Pavel: Nejsem prezidentem opozice! „Nezbývá mi než o tom vážně uvažovat,“ řekl o kandidatuře
Prezident Petr Pavel v neděli zopakoval, že při dostatečné podpoře občanů a dobrém zdraví vážně zváží kandidaturu na druhý prezidentský mandát. V bilančním rozhovoru České televize ke třem rokům v prezidentské funkci svou kandidaturu jasně nepotvrdil. Další prezidentské volby budou v roce 2028. Pavel přitom pokládá za nesmyslné tvrzení koaličních politiků, že by byl lídrem nebo prezidentem opozice.
„Bude-li poptávka u občanů a bude dostatečná podpora pro zvolení a zdraví moje a mojí rodiny, účast velice silně zvážím,“ uvedl Petr Pavel v rozhovoru s moderátorem Michalem Kubalem. Případné rozhodnutí nechce odkládat na poslední chvíli, tedy 66 dnů před dnem voleb. „Rozhodně bych to nechtěl natahovat do nejzazšího termínu, ale myslím si, že zatím je ještě čas,“ dodal.
Pavel připomněl, že jedním z faktorů jeho rozhodování bylo i to, že očekával, že se za jeho prvního mandátu začnou profilovat další výrazní kandidáti napříč politickým spektrem. „Žádný takový kandidát se zatím nejeví, tak mi nezbývá než o tom vážně uvažovat,“ řekl v ČT.
Pavel chce korektní vztahy s Babišovou vládou
V bilančním rozhovoru pro ČT Pavel rovněž řekl, že ač měl názorově blíž k předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS), v řadě věcí s ním nesouhlasil, podobně jako s kroky nynější vlády. Hodlá s ní ale mít korektní a věcné vztahy, které má i s jejím předsedou Andrejem Babišem (ANO).
„Nebyl jsem, nejsem a nebudu prezidentem opozice,“ prohlásil Pavel. Pro vládní koalici je podle něj sice užitečné, že ho označuje za hlavu opozice, sám ale toto označení považuje za nesmysl. Řekl, že nehodlá kabinetu jeho kroky komplikovat za každou cenu, ale chce dělat vše, co bude ve prospěch ČR.
Prubířský kámen a potíž s Turkem
Poslední rok, během kterého se prezident střetl mj. ostře s Motoristy o nejmenování Filipa Turka členem nové Babišovy vlády, vnímá Pavel možná jako nejsložitější během svého působení na Hradě.
„Nepochybně ano, protože takovým prubířským kamenem pro každého prezidenta je sestavování vlády. Asi všichni čekali, jak se s tímto úkolem vypořádám, já sám taky. Bylo to asi určitě nejtěžší období, kdy probíhala velice intenzivní jednání, mnoho pochybností. V tom dobrém i v tom špatném,“ dodal Pavel s tím, že i přes některé pochybnosti, které měl v průběhu, si myslí, že se chová správně.
Pavel trvá na tom, že nejmenováním Filipa Turka chránil ústavu. „Chtěl jsem dát jasně najevo, že člověk, který je v ústavní funkci, by neměl být zároveň nositelem postojů, které znevažují náš právní řád a základní hodnoty, na kterých naše společnost stojí,“ uvedl Pavel. Podle něj takový člověk dává příklad pro ostatní. „Pokud by měl ostatním dávat příklad v tom, že porušovat nebo obcházet zákony je vlastně normální a naopak, že je to něco, co by si mohlo zasloužit i respekt, pak to určitě není něco, co bychom od ústavních činitelů očekávali,“ dodal prezident.
Babiš dodržel domluvu
Babiš podle Pavla dodržel to, na čem se domluvili, stejně tak dodržel svůj díl dohody. „Myslím, že není jeho (Babišovou) snahou, ale ani mojí, abychom vztahy vyhrocovali. Že máme na řadu věcí odlišný pohled, je zřejmé. Myslím, že jsme zatím dokázali ty názorové rozdíly komunikovat především v rozhovoru jeden na jednoho, a ne veřejně,“ uvedl prezident. Dosavadní vzájemnou komunikaci označil za korektní.
Demokracie v ČR podle Pavla zatím ohrožena není a neerodují ani její základy, i když některé kroky například ve formě omezování nezávislosti médií, nerespektování závazků předchozí vládou nebo změn služebního zákona k tomu podle něj mohou vést. Pokud se společnost přestane starat o demokracii, tak ta může být nahrazena jistou formou autokracie, míní Pavel.
Podle prezidenta je v zájmu ČR, aby byla součástí zemí, které budou tvořit základ nové Evropy. Narážel tak na snahy některých států o vytvoření vícerychlostní Evropské unie. Opak by měl podle Pavla pro Česko fatální následky.
Kandidaturu zvažuje dlouhodobě
Podobné zvážení své kandidatury Pavel zmínil v druhé polovině února na debatě se žáky Základní školy generála Františka Fajtla. „Bude-li podpora stále taková, jako je teď, a budu cítit, že to nedělám jen s vlastní motivací, ale že mnoho lidí vnímá pozitivně, co dělám, pak o tom budu velice vážně uvažovat,“ uvedl tehdy.
„Pokud po mé službě poptávka bude, odložím stranou všechno, co bych radši dělal, a budu dělat to, co budu považovat za užitečné a správné,“ konstatoval v únoru prezident. I tehdy zmínil, že hlavní podmínkou pro jeho opětovnou kandidaturu na hlavu státu je zdraví jeho a jeho rodiny.
Pavel se i tři roky od zvolení těší nadpoloviční podpoře občanů. Důvěra v prezidenta ve srovnání s předchozím rokem navíc vzrostla, a to napříč veřejností i demografickými skupinami. V posledním roce však podle dat analytického ústavu STEM narostl dojem, že prezident příliš zasahuje do vnitropolitického dění. O průzkumu dnes informoval server iRozhlas.cz.
Podle STEM na přímou otázku, zda důvěřují prezidentovi, odpovědělo kladně 57 procent respondentů. Pavel se tak výrazně přiblížil své zatím nejvyšší podpoře. Několik měsíců po zvolení měl prezident podle průzkumu důvěru 60 procent veřejnosti. V následujících dvou letech se snížila, přesto po celou dobu mandátu zůstala nad polovinou.






















O tom, že mlátil svou první manželku byl jeden čas plný fejsbůk, příspěvek obsahoval i adresu jejich společného bytu v Prostějově