Náhradník Merkelové: Manželku potkal v církevním sboru, u migrantů stál za kancléřkou

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si o víkendu na svém on-line volebním sjezdu vybrala jako nového předsedu premiéra Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta.

Jeho elektronické zvolení nyní musí potvrdit korespondenční volba, jejíž výsledek bude znám v pátek 22. ledna. Dosluhující šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová o funkci neusilovala a svůj post dala loni v únoru k dispozici.

Laschet jako šéf CDU bude mít možnost ucházet se o kandidaturu na kancléře.

Kdo je Armin Laschet?

Ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, této nejlidnatější spolkové země s téměř 18 miliony obyvateli, je označován za umírněného konzervativce.

Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015. Laschet získal před volbou předsedy strany podporu i od ministra zdravotnictví Jense Spahna, aktuálně nejpopulárnějšího německého politika.

Laschet uvažoval o kandidatuře na předsedu CDU už v roce 2018, nakonec se tehdy ale do volebního klání - z něhož vyšla vítězně Krampová-Karrenbauerová - nezapojil. Hledání nástupce političky známé jako AKK se už zúčastnil, jako politika schopného spojovat odlišné proudy ve straně i společnosti ho ocenil i ministr zdravotnictví Spahn, označovaný často za vycházející hvězdu CDU.

AfD štve lidi proti sobě, kritizoval

„Můžeme a musíme naši stranu a naši zemi znovu spojit... a proto budu kandidovat na předsedu CDU,“ prohlásil loni v únoru Laschet, mimo jiné dlouholetý místopředseda německých křesťanských demokratů.

Vládní ostruhy získal tento politik jako premiér Severního Porýní-Vestfálska, kde vládne od poloviny roku 2017 v koalici s liberály z FDP. Při hledání partnera se tehdy mimo jiné už poněkolikáté ostře vymezil vůči Alternativě pro Německo (AfD).

„Bez českých zdravotníků se neobejdeme.“ Saský premiér odmítá uzavření hranic

„AfD štve lidi proti sobě, provokuje je. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) by to měl sledovat. Když nějaká strana začíná stále agresivněji zpochybňovat a potlačovat základní hodnoty, měl by to úřad (pro ochranu ústavy) pečlivě vyhodnotit,“ řekl už v roce 2016 Laschet na adresu AfD, označované za protiimigrační uskupení, kterou on sám nepovažuje za demokratickou stranu.

Exministr pro ženy, rodinu a integraci

Laschet, který se s problematikou imigrace důkladně seznámil v letech 2005 až 2010 jako ministr pro ženy, rodinu a integraci ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, se v posledních letech ostře vymezil i proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.

Jeho protiimigrační kampaň, v níž figuroval mimo jiné George Soros, odsoudil Laschet jako antisemitskou. „Ve svém životě už překročil mnoho linií, teď i tu červenou,“ řekl tehdy o Orbánovi.

Manželku potkal v církevním sboru, má tři děti

Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Po právech v Bonnu a Mnichově studoval i žurnalistiku. Novinařině se také věnoval dříve, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1999) a europoslancem (1999 až 2005).

Armin Laschet je ženatý, s manželkou Susanne - se kterou se seznámili už jako děti v církevním sboru - mají tři dospělé děti (dva syny a dceru).

Volba Lascheta: Měl dva protikandidáty

Delegáti v sobotu vybírali z trojice uchazečů. Za favorita sice průzkumy mezi straníky označovaly někdejšího šéfa poslanců vládní unie CDU/CSU Friedricha Merze, příslušníka konzervativního křídla, ten ale v duelu s Laschetem nakonec prohrál. Třetím kandidátem byl šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Před volbou se kandidáti na stranického předsedu nejprve straníkům v abecedním pořadí představili. Laschet je zastáncem kontinuity s érou kancléřky Merkelové, která se v zářijových parlamentních volbách o post šéfky vlády po 16 letech v úřadu již ucházet nebude.

„Za posledních 16 let jsme Německo pozvedli. Nikdo už neříká, že Německo je nemocným mužem Evropy,“ zdůraznil. Delegáty ujistil, že se na něj mohou spolehnout, že Německo povede k dalšímu rozvoji a k silným transatlantickým vztahům.

Nečekaný propadák: Německo má vakcinační centra i zaměstnance, proč nezvládá očkovat?

Merz na straníky před volbou apeloval, aby CDU nadále hledala kompromisy a konsenzus a držela se středu. Röttgen v projevu zdůraznil nezbytnost rozvoje, modernizace, digitalizace, ochrany životního prostředí a také podpory žen do vedoucích funkcí.

V následném prvním kole volby nezískal ani jeden z trojice kandidátů více než 50 procent, proto následovalo druhé kolo, ve kterém se proti sobě postavili Merz s Laschetem. Vybírat předsedu mohlo 1001 delegátů, nakonec jich ale v duelu hlasovalo 991, z nichž čtyři se zdrželi. Laschet druhé kolo vyhrál s 521 hlasy.

Gratulace od Merkelové

Laschetovi k vítězství již pogratulovala Merkelová, jejíž blahopřání zveřejnil oficiální twitterový účet CDU. „Těším se na spolupráci,“ uvedla kancléřka.

Gratulace zaslali také Krampová-Karrenbauerová nebo bavorský premiér a šéf bavorské sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder. „Těším se na spolupráci! Společně budeme pokračovat v úspěšné historii unie,“ napsal na twitteru Söder.

Jako unie je v Německu označována tradiční koalice CDU a CSU. Obě strany budou nyní vybírat společného kandidáta na kancléře. Analytici uvádějí, že zájem o tuto funkci má Söder, ačkoli sám říká, že jeho místo je v Bavorsku.

Kritika z AfD

Laschet obdržel gratulace rovněž od konkurenčních stran, například od spolupředsedkyně německé ekologické strany Zelení Annaleny Baerbockové nebo od vicepremiéra Olafa Scholze, který v září povede sociální demokraty SPD do voleb jako kancléřský kandidát.

Šéfka AfD Alice Weidelová prohlásila, že CDU se zvolením Lascheta odsoudila k politickému lockdownu. „Svobodně smýšlející konzervativci ale ještě mohou najít politickou vlast v AfD,“ uvedla.

Spahn místopředsedou

Vedle nového předsedy ještě delegáti vybírali další funkce ve vedení strany. O pět míst místopředsedů se ucházeli Volker Bouffier, Silvia Breherová, Julia Klöcknerová a Thomas Strobl, kteří post dosud zastávali, a ministr zdravotnictví Jens Spahn, který kandidoval na uvolněné místopředsednické křeslo po Laschetovi.

Spahn, který se v Německu těší mimořádné popularitě, křeslo místopředsedy získal, ale s nejslabším výsledkem z pěti kandidátů. To by podle komentátorů mohlo ohrozit jeho možné vládní ambice.

Podle některých spekulací by se místo Lascheta mohl chtít ucházet o kancléřskou kandidaturu, Laschet ale již před sjezdem prohlásil, že chce být kancléřem.

Babiš: Laschet je zkušený politik

Během sjezdu vystoupili se zdravicemi rakouský kancléř Sebastian Kurz, předseda Evropské lidové strany Donald Tusk a vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Tusk prohlásil, že způsob vládnutí CDU byl požehnáním nejen pro Německo, ale i pro celou Evropu. „Jako Polák vím, o čem mluvím,“ řekl. Cichanouská vyjádřila přesvědčení, že nový předseda CDU podpoří svobodné a demokratické Bělorusko.

Podle premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše zvolila do čela v osobě Armina Lascheta zkušeného politika, který bude navazovat na své předchůdce.

„Laschet je zkušený politik, který bude jistě navazovat na aktivní roli svých předchůdců v této funkci v zahraniční politice, zejména co se evropské agendy týče,“ uvedl Babiš. Laschetovi poblahopřál a popřál mu hodně úspěchů.

Předseda české vlády také s poukazem na epidemii koronaviru poznamenal, že premiér Severního Porýní-Vestfálska Laschet se vedení jedné z nejdůležitějších evropských politických stran ujímá v nelehké době jak pro Německo, tak pro Evropu.