Pavel s Macinkou v Mnichově: Usmíření „kohoutů“ u večeře?! Politolog: Nejspíš se potkají, ale...

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, do popředí se dostává velmocenská politika. Na úvod Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Evropa podle něj musí tuto realitu uznat, nemusí ji ale jen přijímat a může nový světový řád spoluutvářet. Partnerství Evropy a Spojených států je pak podle něj třeba postavit na nových základech, opravit a oživit.

Merz řekl, že řád založený na pravidlech, který svět znal desítky let, je už minulostí. Do popředí se dere velmocenská politika, nové postavení ve světě hledá Čína, zatímco USA už možná přišly o svou pozici světového lídra. Evropa ale nemusí podle kancléře vzniku nového světového řádu jen přihlížet, měla by se naopak snažit aktivně podílet na jeho utváření. „Evropa se musí stát hráčem světové politiky,“ dodal kancléř.

„Pokud má mít naše partnerství budoucnost, musíme ho ve dvojím smyslu nově založit,“ řekl Merz ke vztahu Evropy a USA. Podle něj je nutné transatlantickou důvěru „opravit“ a „oživit“, protože se mezi Evropou a USA v poslední době vytvořil příkop. Zároveň odmítl výzvy, které podle něj zaznívají i na evropské straně Atlantiku, a to, že je třeba partnerství se Spojenými státy „odepsat“. Obě strany musí naopak dojít k závěru, „že společně jsme silnější“. „Drazí přátelé, být součástí NATO není konkurenční výhodou jen pro Evropu. Je to konkurenční výhodou i pro Spojené státy,“ řekl kancléř.

Tématem letošního ročníku konference je „Postupný zánik světového řádu založeného na pravidlech i oslabování dlouholetých spojenectví“. Pražský hrad potvrdil, že prezident Pavel během dvoudenní návštěvy vystoupí v hlavním programu s projevem na téma populismu. Vlastní vystoupení má mít v Mnichově také ministr Macinka, který se v posledních týdnech dostal s hlavou státu do ostrého slovního křížku.

Potkají se?

Sám Macinka už dříve naznačil, že k žádnému setkání s Pavlem během konference nejspíš nedojde. „Není to tím, že bych nechtěl, ale věřím, že i on má nabitý program,“ řekl ministr.

Zda se oba politici v Mnichově skutečně nepotkají, zůstává nejasné. Podle politologa Jana Charváta existuje několik scénářů. „Myslím, že se nějakým způsobem asi potkají. Otázka je, co to bude znamenat, jestli se minou někde ve dveřích nebo na chodbě, nebo jestli, jak měl pan Macinka asi na mysli, si nesednou s panem prezidentem někde v zákulisí. Ale ve skutečnosti ani to nevíme,“ sdělil Blesku politolog Jan Charvát.

Pavel i Macinka zamíří do Mnichova. „Na prezidenta si tam čas nenajdu,“ vzkázal ministr

Pronikne spor na mezinárodní scénu?

Podle Charváta ale není pravděpodobné, že by se osobní neshody promítly přímo do samotné konference. „Jestli ten spor vybublá, je otázka. Mám pocit, že při jednání se zahraničními partnery pan Macinka tohle téma neotevíral, otevírá ho spíš doma a jen mluví o tom, že by se to mohlo stát. Takže já to v zásadě nepředpokládám.“

Prosákne válka Pavla a Macinky v Mnichově? Neměli by to ventilovat, varuje exministr

Valentýn jako příležitost k usmíření?

Dusnou atmosféru po Macinkových ultimativních vzkazech prezidentovi se snaží mírnit premiér Andrej Babiš (ANO), který navrhl, aby oba politici využili, že 14. února na Valentýna budou na jednom místě. „Možná půjdou spolu na večeři, kdoví,“ vyslovil Babiš naději. Podle politologa má Babišova iniciativa spíš symbolický než praktický význam. „Já si myslím, že se to trošičku snaží zlehčovat, že se snaží ukázat takovou ironickou, respektive vtipnou, přátelskou tvář, aby mohl být vnímaný jako někdo, kdo je nad věcí,“ uzavřel Charvát.

Populisté mění názor, když mají moc

Populisté často změní řadu svých extrémních názorů, když se dostanou k moci a zjistí, jak komplexní situace ve skutečnosti je, řekl prezident Petr Pavel během svého projevu na dnešní konferenci v Mnichově. Populismus sám o sobě podle něj nemusí být špatný, problémem je, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.

„Zkušenost ukazuje, že když se tito lidé, kteří byli velmi dlouho na straně, která kritizovala, dostanou do zodpovědných pozic, kde mají zodpovědnost, pak náhle porozumí, jak je situace komplexní,“ řekl Pavel. Často pak podle něj tito politici „změní mnoho ze svých extrémních pozic, které měli před tím“.

Populismus by podle Pavla neměl mít nálepku něčeho, co je samo o sobě vždy špatné. Záleží podle něj na tom, jak se definuje. Řada politiků je za nálepku populisty podle prezidenta ráda, protože chtějí naslouchat lidem a přinášet řešení jejich problémů. „Problém začíná, když se populismus obrátí proti institucím, které tu jsou proto, aby chránily demokracii,“ řekl prezident. Důležité tak podle něj je, aby existoval systém brzd a protiváh, ochranou proti populismu může být také živá občanská společnost. „Většina populistických politiků je velmi citlivá na veřejné mínění,“ dodal Pavel.

Český prezident v panelové diskusi s názvem „Vox Populi: Odpověď na vzestup populismu“ hovořil společně s americkou kongresmankou Alexandriou Ocasiovou-Cortezovou, předsedou frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfredem Weberem a argentinskou poslankyní Daianou Fernándezovou Molerovou.