Rodičák až 400 tisíc? Juchelka má plán, kdo na něj dosáhne. Experti: Peníze porodnost nespasí

Zvýšení rodičovského příspěvku a jeho flexibilnější čerpání, možnost rodičovské dovolené nebo „rodičovského režimu“, přídavky na děti, školkovné a slevy na dani pro pečující rodiče. To je výčet nástrojů podle programového prohlášení vlády, se kterými chce pracovat kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO).

A slibuje i další podporu rodin s dětmi, které by mohly přinést vyšší chuť lidí pořizovat si děti. Jedná se o zlevněné stravné pro rodiny s nižšími příjmy, o finanční podporu kroužků a družin, ale v plánuje je i podpora rodinného vstupného na kulturní, sportovní a další akce. „Při přípravě demografických opatření budeme upřednostňovat manželství jako nejstabilnější prostředí pro výchovu dětí,“ píše se také v programovém prohlášení vlády. 

Rodičák pro budoucí děti

Ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo Blesk, že nyní pracuje především na změně u rodičovského příspěvku. „Aktuálně je na MPSV připravována úprava zákona o státní sociální podpoře ve smyslu navýšení celkové částky rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun, a to s účinností od 1. 1. 2027,“ uvádí tiskové oddělení. Podle návrhu by se částka zvedla z 350 tisíc na 400 tisíc korun na jedno dítě a ze 700 tisíc na 800 tisíc korun na dvojčata či vícerčata. 

Vyplácení nové superdávky se o čtvrt roku odloží? Juchelka: Přepočet je náročný

Připomínky k návrhu můžou ministerstva, úřady, odbory či zaměstnavatelé posílat do 9. dubna. Následně se dostane návrh na jednání vlády, do Sněmovny, Senátu a k rukám prezidenta. Času tak pomalu ubývá. 

Navýšení příspěvku se má týkat nově narozených dětí, které přijdou na svět po 1. lednu 2027. V minulosti přitom byly vlády kritizovány v případě, kdy se navýšení týkalo pouze dětí narozených k prvnímu lednu. V roce 2024 se kvůli tomu dostala novela před Ústavní soud. 

Částka 400 tisíc se mimochodem neobjevuje poprvé. Tehdy ještě opoziční ANO a SPD chtěly tuto částku v zákoně už od roku 2024. Ani tehdy by přitom tato částka nedržela krok s inflací, jak upozorňují experti.

Pokud by měl rodičovský příspěvek růst stejným tempem, měl být v tehdejším roce už na částce 406 tisíc korun. Valorizace ale ani tato vláda neplánuje, jak uvádí MPSV pro Blesk. „Valorizační mechanismus není obsahem tohoto návrhu, v návaznosti na programové prohlášení vlády je připraveno zmiňované navýšení celkové částky.“

50 tisíc na rekvalifikace i příspěvky na kroužky

Navýšení rodičáku je nicméně jen kapkou v moři plánovaných změn a nástrojů na podporu rodin. „Podpora sladění rodinného a pracovního života je proto jednou z dlouhodobých priorit MPSV,“ pokračuje ministerstvo v odpovědi pro Blesk. Jedná se například o vytváření zkrácených úvazků, které jsou podporovány prostřednictví slev na sociálním pojištění. 

Stávající model slev je ale podle rezortu pod vedením ministra Aleše Juchelky (ANO) nedostatečný, a ministerstvo se tak zaměří na jeho revizi. Zmiňuje v tomto ohledu také projekt Nová etapa, kde se soustředí i na podporu rekvalifikací včetně těch, které si člověk vybere sám. „Úřad práce mu následně může rekvalifikaci uhradit až do souborné částky 50 000 Kč v posledních třech letech,“ uvádí MPSV.  

Rodičovský příspěvek v číslech | MPSV

Rezort vypočítává i další nápady, jak rodiny zabezpečit a případně i motivovat k tomu, aby měly více dětí - nebo si alespoň pořídily to jedno. Mluví o dětských skupinách, příspěvkách na děti apod. Ostatně, vychovávat dítě je finančně náročná investice - v roce 2025 stála výchova dítěte v průměru 3,3 milionu korun. 

„Tyto příspěvky, jakkoli vítané, ve světle rostoucích nákladů představují spíše kapku v moři. Navíc je třeba započítat i nepřímé výdaje, na které se často zapomíná – například potřebu většího bytu či ztrátu příjmu jednoho z rodičů během rodičovské dovolené,“ psal k tomu ekonom Lukáš Kovanda. 

Špatné pro-rodinné klima

Nicméně, jen peněžní podpora nestačí, jak upozorňuje i řada expertů. Porodnost v ČR, ale obecně v Evropě, stále prudce klesá a důvody nejsou jenom finančního rázu. „Řešení je v pro-rodinném klimatu, které je utvářeno mnoha faktory. Dodnes je nikdo nebyl schopen úplně popsat. A to i proto, že jsou závislé na určité společnosti. To znamená, že to, co ovlivňuje klima zde, nemusí ovlivňovat klima jinde. Nebo, že to, co platilo dříve, není platné dnes. Proto je celé řešení tak složité,“ uvádí pro Blesk místopředsedkyně Rodinného svazu ČR Marie Oujezdská. 

Doplníme, že počet narozených dětí v Česku padl pod hranici 80 tisíc, úhrnná plodnost je tak nyní 1,27 dětí na ženu. Nadále stoupá i věk prvorodiček. „Nejde o krátkodobý výkyv, ale o změnu trendu,“ řekla k tomu v rozhovoru pro pořad FLOW Jiřina Kocourková, zástupkyně vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Demografové varují, že jde navíc o hlubokou společenskou změnu, ne jen dočasný výkyv. Dochází totiž k dramatickému posunu hodnot mladých lidí. Mít dítě považovalo za klíčové jen 22 % lidí - ještě před 20 lety to bylo 65 %. Nízká porodnost trápí celý vyspělý svět. Ani země jako Francie, Skandinávie či Německo se nedokázaly dostat nad hranici 1,6 dítěte na ženu.

„Výzkumy ukazují, že materiální podmínky jsou sice pro založení rodiny velmi důležité, ale stejně tak důležité je žít v harmonickém vztahu. Tento druhý požadavek politici tiše přechází, protože si s ním nevědí rady. Vztahy bohužel stále ještě nejsou politikum, i když si neumím představit někoho, kdo se bez dobrých vztahů obejde,“ doplňuje pro Blesk Oujezdská. 

Hádky o podporu bydlení: „Vláda na budoucnost kašle,“ bouřil Babiš. Poslanci zákon schválili

Oujezdská rovněž zmiňuje, že Rodinný svaz ČR sdružuje centra, která nabízí programy pro rodiny a nabízí nejrůznější možnosti, jak prohlubovat vztahy mezi rodiči, rodiči a dětmi nebo mezi generacemi. 

„Jednostranné zaměření na finanční opatření problém nevyřeší. Navíc je potíž v tom, že stát nemá dostatek finančních prostředků, aby vyrovnal náklady rodin, a to ani ve výši životního minima dětí. Nástrojem k tomu by byly daňové slevy ve výši životního minima dětí. Skutečné náklady nevyrovnává žádný stát na světě. Proto je založení rodiny vždy finančně nevýhodné, a proto jsou argumenty typu „tolik peněz rodiny dostaly a nepomohlo to“ neobjektivní. Stát by ovšem mohl více rodiny oceňovat, a to i tím, že přizná, že bude vždy dlužníkem,“ uzavírá Oujezdská.