Každý zničený ruský tank znamená menší hrozbu pro Evropu, zaznělo v Hiltonu. Česko chválila Metsolaová
Nová maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová vystoupí dnes v diskusním panelu na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026 v Praze. Ve čtvrtek promluvila v hotelu Hilton i šéfka europarlamentu Roberta Metsolaová, Česko chválila za muniční iniciativu. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur mluvil o tom, že podpora Ukrajiny není charita a každý zničený ruský tank znamená menší hrozbu pro Evropu.
Ve čtvrtek vystoupila na konferenci mj. šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Ta vyzdvihla i českou muniční iniciativu na pomoc Ukrajině – jako důkaz správné spolupráce na evropském kontinentu.
Konference dnes pokračuje druhým dnem, v sobotu končí panelem, kterého se zúčastní i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Mezi hosty akce nechybí ani bývalá eurokomisařka Věra Jourová či někdejší vlivná europoslankyně Dita Charanzová. Akci si nenechali ujít ani bývalý europoslanec Pavel Telička, exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) či ekonom a někdejší šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
V panelech dnes podle programu vystoupí mimo jiné předseda ODS Martin Kupka, zástupci ze Severoatlantické aliance (NATO) nebo estonský ministr obrany Hanno Pevkur a tajemník finského ministerstva obrany Janne Kuusela. Pevkura přijal dnes rovněž ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Estonský ministr: Podpora Ukrajiny není charita
Podpora Ukrajiny není charita, ale strategická investice do bezpečnosti Evropy. Každý zničený ruský tank na Ukrajině znamená menší hrozbu pro evropskou bezpečnost, uvedl estonský ministr obrany Pevkur na Gobsecu. Připomněl také výrok bývalého amerického prezidenta Dwight D. Eisenhowera, že agresora zastaví pouze síla.
Se Zůnou se shodli, že současné bezpečnostní výzvy vyžadují úzkou koordinaci v oblasti obrany a chtějí prohloubit spolupráci mezi oběma zeměmi, uvedl úřad na svém webu. „Ministr Zůna ujistil, že Česká republika, která dlouhodobě přispívá k posilování obrany Pobaltí a východního křídla Aliance, bude i nadále vysílat své ozbrojené síly do alianční předsunuté přítomnosti v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku,“ uvádí ministerstvo.
Evropa od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu podle ministra Pevkura prošla zásadní strategickou změnou, stále ale není připravena čelit všem bezpečnostním hrozbám. Ačkoliv kontinent se od pocitu spokojenosti se stavem bezpečnosti posunul k vyšší naléhavosti, není stále v plné připravenosti. Samotné navyšování obranných rozpočtů podle něj nestačí, pokud se peníze nepromění v reálné vojenské schopnosti a připravenost.
Pevkur připomněl, že obranné výdaje zemí EU letos podle odhadů vzrostou na zhruba 480 miliard eur, zatímco loni činily asi 370 miliard eur. „Peníze samy o sobě nevytvářejí odstrašení. Důležité je, zda se zdroje promění v kontrakty, kontrakty ve schopnosti a schopnosti ve skutečnou operační připravenost,“ řekl. Varoval, že jinak mohou investice zůstat pouze palivem v zaparkovaném autě.
Experti řešili drony
Evropské státy musí kvůli rostoucí hrozbě dronů a bezpilotních systémů zrychlit vývoj obranných technologií, upravit legislativu a změnit přístup k bezpečnosti, upozorňovali na konferenci zástupci NATO i obranného průmyslu.
Brigádní generál Ronald Rietbergen, který je specialistou na drony a protidronové systémy, uvedl, že problém nespočívá jen v technologiích, ale i v postoji společnosti a právním rámci. „Lidé dlouho nechtěli slyšet nic o hrozbách,“ řekl. Podle něj dnes evropské státy například dokážou dron detekovat, ale často nemají právní možnost ho zneškodnit. „Můžete dát na střechu senzory a dron detekovat, ale nemůžete ho sestřelit,“ uvedl.
Evropa podle něj zároveň musí hledat různá řešení pro odlišné podmínky v jednotlivých regionech. „Postupujeme rychle, ale potřebujeme přesvědčit evropské instituce, aby postupovaly ještě rychleji,“ dodal.
Dorazí i Orbánová
Náměstkyně generálního tajemníka NATO pro obranný průmysl, inovace a výzbroj Tarja Jaakkola uvedla, že aliance řeší mimo jiné otázku odpovědnosti za drony v národním vzdušném prostoru. Samotné pořizování systémů podle ní nestačí. „Potřebujeme senzory, infrastrukturu i jednotky schopné operovat v tomto typu válčení,“ řekla.
Podle Jaakkoly NATO spolupracuje s Ukrajinou na rychlém zavádění nových technologií a hledá způsoby, jak členským státům pomoci rychleji přizpůsobovat obranné schopnosti novým hrozbám. Zmínila také ochranu lodí a námořní infrastruktury před drony.
Na Globsec dorazí i nová maďarská ministryně zahraničí Anita Orbánová (Tisza). S poraženým expremiérem Viktorem Orbánem (Fidesz), dlouholetým vládcem Maďarska, má však společné pouze příjmení, jinak je blízkou spoupracovnicí nového maďarského premiéra Pétera Magyara.
Program se zaměřuje na globální systémovou transformaci, která zásadně mění mezinárodní řád, technologie, obranu a energetiku. Mezi tématy více než 50 panelových diskusí je také evropská obrana a Ukrajina či region Blízkého východu. Konference se účastní stovky hostů z více než 80 zemí.
Konference je v Česku potřetí, loni ji Praha hostila v polovině června. Původně se akce konala na Slovensku, přesun z Bratislavy oznámila pořádající nezisková organizace Globsec v březnu 2024.






















Ćerti mali zjazd. Zasa nehovorili o mieri, ale o tankoch. Pobaltskí trpazlíci a Ukrajina hrajú hru veľkých, aby zničili alebo oslabili Rusko , a my to zaplatíme...možno aj životmi.