Bartošek ostře o boji s Okamurou: Trestně stíhaný člověk nemá ve vedení Sněmovny co dělat! Rozhodne až tajná volba
Před volbou nového vedení Sněmovny vstoupil do hry jako kandidát proti Tomiu Okamurovi (53, SPD). Lidovec a dosluhující místopředseda dolní komory Jan Bartošek (53) přijal nominaci na šéfa Sněmovny poté, co ODS oznámila, že vlastního zástupce stavět nebude. V rozhovoru pro Blesk otevřeně mluví o důvodech své kandidatury, o tom, proč považuje Okamuru za bezpečnostní riziko, i o tom, že tajná volba může ještě mnohé překvapit.
Blesk: Co vedlo k vaší nominaci na předsedu Poslanecké sněmovny, kdo s tím vlastně přišel?
Jan Bartošek: „Byl jsem osloven vedením lidovců, zda bych tuto nominaci přijal. A i v kontextu toho, že ODS předtím řekla, že nikoho stavět nebude, tak jsem se rozhodl, že mi to smysl dává. Volba má být o výběru a jeden kandidát prostě výběr není. Na základě toho jsem to přijal. Myslím, že jsme dva kandidáti, kteří reprezentují úplně jiný politický svět a zahraničněpolitické směřování České republiky.“
Proč jste se tedy rozhodl kandidovat?
„Jedna věc je samozřejmě kritizovat nějakou nominaci, ale naší zodpovědností je i nabídnout alternativu. My jsme našim voličům slibovali, že je budeme zastupovat, hájit jejich zájmy a program. Nenabídnout alternativu ve volbě by bylo svým způsobem naše voliče zradit. I tohle je důvod mého závazku vůči voličům, kteří volili lidovce, volili koalici SPOLU.“
A jakou alternativu k Tomiu Okamurovi nabízíte?
„Co se týká alternativy, tak to řeknu velmi jednoduše. V poslaneckém slibu poslanci slibují, že budou respektovat zákony České republiky. Tomio Okamura je trestně stíhaný a policie žádá jeho vydání. Za druhé chce vystoupení z Evropské unie a z NATO. A za třetí – každý, kdo ho zná, ví, že to je člověk, který rozsévá neklid, chaos a agresivitu kolem sebe. A v okamžiku, kdy budou ve Sněmovně těžké situace, tak si úplně neumím představit, jak on bude hledat kompromis mezi svářenými stranami. Takhle jednoduché to je.“
Jak byste chtěl korigovat napětí mezi vznikající koalicí a opozicí, které už teď ve Sněmovně panuje?
„Mám za sebou dvě období jako místopředseda Poslanecké sněmovny. Vždycky jsem vymáhal jednací řád přísně a spravedlivě. Minulé volební období někteří z poslanců hnutí ANO oceňovali můj přístup, že Sněmovnu řídím spravedlivě ke všem. V okamžiku, když například i ministři porušovali jednací řád, tak jsem je vedl k pořádku. Vždycky jsem se snažil o to, aby Poslanecká sněmovna, když jsem ji řídil, byla férová bez ohledu na to, kdo je z opozice a kdo z koalice. A v tom bych případně pokračoval.“
V jednom rozhovoru jste zmínil, že někteří poslanci ANO se s Tomiem Okamurou neztotožňují. Odkud máte ty signály?
„Toto je věc, která nespadla z nebe. Já se s těmi poslanci bavím. Někteří z nich byli ve Sněmovně už v minulém volebním období a moc dobře vědí, co je Okamura zač. A s tou volbou prostě mají problém.“
Proč je pro vás osobně Tomio Okamura problémový?
„Jak už jsem zmiňoval – je to trestně stíhaný člověk, prosazuje vystoupení z NATO a z Evropské unie, což je ohrožení naší ekonomické prosperity a bezpečnostní stability. A osobnostně není kompetentní, protože je to rozsévač nesváru a konfliktu. To jsou tři hlavní limity.“
Mluví se o tom, že poslanci vznikající koalice mají údajně podepisovat závazek, jak budou hlasovat o předsedovi Sněmovny. Jak to vnímáte?
„Připadá mi hodně zvláštní, jak vznikající koalice chce tlačit poslance směrem k této volbě. Tady se jednoznačně ukazuje, že už od začátku v té koalici vládne nedůvěra a nejistota, jak se jejich poslanci budou chovat. To znamená, že ta koalice si navzájem nevěří, a proto nutí své poslance podepisovat dokumenty, které nejsou právně vůbec relevantní. Rozhodující je, že poslanci hlasují na svou čest, že budou respektovat zákony a hlasovat podle svého vědomí a svědomí.“
Andrej Babiš ale argumentuje, že je to běžná praxe, že takto fungovaly i některé minulé vlády – jeho i Sobotkova.
„Co se týká koaličních smluv, tak nikdy se nepodepisovalo, že pán nebo paní XY bude na tuhle pozici nominován a vy ho podpoříte. To si nepamatuju, že by kdy bylo.“
Jak je tedy reálné, že uspějete?
„Jednak aktivně vyjednávám s politickými stranami bývalé koalice. Dnes (v pondělí – pozn. red.) jdu např. na poslanecký klub ODS, na klubu STAN už jsem byl, vyjednávám s Piráty. A hlavně – podstatné je to, že ta volba je tajná. Prostě za tu plentu někdo s nikým nejde. A tam skutečně poslanci mohou svobodně projevit svoji vůli. Tajnou volbu nikdy nelze dopředu předjímat. Pevně věřím, že poslanci upřednostní svobodu ve volbě před loajalitou k předsedovi.“
Mluvil jste s Andrejem Babišem o své kandidatuře?
„S Andrejem Babišem jsem nemluvil. V tento moment spíš spoléhám na zodpovědnost a svobodnou volbu jednotlivých poslanců.“
A k té volbě dojde zítra.
„Ano. Ve středu proběhne hlasování o předsedovi a místopředsedech.“
Kdybyste byl zvolen, co by bylo vašimi prioritami?
„První prioritou by bylo otevření otázky změny jednacího řádu – co by šlo upravit už v rámci tohoto volebního období, a co případně nechat na další. Protože některým změnám se poslanci brání, aby proběhly v tom daném období. To je první věc. Druhá věc je efektivita jednání Sněmovny. To vidím jako klíčové.“
Vy jste také kritizoval zahraničněpolitické směřování Sněmovny v případě zvolení Okamury. Co byste prosazoval vy – navázal byste např. na Markétu Pekarovou Adamovou, která jezdila mj. na Ukrajinu či Taiwan?
„Hlavní věc je, že předseda Poslanecké sněmovny, jeden ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů, má přístup k utajovaným informacím. A tady vidím velkou slabinu v případě zvolení Tomia Okamury – jakousi bezpečnostní slabinu. Naše zahraniční směřování by mělo být jednoznačně v budování transatlantických vztahů, podpoře našeho členství v Evropské unii, ale hlavně v rozvíjení západního modelu demokracie. To znamená, že například trestně stíhaní lidé nemají ve vedení Poslanecké sněmovny co dělat. To je úplně z jiného světa, to je banánová republika. Další věcí je podpora Ukrajiny, muniční iniciativy a obecně bezpečnosti a prosperity naší země. To je naprosto klíčové.“
V koaliční smlouvě má ale vznikající vláda napsané prozápadní směřování. Vy myslíte, že by to Okamura jako předseda Sněmovny nedodržoval?
„Osobně to celé programové prohlášení beru víceméně jako deklaratorní, protože sám Andrej Babiš úplně neví přesně, co v něm je. Např., jestli jsem dobře zaznamenal, byl překvapený, že tam je nulové DPH na léky. A vůbec nevím, jak si mám vysvětlovat prozápadní směřování země, když na ministra zahraničních věcí je nominován člověk jako Filip Turek, který prokazatelně hajluje, sbírá artefakty z třetí říše a vysmívá se popálené holčičce při žhářském útoku ve Vítkově. To je něco, co absolutně nespadá do západní kultury.“
Pokud byste neuspěl, uvažoval byste o obhajobě postu místopředsedy?
„Na pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny neaspiruji. V tento moment je pro mě naprosto klíčové obsazení pozice předsedy Poslanecké sněmovny.“
„Já si myslím, že to šlo v podstatě podle plánu, šlo to tak, jak jsme čekali plus minus,“ uvedl místopředseda ANO Radek Vondráček v Událostech, komentářích na ČT. „Nemám pocit, že by to nějak extrémně vybočovalo z těch zahajovacích schůzí, které pamatuj a těch voleb, které pamatuji. Nějaký větší oddech u mně nenastal, že bych čekal jiný průběh,“ dodal.
„Gratuluji poslancům ANO k volbě trestně stíhaného týpka s fašistickou rétorikou a nenávistí k menšinám do pozice předsedy Poslanecké sněmovny. Ale logikou kolegyně Malé se jistě v této funkci napraví a stane se z něj čestný člověk. Tento pohled na spravedlnost mne ještě nenapadl - že místo trestu dostanou tihle nenávistní hejtři důležitou ústavní funkci za odměnu,“ uvedla ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS).
„Všichni občané České republiky jsou podle Ústavy před zákonem rovni, nikomu by nemělo být umožněno, aby se vyhnul soudnímu projednání svého případu. To je další velká ověřovací zkouška, před kterou česká Poslanecká sněmovna stojí. Tam bych nebyl důvěřivý, tam bych chtěl vidět zákonný postoj, který Poslanecká sněmovna zaujme. Nezaujme-li ho, já si to dovedu představit, ale to by byla velká vada na cti této Poslanecké sněmovny,“ uvedl v ČT Milan Uhde (89), první předseda PSP ČR.
Vydán k trestnímu stíhání by podle něj měl být i Andrej Babiš (ANO). „Já jsem přesvědčen, že má být vydán a má že má před soudem prokázat to, že je nevinen, protože je přesvědčen, že je nevinen. A má se podrobit rozhodnutí soudu. Jiný přístup prostě není, abych tak řekl nevhodným slovem, počestný,“ dodal pro ČT Uhde.
JE TO HOAX VYVRA´TE TO To jsou charakteři napřed na něj někdo poda trestní oznámeni a teď toto .V Berlíně je denně minimálně 10 útoku nožem ?Berlína tyto činy většinou páchají migranti bez německého pasu.
Útočník v Mannheimu nožem pobodal několik lidí. (31. května 2024)
Němečtí policisté uctívají památku svého kolegy v německém Mannheimu poté, co...
Svíčky, květiny a papír s nápisem „Proti teroru“ na místě útoku na náměstí v...
Němečtí policisté sundávají čepice v německém Mannheimu poté, co se dozvěděli,...
Policejní vyšetřovatelé pracují na místě útoku v německém Mannheimu. (31....
17 fotografií
„I ten poslední člověk si musí uvědomit, že kriminální činy páchané s noži musíme brát vážně. Ať už jde o napadení disidentů jako v Mannheimu, nebo o vytažení nože při hospodské rvačce: musíme proti tomu rázně zakročit,“ komentoval podle deníku Die Welt incident v bádenském městě ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul. Podle něj jsou potřeba přísnější opatření ke kontrole držení a nošení nožů a přísnější tresty za jejich zneužití.
V některých oblastech Německa k takovým krokům už přistoupili. Ještě před událostí v Mannheimu nařídil v květnu šéf dortmundské policie Gregor Lange s okamžitou platností zákaz nošení nožů pro určitou skupinu lidí v městských oblastech Dortmund a Lünen. Zákaz platí pro vytipované jedince, především zločince do 21 let, kteří již spáchali velké množství trestných činů.
Policisté v Německu zaznamenávají, že počet útoků nožem neustále roste. Deník Berliner Zeitung uvádí statistiky berlínského senátu (městské exekutivy), podle nichž došlo za uplynulý rok k 3 842 případům útokům nožem, což je nárůst o 525 případů ve srovnání s rokem předchozím.
Mladý policista pobodaný v Mannheimu zemřel, útočil rodák z Afghánistánu
Z odpovědi poskytnuté listu státním tajemníkem berlínského senátu pro vnitro Christianem Hochgrebem vyplývá, že 53 procent podezřelých z útoku nožem jsou cizinci bez německého pasu. Nejčastějšími pachateli jsou T