Zneužil mě v 10 letech! Příběh Jany (25) v pořadu Epicentrum na Blesk.cz
Jsi krásná. Tímto »komplimentem« začalo v životě Jany Zbořilové (25) z Prahy peklo. Bylo jí pouhých 10 let, když ji cizí muž znásilnil na chodbě domu, kde bydlela. Uvěřila, že špatná je ona...
Vracela se ze školy, když ji u domu oslovil cizí chlap. „Říkal, že jsem moc hezká, fotogenická. Cítila jsem se jako objevená hvězda,“ vzpomíná Jana. Muž jí vylíčil, že fotí kampaň na koních, ale že být na koni celý den bolí a málokdo to proto vydrží. „Už jsem se viděla v časopisech a na billboardech,“ vypráví.
Chtěla dokázat, že to zvládne. „Nepamatuji si přesně, co se dělo. Vím, že jsem k němu stála zády a že mi něco někam strkal, jestli to byla ruka nebo penis a kam to bylo, nedokážu vyhodnotit. Nic jsem o tom nevěděla. Říkala jsem si, že mu nemůžu říct, že to bolí, že bych tím ukázala, že jsem slabá,“ dodává. Pak ji napadlo, že udělala průšvih a nikdo se o tom nesmí dozvědět. „Doma jsem napsala do deníčku »Úchylák?!« a tím to pro mě tehdy skončilo,“ říká Jana.
Jako s hadrem
Dlouho si myslela, že to zvládla. Až ve 22 letech jí došlo, že to tak není. „Kromě jiného mám panickou hrůzu být sama. Vedlo to k tomu, že jsem střídala partnery, kteří se mnou jednali jako s hadrem. Měla jsem pocit, že to musím dělat, a to s každým, kdo mi řekne, že mě má rád. Často jsem přitom i věděla, že mě rádi nemají,“ líčí svůj příběh.
Až později se obrátila na poradnu »proFem«, která jí našla psycholožku. Ta jí kromě jiného vysvětlila, že není vadná, že oběti sexuálního násilí nemusí mít vždy k sexu odpor, ale naopak bývají promiskuitní.
Odhalila tajemství
Jana se po 15 letech rozhodla vše říct i rodičům a o svou zkušenost se podělila se světem. Na sociálních sítích vytvořila projekt »Stop tabu«. „Obětem znásilnění nebo zneužívání obrovsky ztěžují život mýty, které kolem tohoto tématu existují. Třeba dalším pomůže můj osobní příběh. Je úžasné, když si člověk uvědomí, že jeho NE je skutečně NE a že to může říct,“ vysvětluje Jana.
Útočí »normální« lidé
● Pachateli sexuálně motivované trestné činnosti jsou z 89 % tzv. normální lidé, nikoliv sexuální devianti.
● Lékaři ošetří ročně až 162 tisíc obětí domácího násilí.
● Znásilnění není jen doménou »cizích chlapů z parku«, naopak zhruba 75 % obětí pachatele zná.
● V roce 2013 bylo v ČR oficiálně zjištěno 589 znásilnění. K odsouzení pachatele přitom došlo jen v 35,82 % případů. (proFem)
Víte, že...
Pražské centrum »proFem« poskytuje poradenství a další přímé podpory osobám ohroženým domácím, sexuálním násilím či jinou formou násilí.
takovéto formy znásilnění mívají většinou ty nejhorší následky na člověku, protože kromě samotného sexuálního násilí na dítěti jde i o nejhrubší zneužití důvěry a respektu dítěte k dospělému, vmanipulování do znásilnění a ponížení lidské důstojnosti. A k tomu ještě navrch hození viny pachatele na samotnou oběť podporovanou cynickou společností. Myslím že je to na desetileté dítě víc než by snesl jakýkoli dospělý. To jak vypadá a čemu se věnuje (výrazné plastiky,fitness a změna vzhledu) bývá někdy typický útěk oběti do jiné identity a snaha získat zničenou sebedůvěru alespoň na povrch. Má můj velký obdiv že se k tomu dokázala postavit a možná tím pomůže mnoha jiným obětem. Málokdo vůbec dokáže pochopit jak takové hluboké trauma dokáže zničit celý život, protože vyplouvá na povrch až po mnoha letech v podobě vážných psychických poruch a těžkých forem depresí.