Velké změny v penzijním spoření. Schillerová láká mladé, slíbila až milion navíc

• Podpora penzijního spoření pro mladé klienty zřejmě od příštího roku vzroste. Zároveň se sníží poplatky odváděné penzijním společnostem. Počítá s tím návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, který dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí.
• Podle ministryně Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření.
• „Vstup do penzijního spoření je dnes ryze dobrovolný. Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu,“ uvedla Schillerová. Vyjádřila přesvědčení, že po schválení vládou najde návrh zákona širokou podporu koalice i opozice ve Sněmovně i v Senátu.
• Smlouvu o penzijním spoření má v současnosti podle ministerstva zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun.

Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. 

Ministerstvo financí předpokládá, že změny v penzijním připojištění umožní efektivnější zhodnocování peněz. Podle penzijních společností hrozí, že nepokryjí svoje náklady. Varovaly, že kvůli tomu budou muset omezovat distribuční kanály, což povede k úbytku nabírání nových klientů.

Schillerová slibuje až milion navíc

„Na dnešní vládě jsme řešili lepší penzijko a podnikatelský balíček,“ uvedl na vládní tiskovce stručně Andrej Babiš (ANO).

„Vláda dnes schválila návrh novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, který jsme představili pod názvem Lepší penzijko. Jedná se o největší změnu v oblasti soukromého penzijního spoření v naší novodobé historii, která díky kombinaci několika výhod přinese českému střadateli, který začne na důchod spořit včas, jeden milion korun navíc oproti současnému stavu. Místo necelých 600 tisíc si do důchodu odnese více než 1 milion 600 tisíc,“ podotkla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Změny pro klienty do 29 let i do 36 let 

Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky při měsíční úložce mezi 500 a 1700 korunami. U vyšších úložek stát vyplácí maximální částku 340 korun.

Zároveň by se u spoření založeného pro děti měl snížit limit pro přiznání státní podpory z 500 na 100 korun měsíčně. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.

„Novela stojí na několika jednoduchých principech - chceme, aby se lidem vyplatilo začít spořit co nejdříve, aby se jejich úspory mohly dlouhodobě zhodnocovat lépe než dnes a aby za správu svých peněz platili méně. To je asi to nejpodstatnější. Proto u nezletilých snižujeme hranici na získání státního příspěvku na 100 Kč měsíčně, zdvojnásobujeme státní příspěvek pro střadatele do 29 let, nově bude činit 40 procent jejich měsíčního vkladu. To znamená, že například mi při maximálním měsíčním vkladu 1700 Kč stát nepřispěje 340 Kč jako dnes, ale 680 Kč. A mladým lidem do 36 let také umožníme po nejméně 10 letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení, aniž by museli ukončit celé spoření,“ pokračovala Schillerová. 

Spořící tak budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit. Dosud byl takový výběr možný mezi 18. a 20. rokem klienta

Ruší se povinný investiční dotazník pro část klientů

„Chceme, aby peníze mladých lidí nebyly zbytečně drženy v příliš konzervativních investicích, proto druhou zásadní změnou je, že rušíme povinný investiční dotazník pro klienty, kteří si jako základní variantu vyberou strategii životního cyklu,“ podotkla také ministryně s tím, že se konečně sníží i poplatky a stanovuje se jednotný strop poplatků za správu ve výši 0,5 procenta ročně.

U spoření se tedy bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou prostředky klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.

Penzijko pro zaměstnance? Nenašli shodu

Schillerová uvedla, že v připomínkovém řízení diskutovalo ministerstvo financí se zaměstnavateli i možnost povinného nabízení penzijního spoření pro nové zaměstnance.

„Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme,“ řekla. Nevyloučila ale, že by ve Sněmovně podpořila případný pozměňovací návrh v tomto smyslu.

Od 1. ledna, nebo od 1. dubna?

Zákon dál snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.

„To je naprosto zásadní změna, protože penzijní společnosti dnes vybírají průměrný poplatek okolo 2 procent, tedy jedny z nejvyšších v Evropě, a z úspor klienta tak při dlouhodobějším spoření ukousnou přes polovinu jeho konečných úspor,“ varovala Schillerová. 

Návrh nyní zamíří do Sněmovny. „Platnost změn očekávám od 1. ledna, případně 1. dubna 2027 podle rychlosti legislativního procesu. Budu usilovat, aby byl co nejrychlejší, protože nevidím důvod, proč by tato přínosná novela pro lidi měla být jakkoliv ze strany opozice ostřelována,“ uvedla Schillerová.

Trestuhodné, co se tu dělo, čílila se ministryně

Ška státní kasy přitom odmítla výhrady penzijních společností. „Nerozumím argumentu, že by snížením poplatků mělo ubýt klientů. Já si myslím, že penzijní společnosti se do teďka měly velmi dobře. V připomínkovém řízení byla oslovena i Česká národní banka, která – a dnes to potvrdil i zástupce na vládě – že nehrozí žádná destabilizace penzijních společnosti. Já myslím, že i ony musí provést restrukturalizace a úspory, to je na nich, ale my chceme, aby co nejvíc peněz zůstávalo na ně,“ pokračovala ministryně. 

„Já si naopak myslím, že ty kroky, které děláme, tak jsou kroky na podporu toho, aby přibylo klientů, i těch mladších, abychom motivovali i rodiče, prarodiče začít spořit už od dětských let. Takže já si naopak myslím, že to přitáhne ty klienty a že ve finále ty penzijní společnosti budou za nové klienty rády. Přijdou sice o značnou část poplatků, které si ulouply z peněz, které si klienti spořili, ale ohroženy nejsou, destabilizace nehrozí, potvrdila to i ČNB a holt prostě se budou muset ke svému hospodaření postavit jinak, ale lidé si zaslouží, aby jim zůstalo více peněz, jako je v okolních státech, protože to, co bylo tady celá léta, bylo naprosto, naprosto trestuhodné,“ dodala Schillerová. 

Stát vrátí peníze seniorům: Až 60 milionů pro tisíce lidí! Nárok ale nebude mít každý

Tripartita projedná minimální mzdu

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se dnes mimořádně sejdou kvůli minimální mzdě. Tripartita projedná její zvýšení v příštím a přespříštím roce. Podle návrhu vládního nařízení by mohl nejnižší výdělek od ledna vzrůst z letošních 22 400 korun na 24 900 korun.

Po skončení tripartitního zasedání začne vyjednávání odborářů a zaměstnavatelů veřejného sektoru s ministryní financí Alenou Schillerovou a ministrem práce Alešem Juchelkou (oba ANO) o růstu platů. Juchelka tento týden řekl, že by přidání mohlo být nejvyšší za poslední léta.

Minimální mzda se zvedá automaticky. Do roku 2029 by se postupně měla dostat na 47 procent průměrné mzdy. Tripartita projedná poměr k průměrnému výdělku pro příští a přespříští rok. Podle navrhovaného nařízení by to v roce 2027 mělo být 44,6 procenta a v roce 2028 pak 45,8 procenta.

Částka by se tak od ledna podle podkladů mohla dostat právě na 24 900 korun, o rok později na 26 900 korun. S minimální mzdou se upraví i zaručené platy. Ty se vyplácejí ve čtyřech výších podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Po tripartitě dostane nařízení ke schválení vláda. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 000.

Jednání o růstu platů ve veřejném sektoru

Po tripartitním zasedání bude následovat vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru. Podle srpnové makroekonomické predikce ministerstva financí by se suma na mzdy a platy i průměrná mzda měly příští rok zvednout o 6,2 procenta a minimální mzda o 11,2 procenta.

Odbory své požadavky zatím nezveřejnily. Podle nich jsou ale příjmy nízké a neodpovídají přínosu práce pro stát, část tarifů je pod minimální mzdou a propad kvůli vysoké inflaci z minulých let se ještě nedorovnal. Vyšší přidání pro hůř placené a změnu odměňování žádali už dřív i zaměstnavatelé. Podle Juchelky by navýšení mohlo být nejvyšší za poslední roky, počítá se i se změnami systému platových tabulek a v chystaném rozpočtu by na to peníze být měly.

Video se připravuje ...

Ministr Juchelka v Hráčích: Češi zneužívají ve velkém legálně dávky a kde vezme na důchdy

Zdroj: hrc/ Genlive/Vera Renovica