První odsouzení kolaboranti po válce: K popravenému nacistovi později uložili do hrobu Miladu Horákovou?

Národní soud ustanovený v prosinci 1945 řešil svůj první případ 15. ledna 1946. Dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech ustanovil, jak má být naloženo se zrádci - Čechoslováky, kteří se přidali k Němcům. Přisluhovačů nacismu nakonec soudil celkem 83 - 18 z nich bylo odsouzeno k smrti, sedm k doživotí.

Na popravišti skončili už dva z prvních tří souzených - Otto Bláha a Robert Rychtrmoc. První jmenovaný se nestyděl ani v českém prostředí zdravit pozvednutím pravice. Za první světové války byl ve styku s Němci, kteří mu v té druhé pomohli k rychlému „kariérnímu postupu“. Okupantům nabídl své služby dobrovolně a vše podpořil ještě založením Českého svazu válečníků, který kolaborantské tendence nejen podporoval, ale dokonce vyžadoval.

Háchovi Melody Boys: Čeští árijští krasavci za protektorátu Němce pořádně vypekli

I Rychtrmoc vybudoval kariéru v armádě za první světové války. V roce 1938 byl po odchodu do důchodu znovu aktivován a původně Československo bránil, dlouho mu to ale nevydrželo. Přidal se k Bláhově svazu válečníků a ještě v 70. letech symbolicky bojoval proti Rudé armádě.

Oba muži byli odsouzeni k trestu smrti 21. ledna ve 13:45 hodin. Oba požádali o prezidentskou milost a oběma ji Beneš po necelých dvou hodinách zamítl. V 15:45 byl oběšen Bláha, o hodinu později i Rychtrmoc, kterému byla zamítnuta i žádost o vojenskou popravu kulkou. Druhý zmíněný byl zpopelněn a urna s ostatky uložena ve společném hrobě kousek od krematoria na pražském Strašnickém hřbitově. Patrně do stejného hrobu byla podle Vojenského historického ústavu později uložena i urna Milady Horákové.

Husajna našli ukrytého v díře jako krysu: Před popravou mu odmítli splnit poslední přání!