Svět se bojí ziky a zapomíná na další smrtelné choroby. Epidemií hrozí víc

  • Autor: sou - 
    5. 2. 2016
    15:40

    Svět v poslední době začal ostražitě sledovat až dosud opomíjený virus zika. Přehlížených nemocí je však mnohem více. V letošním roce by epidemie mohly vypuknout u několika chorob a je potřeba tyto nemoci sledovat. Lékaři bez hranic vytvořili jejich seznam a zároveň upozorňují na to, jaká opatření je potřeba přijmout.

  • 1.Náležitá investice do prevence a včasná reakce

    Bez investic do prevence a včasné reakce na šíření nemocí hrozí vypuknutí nových epidemií nebo zhoršení těch stávajících u cholery, malárie, meningitidy a skupiny často opomíjených nemocí, jako je horečka dengue, ebola, kala azar nebo i právě v poslední době často skloňovaný virus zika. „Víme, že životy tisíců lidí budou tento rok v ohrožení, ačkoliv existují možnosti, jak jejich smrti zabránit,“ říká zdravotní poradkyně Lékařů bez hranic Monika Rullová.

     

    Epidemie cholery, malárie, spalniček a meningitidy se objevují každý rok a zanechávají za sebou mnoho postižených a mrtvých. To podle lékařky musí přestat. „Zároveň musíme řešit hrozbu, kterou představují objevující se či vracející se viry a nemoci šířené parazity, jako je horečka dengue, virus zika, ebola a kala azar,“ dodala.

     

    Současná strategie v boji s těmito nemocemi přináší jen omezený úspěch. Epidemie se objevují stále, často s devastujícími důsledky pro méně rozvinuté země. Podle Lékařů bez hranic pak ničí národní zdravotnické systémy, vyčerpávají dostupné zdroje a v mnoha případech zabíjí obrovské množství lidí. „Zapotřebí jsou vedle preventivních opatření také zdroje k vybudování efektivních systémů reakce na epidemie a širší úsilí v posílení zdravotnických systémů postižených zemí. Je rovněž potřeba se více orientovat na výzkum a vývoj léků pro boj s těmito nemocemi,“ upřesnila organizace.

     

    Pracovníci Lékařů bez hranic ukazují na osvětovém setkání na říčním ostrově Raghopur v Indii, jak se šíří a projevuje kala azar.Pracovníci Lékařů bez hranic ukazují na osvětovém setkání na říčním ostrově Raghopur v Indii, jak se šíří a projevuje kala azar. | Matthew Smeal,MSF

  • 2.Cholera

     

    Cholera je bakteriální infekce trávicího traktu, která způsobuje akutní průjem a zvracení. Pacient při ní ztrácí velké množství vody. Pokud se neléčí, vede tak k velice rychlé dehydrataci a smrti jen v řádu hodin. Přenáší se kontaminovanou vodou, jídlem nebo kontaktem s kontaminovaným povrchem. „Infekce se nejčastěji vyskytuje v hustě zabydlených oblastech, v nichž je chabá sanitace a nezabezpečené vodní zdroje. Nejvíce ohroženo je vysídlené obyvatelstvo, lidé žijící v oblastech bez základní infrastruktury nebo v místech, kde válka přerušila základní služby,“ upřesňují Lékaři bez hranic.

     

    Když se objeví podezření na epidemii, putují pacienti do center, v nichž platí preventivní pravidla, která brání dalšímu šíření infekce. Musí se zavést také přísná hygienická opatření a zajistit velké množství bezpečné vody (například chlorováním). Přenosu infekce pomáhá bránit také orální vakcinace. V roce 2014 léčili Lékaři bez hranic choleru u 46 900 lidí během šestnácti epidemií v Kamerunu, Demokratické republice Kongo, Haiti, Nigeru, Nigérii a Jižním Súdánu.

     

    Vakcínu jde ale používat jen v omezeném množství kvůli nedostatečným zásobám. V současné době se používá primárně při reakci na epidemii nebo jako preventivní opatření ve vysoce rizikových podmínkách, jako jsou například tábory pro vysídlené obyvatele. Aby se zvýšilo množství dostupných dávek, byla v roce 2013 vytvořena rezerva, jíž spravuje Mezinárodní koordinační skupina (ICG). „Státy, které chtějí vakcíny využít, musejí k ICG podávat žádosti, které jsou pak posuzovány. Nedostatek vakcín znamená, že státy a humanitární aktéři nemohou v rámci velkých preventivních kampaní očkovat velké skupiny obyvatel v zemích, kde se cholera vyskytuje endemicky, nebo ve zvlášť rizikových oblastech,“ vysvětlují Lékaři bez hranic.

     

    Příkladem je podle nich loňská epidemie cholery v hlavním městě Jižního Súdánu – Džubě, kde podle odhadů žije přes půl milionu lidí. Aby se zabránilo šíření nemoci, zahájili Lékaři bez hranic v koordinaci s jihosúdánským ministerstvem zdravotnictví očkovací kampaň. Množství dostupných dávek ale nestačilo pro všechny ohrožené obyvatele, proto po dohodě s ministerstvem lékaři naočkovali v nejrizikovějších částech Džuby jen jednou dávkou namísto dvou.

     

    Co je potřeba udělat?

     

    • Nejvhodnější vakcínu pro případ epidemií vyrábí jedna indická společnost, která ale nedokáže zvýšit produkci, aby pokryla celosvětovou poptávku. Většina dávek je dostupná jen přes systém rezervních zásob. Je proto potřeba zvýšit produkci a Světová zdravotnická organizace (WHO) by měla schválit více možností vakcín.

     

    • V současné době se doporučuje vakcinace, jež se skládá ze dvou dávek. Podle vědců by však očkování jednou dávkou pomohlo předejít šíření cholery lépe. Je proto nutná větší flexibilita při rozdělování vakcín a WHO by měla podpořit vakcinaci skládající se jen z jedné dávky.

    Pohled na centrum léčby cholery, vedené Lékaři bez hranic a ministerstvem zdravotnictví v MosambikuPohled na centrum léčby cholery, vedené Lékaři bez hranic a ministerstvem zdravotnictví v Mosambiku |  Luca Sola
     
  • 3.Malárie

    Další nebezpečnou nemocí je malárie. Je to parazitická infekce, kterou na člověka přenáší infikovaná samička komára Anopheles. Při neléčení vede v nejhorším případě k poškození orgánů a smrti. Nejefektivnější léčbou je artemisinová kombinovaná terapie (ACT). Léky ACT jsou jen mírně toxické, mají málo vedlejších účinků a velice rychle účinkují. Už 41 z 54 afrických zemí oficiálně zavedlo ACT pro prvotní léčbu malárie. Na mnoha místech, kde Lékaři bez hranic působí, jsou ale léky ACT jen obtížně dostupné. Moskytiéry postříkané dlouhodobě účinkujícími insekticidy jsou důležitým způsobem kontroly malárie.

     

    V roce 2014 Lékaři bez hranic ošetřili 2 114 900 pacientů s malárií a poskytli sezonní prevenci proti malárii více než 750 000 dětem mladším pěti let. Reagovali i na její mimořádnou situaci v Demokratické republice Kongo a Čadu.

     

    Ačkoliv se celkový počet případů daří snižovat, dochází k sezonním nárůstům jejího výskytu. Při stále se objevujících epidemiích umírá velké množství lidí. Navíc hrozí riziko vzniku rezistence vůči antimalarikům a insekticidům. Vysídlování obyvatel, globální změny klimatu a mezery ve strategiích sledování a eliminace nemoci vedly k lokalizovaným nárůstům výskytu této nemoci. V některých zemích je také těžké rozpoznat epidemii. Slabý dohled a nedostatek účinných systémů varování znamená, že nečekaně vysoké sezonní výskyty malárie zůstávají nezaznamenané a nepřichází včas adekvátní reakce.

     

    Co je potřeba udělat?

     

    • Zajistit univerzální přístup k diagnóze, léčbě a preventivním opatřením: testy a léčba se musí dostat i do venkovských a odlehlých oblastí.

     

    • Zvýšit dostupnost látky artesunat pro léčbu vážných případů malárie a navýšit kapacity krevních transfuzí.

     

    • Adaptovat se na nově vznikající rezistence vůči insekticidům.

     

    • Zlepšit systémy včasného varování. Využívat v analýzách meteorologická data, aby byly dříve rozpoznány potenciální epidemie.

     

    • Je potřeba garantovat bezplatnou léčbu během epidemií nebo sezonního nárůstu případů.

    Na začátku roku 2015 zabila malárie několik desítek lidí v Ziralu na východě Demokratické republiky Kongo.Na začátku roku 2015 zabila malárie několik desítek lidí v Ziralu na východě Demokratické republiky Kongo. | Surinyach Anna,MSF

  • 4.Spalničky

    Spalničky jsou vysoce nakažlivá virová choroba a jedna z hlavních příčin smrti malých dětí. Příznaky se objevují 10–14 dní po nakažení virem. Patří k nim rýma, kašel, zánět v očích, vyrážka a vysoká horečka. Neléčí je žádný známý lék. Pacient se musí izolovat. Léčí se u něj související komplikace s očima, vředy v ústech, dehydratace způsobená průjmem, nedostatek proteinů, infekce dýchacího traktu a nedostatek vitamínu A. V bohatých zemích se většina lidí vyléčí během dvou až tří týdnů a úmrtnost je tam velmi nízká. V rozvojových zemích ale zhruba 5–20 % lidí umírá, většinou kvůli vážným komplikacím (průjem, dehydratace, encefalitida nebo respirační problémy).

     

    Proti spalničkám ovšem existuje vysoce ochranná, bezpečná a levná vakcína. V roce 2014 ošetřili Lékaři bez hranic 33 700 pacientů se spalničkami a očkovali 1 513 000 lidí. Počet případů spalniček a s nimi spojenými úmrtími za poslední desítky let sice díky očkování obecně dramaticky poklesl, ale v mnoha státech je vakcinace stále nedostatečná. Nemoc tak začíná znovu nabírat na síle. Běžné je také zpoždění v rozpoznání epidemie a reakce na ni.

     

    Co je potřeba udělat?

     

    • Lidé by měli být během epidemií spalniček léčeni zdarma.

     

    • Ministerstva zdravotnictví a další aktéři by měli svou činnost lépe koordinovat.

     

    • Je zapotřebí lépe sledovat výskyt nemoci a rychleji rozpoznávat epidemie.

    V září 2015 v uprchlickém táboře ve městě Carnot na západě Středoafrické republiky se objevili dva pacienti s podezřením na spalničky.V září 2015 v uprchlickém táboře ve městě Carnot na západě Středoafrické republiky se objevili dva pacienti s podezřením na spalničky. | Magali Deppen, MSF

  • 5.Meningitida

    Meningokoková meningitida je vysoce nakažlivá bakteriální forma meningitidy, tedy zánětu mozkových blan. Nejčastěji je způsobena infekcí – bakteriální, virovou nebo plísňovou. Objevuje se na celém světě, nejvíce infekcí a úmrtí je však v Africe, zejména v tzv. „meningitickém pásu“, který sahá od Etiopie až po Senegal, kde má nejvíce epidemií na svědomí meningokok typu A.

     

    Infekci lze léčit řadou antibiotik, například penicilinem, ampicilinem, chloramfenikolem nebo ceftriaxonem. V oblastech s málo rozvinutou zdravotnickou infrastrukturou a omezenými zdroji se většinou používá chloramfenikol nebo ceftriaxon, protože nemoc dokáže v některých zdokumentovaných případech vyléčit i jediná dávka.

     

    Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dokáže plošné očkování zabránit až 70% případům meningitidy na území Afriky. V roce 2014 očkovali Lékaři bez hranic proti ní 75 100 lidí. V roce 2015 zasahovali například v Nigeru, kde mezi lednem a květnem na nemoc zemřelo přes 350 lidí a více než 5 000 se nakazilo.

     

    Preventivní očkovací kampaně sice pomohly snížit počet případů meningitidy typu A, nicméně v letošním roce může v „meningitickém pásu“ vypuknout velký počet epidemií jiných typů nemoci. V roce 2013 byly hlášeny menší epidemie jiných typů v Nigérii a Burkině Faso. Postupně také stoupá počet případů meningitidy C. Očkování proti tomuto typu není dostupné v dostatečném množství. Dostupné vakcíny jsou velmi drahé a produkce se v současnosti nezvyšuje.

     

    Co je potřeba udělat?

     

    • Použití vakcín by nemělo být politické rozhodnutí. Očkování musí být přístupné a cenově dostupné pro ty, kdo ho potřebují. WHO a UNICEF musejí během sezony meningitidy zajistit dostatečné zásoby pro pokrytí potřeb ve vysoce rizikových státech.

     

    • Je třeba podpořit diverzifikaci výroby vakcín.

     

    • Výrobci by měli přinejmenším plnit závazky vůči Mezinárodní krizové skupině (ICG) a měli by okamžitě zvýšit produkci očkovacích látek.

     

    • Světová zdravotnická organizace (WHO) by měla prosazovat alternativní strategie k očkování – například hromadnou distribucí antibiotik.

    Desetiletá Amina Zulkifli právě dostala poslední injekci antibiotik. Hodně ji to bolelo, ale díky ní se vyléčí.Desetiletá Amina Zulkifli právě dostala poslední injekci antibiotik. Hodně ji to bolelo, ale díky ní se vyléčí. |  Sylvain Cherkaoui, Cosmos

  • 6.Opomíjené nemoci, viry a paraziti

    Do této kategorie nemocí patří horečka dengue, viry chikungunya, virus MERS a krvácivé horečky, mezi které patří i ebola a momentálně často skloňovaný virus zika. V průběhu roku 2015 byl hlášen vyšší výskyt či šíření všech těchto nemocí. V současné době neexistují na tyto opomíjené nemoci spolehlivé a snadno použitelné diagnostické metody, preventivní opatření nebo léčebné postupy. V roce 2014 ošetřovali Lékaři bez hranic 4 700 pacientů s ebolou, 1 700 pacientů s virem chikungunya a 9 500 pacientů s nemocí kala azar (viscerální leishmaniózou).

     

    Přestože tyto choroby a viry nepřinesly tak vysoké počty mrtvých, s výjimkou eboly, počet jejich případů roste. V případě horečky dengue a viru chikungunya se epidemie dokonce objevily v nových státech a oblastech. Přestože ne všechny mají tak vysokou úmrtnost, jsou bolestivé a omezují život lidí, kteří kvůli nim nemohou pracovat nebo studovat. A jak už bylo zmíněno, je u nich problém s diagnózou, prevencí i léčbou.

     

    Parazitické infekce, jako je například kala azar, které se už dařilo držet pod kontrolou, jsou znovu na vzestupu. Může za to několik věcí. Lidé, kteří žijí v oblastech s endemickým výskytem těchto chorob, jsou vysídlováni, nebo naopak do těchto oblastí přicházejí. Roli mohou hrát i klimatické změny, jelikož se kvůli nim může zvýšit počet přenašečů. A vypuknutí konfliktů, což s sebou nese rozklad zdravotnictví a podobně.

     

    Co je potřeba udělat?

     

    • Rozpoznávat a oficiálně vyhlašovat epidemie, aby se zrychlila opatření na kontrolu přenašečů. 

     

    • Zvýšit kapacity a schopnost lépe rozpoznávat nemoci nebo kupříkladu lépe koordinovat spolupráci mezi odborníky.  

     

    • Posilovat zdravotnickou osvětu, aby se předcházelo rizikovému chování. Dále je třeba informovat zasaženou populaci o nemocech a radit, co dělat, když se člověk nakazí. 

     

    • Je nutný výzkum a vývoj diagnostiky, očkování a léčby.

    Čtyřicetiletá Lalita Devi byla přijata na jednotku léčby kala azar provozovanou Lékaři bez hranic v nemocnici Sadar ve městě Hajipur na východě Indie.Čtyřicetiletá Lalita Devi byla přijata na jednotku léčby kala azar provozovanou Lékaři bez hranic v nemocnici Sadar ve městě Hajipur na východě Indie. | Sami Siva

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Aktuálně: Konec kauzy Čapí hnízdo - Státní zástupce zastavil stíhání Andreje Babiše

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa