7°C
Před 30 lety otevřel v Česku první supermarket: Do Jihlavy jezdily exkurze, zvědavci nakukovali výlohou
První supermarket v Československu otevřel před 30 lety, 6. června 1991, v Jihlavě pod názvem Mana, nizozemský maloobchodní řetězec Ahold, dnešní provozovatel supermarketů a hypermarketů Albert. Odstartoval tak novou éru nakupování. A jak na otevření prvního supermarketu v zemi vzpomíná první manažer tohoto marketu Martin Hildemann?
Mana vznikla na sídlišti Březinky změnami interiéru samoobsluhy Vysočina. Otevření supermarketu, který na Březinkách funguje dodnes, se stalo událostí, zákazníci se sjížděli z širokého okolí i ze Slovenska. „Lidé nakupovali všechno. Ještě než jsme otevřeli, zvědavci koukali dovnitř výlohami,“ řekl tehdejší manažer jihlavského supermarketu Martin Hildemann.
Co ví, kvůli supermarketu pak přijížděly i zájezdy. „Byl tam velký zájem, zkraje určitě,“ uvedl. Před otevřením muselo dokonce několik zaměstnanců odjet na týden na školení do Nizozemska. „Bylo nás tam asi pět, i zelinářka a řezník,“ doplnil Hildemann.
Jak velký byl tehdy rozdíl mezi samoobsluhou a prvním supermarketem?
„Obrovský. Vyměnilo se osvětlení a zařízení prodejny. Úplně se změnilo uspořádání regálů a prezentace zboží. Oddělení ovoce a zeleniny se stalo samoobslužným, což bylo v té době revoluční. Úsek masa se sice zásadně nezměnil, ale jeho úprava a opracování, a vlastně i samotná dostupnost, protože se nikde jinde nedalo koupit, to byla pro zákazníky doslova bomba.“
Kolik zboží tehdejší supermarket nabízel?
„Konkrétní číslo si nepamatuji, ale rozdíl byl viditelný na první pohled. Nebylo to ale jen o počtu výrobků, zásadní byla taky dostupnost. Například sortiment nepotravinového zboží se ale tehdy v Maně omezil. Dříve jsme prodávali nádobí, hračky, sportovní potřeby, textil… Nový supermarket se primárně zaměřil na prodej potravin s důrazem na kvalitu a nabídku čerstvého zboží, jako je ovoce a zelenina, pečivo nebo maso.“
„Vůbec jsem netušil, jak budou reagovat a jestli se jim bude úplně nový typ obchodu líbit. Pohled na zástupy lidí hned první den ale mluvil za vše. Myslím, že prostě chtěli změnu, obchod, ve kterém si koupí to, co potřebují, v příjemném prostředí, s příjemnými a ochotnými zaměstnanci. A přesně to se nám povedlo.“
Co nejvíce lákalo?
„Obrovský zájem byl o maso, které bylo jedním z největších lákadel, stály na něj občas i zástupy lidí. Před pultem byl ale kávovar s kávou pro zákazníky zdarma, a pokud vznikla fronta, stačilo si vzít lísteček s číslem, dát si v klidu kávu a počkat na svoje číslo. Atraktivní ale byla taky kvalitní zelenina a ovoce. My jsme například vůbec nedokázali odhadnout objednávku jablek golden delicious v akci na zahájení. Celá obrovská zásoba se prodala za den a nikdo v tuzemsku nebyl schopen nám je dodat. Situaci jsme ale nakonec zachránili.“
Takže davy lidí…
„První dny stály před otevřením prodejny stometrové fronty kolem celého areálu. A jezdily k nám i exkurze obchodníků z celé republiky, aby se podívali, jak funguje moderní prodejna potravin.“
Velká novota!
Na otevření prvního supermarketu v tehdejším Československu vzpomínají i obyvatelé sídliště. „Vnímal jsem to jako velkou novotu. Takové zboží, jako je mango, to jsme v životě neviděli. Když už nic, každý se šel podívat,“ řekl Vladimír při cestě za nákupem do obchodního centra na sídlišti. Podotkl, že dneska se už spíš mluví o tom, proč je těch supermarketů všude tolik.
Jak se změnily preference?
Jestli něco k nákupu neodmyslitelně patří, je to účtenka. Například v Albertu došlo v posledních letech k výměně účtenkového papíru za materiál bez fenolu a také k jejímu výraznému zkrácení. Nejnovější inovací je pak účtenka virtuální. „U standardní fyzické účtenky došlo v posledních dvou letech k výrazným zkrácením, která zajistila eliminaci termopapíru v délce minimálně 12 centimetrů na jednu účtenku. V nové aplikaci Můj Albert pak nabízíme zákazníkům možnost zvolit si pouze elektronickou podobu účtenky v mobilu, čímž lze do budoucna ušetřit další velké množství papíru,“ popsal Jiří Mareček.
Nemění se jen prostředí obchodů, ale také chování nakupujících. „Ze svých zkušeností víme, že zákazníkům záleží na původu a způsobu chovu zvířat na maso či vejce, vyhledávají lokální potraviny nebo se poohlížejí po bezobalovém prodeji, čemuž vycházíme vstříc,“ říká ředitel komunikace obchodů Albert Jiří Mareček a dodává, že i oni kladou důraz na udržitelnost. „Spolupracujeme s potravinovými bankami, aby se neprodané jídlo dostalo potřebným.“
Podle dat Českého statistického úřadu máme pivo v Česku stejně rádi dnes jako před 30 lety, spotřeba se drží na 147, respektive 146 litrech na osobu a rok. „Zákazníci čím dál častěji hledají různé speciály, regionální a také chlazená řemeslná piva,“ upřesňuje poptávku zákazníků v Albertu Jiří Mareček. Spotřeba vína od začátku 90. let roste, z 14,8 litru na osobu a rok jsme se dostali na 20,3 litru. V obchodech poslední dobou rádi vyhledáváme šumivá vína a prosecca, a to i nealkoholické varianty.
Kolik by to stálo dnes? Pohled na cenovky zaujme.
Jablka 15 korun, kiwi 10… Bylo to tenkrát hodně? Málo? Pro představu: V roce 1991 jsme si vydělali průměrně 3792 Kčs. Letos činí průměrná mzda 38 525 Kč. Pokud bychom ceny vztáhli k současným platům (bez ohledu na další životní náklady, obvyklou výši mzdy atd.), nestačili bychom se asi v obchodě divit.
Zřejmě první supermarket na světě byl otevřen v srpnu 1930 na newyorském Long Islandu ve Spojených státech. U jeho zrodu stál potomek irských přistěhovalců Michael J. Cullen, který v obchodě nazvaném King Kullen lákal zákazníky ze širokého okolí nízkými cenami i rozsáhlým sortimentem zboží. Cullenův koncept supermarketů, tedy velkoplošných prodejen nabízejících vedle jídla a nápojů i nepotravinářské zboží, se rychle rozšířil. Úspěchu napomohla i skutečnost, že Američané již byli zvyklí nakupovat v samoobslužných prodejnách. První „sámošku“, nazvanou Piggly Wiggly, otevřel v Memphisu v září 1916 Clarence Saunders. Navzdory skeptikům se nakupování s košíkem v ruce ujalo a v roce 1917 si Saunders nechal ideu samoobslužného obchodu patentovat.
První samoobsluha v Československu byla otevřena 1. června 1955 v Husitské ulici v Praze na Žižkově. Pultové prodejny potravin tehdy dostaly konkurenci v podobě obchodů, ve kterých se zákazníci sami obsluhovali, používali nákupní vozíky a košíky na zboží. Ve větší míře byl tento druh obchodů zaváděn až v letech 1958-1959. Koncem roku 1959 bylo v Praze již 148 prodejen se samoobsluhou.
Témata:
Související
V té době se ještě prodávali velice kvalitní potraviny.