„Asistovaná reprodukce jen pro hetero páry? V 21. století nesmysl,“ říká lékařka

Plodnost, asistovaná reprodukce a klesající porodnost. To byla témata nejnovějšího dílu podcastu Už budu!, jehož hostem byla reprodukční specialistka Hana Višňová. Lékařka, která se problematice věnuje už více než třicet let, mimo jiné upozornila na překážky, kterým dnes čelí ženy toužící po dítěti. Podle Višňové totiž často nejde o zdravotní problém. „V první řadě je potřeba, aby na to byli dva. Zní to banálně, ale velmi často je právě tohle ten problém. Žena dítě chce, ale nemá ho s kým mít,“ vysvětluje v podcastu.

Právě tento trend podle ní stále více ovlivňuje i statistiky porodnosti. V loňském roce se v České republice narodilo historicky nejméně dětí. Pokud žena nemá partnera, dostává se podle Višňové do složité situace. Současná česká legislativa totiž umožňuje léčbu neplodnosti pouze heterosexuálním párům. „Jsem pro to, aby se to změnilo. Nenuťme single ženy kupovat si sperma nebo mít rizikový styk s nějakým pochybným individuem. Ve 21. století mi přijde nesmyslné trvat na tom, že asistovaná reprodukce je jen pro heteropáry,“ říká otevřeně.

Podle ní některé ženy skutečně hledají dárce spermatu mimo oficiální systém, například přes internet. „Jako lékař to považuji za rizikové. Nikdy nevíte, jestli je ten člověk opravdu zdravý, jestli má všechna potřebná vyšetření a testy,“ upozorňuje Višňová. Alternativou je podle ní cesta do zahraničí, kde je asistovaná reprodukce pro single ženy v řadě zemí běžně dostupná. Na to ale musí mít dotyčná finanční prostředky.

„Nevěra je náročná pro všechny zúčastněné, ale může přinést velké sebepoznání,“ říká terapeutka

Jak se vybírá dárce?

Mnoho lidí si podle Višňové představuje výběr dárce podobně jako listování katalogem. Realita je ale jiná. „Žádný fotokatalog neexistuje. Dárci jsou anonymní,“ dává věci na pravou míru. Páry na klinice vyplňují dotazník se základními údaji o sobě a lékaři následně vybírají vhodného dárce tak, aby odpovídal základním fyzickým charakteristikám. „Když jsou oba rodiče světlý typ, nebude vybrán dárce úplně opačného fenotypu,“ dodává lékařka.

Zájemci mohou uvést i další preference. „Někdo si přeje technicky zaměřeného dárce, jiný sportovce nebo umělecky založeného člověka. Do jaké míry se ale tyto vlastnosti skutečně přenesou na dítě, je velmi diskutabilní,“ tvrdí.

Kdo může darovat sperma? Dárcem se podle Višňové může stát zdravý muž do čtyřiceti let. „Musí projít genetickými testy, vyšetřením na pohlavně přenosné choroby a mít dobré parametry spermiogramu,“ říká. Typickými dárci bývají podle ní studenti. „Finanční odměna se pohybuje přibližně mezi osmi sty a tisícem korun,“ vysvětluje.

„Z dětské pornografie na Discordu jsem se pozvracela,“ říká investigativní novinářka Apolena Rychlíková

Na otázku, co mohou páry pro početí udělat nejvíce, odpověděla lékařka překvapivě jednoduše. „Nejlepší je mít pravidelně pohlavní styk,“ má jasno doktorka. Podle ní totiž není výjimkou, že páry přicházejí do ordinace s podezřením na neplodnost, ale ukáže se, že spolu mají sex velmi zřídka. „Často se ani netrefují do ovulace,“ doplňuje. Právě znalost vlastního těla a cyklu ženy považuje za zásadní. „Aplikace, které mnoho žen používá, aby měly přehled o svém cyklu, mohou být orientační, ale nejsou stoprocentní. Ovulace se u každé ženy může posouvat,“ uzavírá. Za spolehlivější považuje ovulační testy, které dokážou určit plodné období přesněji.

V bonusové části podcastu na uzbudu.blesk.cz  se dozvíte:

• jaké jsou hlavní faktory, které ovlivňují plodnost
• jakou roli hraje v otázce plodnosti věk žen i mužů
• které faktory jsou pro přirozené početí naopak rizikové
• jak důležitá je v rámci otěhotnění psychika
• zda má smysl si nechat zamrazit vajíčka a jak to u nás funguje s náhradním mateřstvím