17°C
EU začíná řešit multikrizi: Drama ji čeká kvůli migraci i brexitu
Po krátkém letním oddechu čeká Evropskou unii dramatický a zajímavý podzim. Krize, kterým EU nyní čelí, se v zásadě nemění. Problematika migrace, bezpečnosti, houstnoucí mezinárodní situace, potíže eurozóny či nízký výkon ekonomiky bloku – to vše je tu stále. Neuspokojivé řešení těchto věcí ale přispívá k prohlubující skepsi, s níž řada lidí v Evropě na celý unijní projekt pohlíží.
Hranice možností, kterými se EU pokusí nynější „multikrizi“ postavit, přitom vymezí hned tento měsíc dvě zásadní politické události – projev předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera před europarlamentem 14. září a jen o dva dny později neformální summit prezidentů a předsedů vlád 27 zemí EU v Bratislavě.
Evropští politici se v hlavním městě nynější předsednické země sejdou bez zástupce z Londýna poté, co se Britové na konci června v referendu rozhodli z Unie vystoupit. Po tomto pro mnohé šokujícím rozhodnutí začnou v Bratislavě evropští politici mluvit o tom, jak se EU musí začít měnit. Výsledek diskusí by mohl být jasný příští rok na jaře, kdy v březnu uplyne 60 let od podpisu Římských smluv, jednoho ze základů evropské integrace.
Celá EU navíc čeká, kdy z Londýna dorazí formální oznámení o záměru odejít, kterým započne až dvouleté složité vyjednávání nejrůznějších detailů. Nová britská premiérka Theresa Mayová si i navzdory výtkám z kontinentu dává na čas, což zdůvodňuje tím, že se na rozhovory Britové potřebují připravit.
Junckerovo vystoupení před europoslanci pomáhala tento týden připravovat Evropská komise na semináři v belgickém letovisku Knokke. Juncker sám projev podle mluvčího konzultuje s politiky, jako je německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident François Hollande a další.
„V této Evropě je málo Evropy, v této Unii je málo Unie,“ řekl Juncker loni. Nyní klidně může něco podobného prohlásit znovu. Dá se totiž předpokládat, že šéf Komise hodlá nabízet řešení předpokládající další evropskou integraci a solidaritu v oblastech od hospodářství přes energetiku, sociální problematiku až po řešení migrační krize. I on ale podle informovaných zdrojů nejspíš zmíní společnou obrannou politiku či otázky bezpečnosti.
Migrace je a bude téma
Řada hlavních měst totiž stále častěji volá po větší roli a odpovědnosti členských států. Nebrání se ale přitom posilování spolupráce v oblastech, jako je bezpečnost nebo boj s terorismem.
Neutuchající migrační krize může být určujícím tématem podzimu z několika důvodů. Prvním je fakt, že do EU se stále přes Středozemní moře dostávají ze severu Afriky desetitisíce lidí, a to navzdory snahám EU věc nějakým způsobem regulovat řadou paktů s africkými státy.
„Chaos z roku 2015 se nesmí opakovat,“ varoval tento týden šéf unijních summitů Donald Tusk.
Jarní dohoda bloku s Tureckem, která výrazně omezila počty lidí na takzvané balkánské trase, zatím stále trvá. Je však velmi křehká po nepodařeném puči v Turecku a rostoucím zklamání Ankary z unijního přístupu k zemi a slibům o vízové liberalizaci. Turecko opakovaně dalo najevo, že pokud víza nebudou v brzké době zrušena, pakt padá.
Atmosféru v EU navíc nepochybně zahustí maďarské referendum o unijních kvótách pro uprchlíky, které země plánuje na začátek října. Systém, který Komise prosazuje přes odpor členských zemí z centrální a východní části EU, sice v praxi příliš nefunguje, kvóty se ale staly výrazným politickým symbolem.
S migrací do jisté míry souvisí i bezpečnost. Až statisíce lidí na hranicích přiměly Unii zřídit určitou podobu společné pohraniční stráže, opět se nyní objevují úvahy o společné evropské armádě. Je to něco, o čem odcházející Britové nikdy nechtěli ani slyšet.
Voliči totiž na slova o tvrdším přístupu slyší. Migrace, bezpečnostní situace a teroristické hrozby jdou důležitým tématem před významnými volbami, které příští rok čekají Německo a Francii. Itálii čeká ještě letos referendum o ústavní reformě.
Situace ve světě a EU
Situaci v EU nepochybně ovlivní i dění ve světě. Nejde jen o Blízký východ a Afriku v souvislosti s uprchlíky. Velkou neznámou pro budoucnost znamenají americké prezidentské volby v listopadu, především v případě vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Dokončena stále nejsou jednání o rozsáhlé dohodě o volném obchodu, která by chtěla mít Komise uzavřená ještě za administrativy stávajícího prezidenta Baracka Obamy.
Trumpovo vítězství by ale mohlo znamenat i změnu postoje USA vůči Rusku, na které západní země uvalily sankce kvůli jeho postoji v ukrajinské krizi. Evropská unie plánuje o svém přístupu k Moskvě jednat na summitu v říjnu. Stávající ekonomické sankce byly prodlouženy do ledna, z některých hlavních měst už ale zní úvahy o jejich možné revizi.
Takže zase zbytečná slzina zbytečných darmožroutů. Hlavně, že si všichni nacpávají pupky.