kilometrů za hodinu na 1600; pak se musel rozevřít padák a poté oddělit tepelný štít. Nakonec ve výšce několika metrů musela sestupná sekce spustit na lanech Perseverance na povrch planety a poté odletět do bezpečné vzdálenosti.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Na Mars se vydají i lidé

Perseverance bude také získávat a uchovávat vzorky hornin, které by příští mise měly dopravit k analýze na Zemi. Příprava budoucích výprav lidí spočívá v testování techniky a metod, jež při nich mohou být využity. Jde například o vyzkoušení způsobů výroby kyslíku z marsovské atmosféry, o zlepšování techniky přistávání nebo o získávání informací o podmínkách prostředí, jež mohou život astronautů na Marsu ovlivňovat.

Perseverance se zakládá na svém předchůdci Curiosity, který Mars zkoumá od roku 2012. Jeho mise se tehdy plánovala na dva roky, ale slouží pořád dál. Projekt Mars 2020 je rovněž americký, pomáhá však několik přístrojů od západoevropských zemí. 

Český prcek, Muskův obr, závody lunochodů, vrtulník na Marsu. Co čeká vesmír roku 2021?

Novinkou je první vesmírná helikoptéra zvaná Ingenuity. U povrchu rudé planety je atmosféra řídká asi jako na Zemi v nadmořské výšce 34 kilometrů (0,6 % normálního atmosférického tlaku). I to ale pro lehký (1,8 kg), avšak výkonný dron bude stačit. Ostatně se nečekají žádné velké výkony, nepoletí výš než 10 metrů a dál než 300. Během 30 dní se má vznést až pětkrát. Zejména půjde o samotné ozkoušení letecké technologie, pomůže ale mapovat vhodné cesty pro vozítka-rovery.

K Marsu se z praktických důvodů startuje jen každých 26 měsíců - to je vůči Zemi nejblíž. V těchto dnech tak k němu dorazily dvě další sondy.

Amal (Naděje, Hope) Spojených arabských emirátů bude na oběžné dráze ve vzdálenosti 20 tisíc až 43 tisíc kilometrů. Tu doporučili Emirátům mezinárodní odborníci, žádná sonda zatím v takové dálce Mars neobíhala. Umožní jí to zkoumat marťanské počasí a podnebí v různých regionech a ročních dobách; zmapuje také písečné bouře, které budou komplikací pro budoucí průzkum planety.

Čínská mise Tchien-wen-1 (v anglickém přepisu Tianwen-1) pak má dvě části. Tzv. orbiter bude obíhat kolem Marsu, mapovat jeho povrch a zkoumat atmosféru, zejména ionosféru. Na povrchu pak v květnu přistane nepohyblivý lander, z nějž vyjede čtvrttunové vozítko (rover). Společně budou sledovat marťanskou půdu, hledat vodu i stopy života.