7°C
Zemřel geniální vědec Stephen Hawking (†76): Lékaři mu dali dva roky života, ochrnutý získal desítky titulů a cen, stihl i dva rozvody
Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ALS ochrnutý, ve středu ráno ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina.
Hawking, který byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.
"Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě. Hawking zemřel tiše ve svém domě v Cambridge. Jakoby symbolicky se tak stalo v den 139. výročí narození Alberta Einsteina.
Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržovala Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž byl schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na cíl. Nešlo mu o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.
Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, byl však paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas, když v roce 1985 po návštěvě CERNu onemocněl zápalem plic. Byl ohrožen na životě a muselo mu být provedeno chirurgické uvolnění dýchacích cest. Mluvit pak mohl jen díky počítači.
O své nemoci Hawking jednou prohlásil, že "byla vlastně největším darem, jaký jsem od života dostal. Díky izolaci od světa jsem měl možnost rozvíjet svou představivost k vidění problémů pod jiným zorným úhlem".
Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci.
Převážnou část svého bádání věnoval Hawking vesmírným černým dírám, zabývá se též tzv. teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. V roce 1983 přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. "Je to jako zeměkoule," prohlásil, "ta je také konečná a přitom na konec nedojdete."
Populární Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdil, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho právě kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. "Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu," prohlásil jednou slavný vědec.
Hawking byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství s Jane měl tři děti, svazek ale nevydržel. Novinové titulky Hawking zaplnil v roce 1995, když se oženil s jednou ze svých ošetřovatelek Elaine Mason. Toto manželství trvalo 11 let. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti, byl také trojnásobným dědou.
O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, když prohlašoval, že s vyhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. "Smrti se nebojím, umřít ale nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci nejdříve udělat," řekl.
V roce 2014 byl o Hawkingovi natočen film Teorie všeho, který vyprávěl jeho životní příběh. Film získal nominací na Ceny akademie, proměnil však jen jedinou - tu za hlavní mužskou roli obdržel Eddie Redmayne, který ztvárnil profesora Hawkinga.
Hawking patřil léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama Teorie velkého třesku či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebránil a naopak si ji užíval. Proletěl se i balónem, vyzkoušel stav beztíže. Podívat se do kosmu už bohužel nestihl...
Témata:
Související
To neřeš. To byl vědec, velmi významný, a ty jsi jenom blb.