Přehledně: Zeman strávil sedm týdnů v nemocnici. Vrátil ho tam covid, pak jmenoval Fialu

Názory na vyznamenané prezidentem Milošem Zemanem nabízíme ještě podrobněji. Dobrou noc, ve zpravodajství nejen o prezidentově zdraví pokračujeme od pátečního rána.

Politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu uvedl, že pokračuje trend, kdy jsou vyznamenáni lidé z oblasti vědy, podnikání, kultury nebo třeba váleční veteráni, kteří si to jednoznačně zaslouží, na druhé straně se objevují jména, „nad kterými se musí člověk trochu pozastavit“. „Protože přinejmenším ve stejné branži působí osobnosti, které jsou srovnatelné, možná v mnoha ohledech toho vykonaly více, ale oceněny nebyly, protože nepatří mezi sympatizanty nebo mezi lidi, kteří by patřili do okruhu pana prezidenta Zemana,“ řekl. Zároveň ale dodal, že podobného jevu „jsme byli do jisté míry svědky i u předchozích dvou prezidentů“.

Politologa Jana Kubáčka překvapil menší počet oceněných i to, že mezi vyznamenanými nejsou výrazněji zastoupeni lékaři, vědci nebo lidé, kteří se podíleli na zvládnutí pandemie koronaviru. Lékaře by očekával vzhledem ke zdravotní zkušenosti, kterou nyní prezident prožívá jako pacient. Postrádá i vědce nebo lidi, kteří „na kolenou“ vynalezli třeba lékařské pomůcky pomáhající v boji s koronavirem a zachránili tak lidské životy, nebo se do boje s pandemií zapojili jako dobrovolníci.

Přidáme ještě jeden střípek k vyznamenáním. Prezident Miloš Zeman ocenil osobnosti, které si vyznamenání zaslouží, někteří vybraní jsou ale diskutabilní, domnívají se politici a politologové oslovení ČTK.

Děkujeme za pozornost našemu online zpravodajství o hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana a všem, co s ní souvisí. Tentokrát jsme se výrazněji věnovali oslavám 28. října, na kterých i letos - tentokrát kvůli svému pobytu v nemocnici - chyběl. 

• Předávání státních vyznamenání Hrad přesunul na 1. ledna, seznam oceněných zveřejnil ve čtvrtek večer. Nejvyšší vyznamenání, Řád bílého lva, dostali mimo jiné herečka Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek a posmrtně podnikatel Petr Kellner. Přehled 29 vyznamenaných najdete zde.
• Česko si připomnělo 103. výročí vzniku samostatné republiky v roce 1918. Akce se konaly po celé zemi. Pietní setkání se po roční pauze způsobené pandemií koronaviru uskutečnilo také na pražském Vítkově. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve večerním televizním projevu uvedl, že výhled do budoucna není optimistický, a doufá, že nová vláda bude bojovat za české zájmy.
• „Z novinových titulků se zdá, že se na nás řítí jedna pohroma za druhou. Možná i nás tak trochu zachvátila nemoc. A možná je to nejen nemoc těla, ale i nemoc duše,“ řekl premiér. „Ano, ten výhled není zrovna optimistický, ale naše republika a náš národ se dokázal vyrovnat s mnohem horšími obdobími,“ dodal. Opětovně lidi vyzval, aby se nechali očkovat proti koronaviru.
• Na Vítkově Babiš novinářům řekl, že Česká republika by si měla vážit své nezávislosti. „Jsme svrchovaný stát, i když jsme součástí Evropské unie a NATO, neměli bychom nechat cizí instituce a cizí státy zasahovat do naší svrchovanosti,“ uvedl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v reakci na jeho slova řekl, že „jestli někdo dělá něco pro svrchovanost a svébytnost České republiky, tak je to zejména parlamentní diplomacie českého Senátu“ a že Babiš by se tím měl inspirovat.
• Vedle premiéra a šéfa Senátu položili na Vítkově u hrobu Neznámého vojína věnce také například ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zemana zastoupil náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše. Na ceremoniál kvůli koronaviru nesměla veřejnost, což někteří lidé nesli nelibě. Návštěvníků, kteří se chtěli zúčastnit, se sešlo několik desítek. Ministerstvo obrany uvedlo, že o zákazu pro veřejnost rozhodla hlavní hygienička. Spolu s covidem zkomplikovala akci také mlha. Kvůli ní nemohly vzlétnout gripeny ani vojenské helikoptéry.
• Podobně jako Babiš před vlivem EU varoval i bývalý prezident Václav Klaus v projevu v Míčovně na Pražském hradě na akci pořádané Českým svazem bojovníků za svobodu a dalšími spolky. Podle Klause Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Míní, že „bořitelé našeho světa“ ke svým cílům využívají především mezinárodní instituce jako Organizaci spojených národů a EU. „I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy,“ uvedl Klaus. Kritizoval „nevědeckou klimatickou chiméru“, útok na životní styl Evropanů nebo omezování občanských práv a svobod „pod záminkou epidemie“.
• Lidé se scházeli rovněž u sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze. Položením květin tam uctili vznik republiky i zástupci Senátu či rektoři. Vystrčil připomněl, že Československo rovněž stálo na parlamentní demokracii a dvou parlamentních komorách. Podle něj je nutné dál pečovat o suverenitu a nezávislost země a její demokratické principy. Nedávné volby do Sněmovny, ve kterých uspěla opozice, označil za naději. Zástupci Československé obce legionářské položili květiny u pomníku československých legionářů na pražském náměstí Pod Emauzy.
• Pietní akty se konaly v řadě měst. Například u Pomníku bojišť první a druhé světové války v Husově sadu v centru Ostravy si vznik státu připomněli představitelé Moravskoslezského kraje, města, armády, policie a různých organizací. Na budově olomoucké radnice odpoledne odhalili obnovenou pamětní desku, která připomíná první oficiální návštěvu prezidenta Masaryka ve městě. Město Hradec Králové vpodvečer u příležitosti státního svátku ocenilo čtyři významné osobnosti a dvě instituce.
• V Bratislavě položila věnce k sochám Masaryka a spoluzakladatele společného státu Čechů a Slováků Milana Rastislava Štefánika slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „V dané době byla republika velmi moderním státem, s moderní ústavní listinou, ústavním soudem, volebním právem pro ženy,“ řekla. Vznik Československé republiky byl podle ní předpokladem samostatné slovenské státnosti.

Petr Fiala (ODS), lídr koalice Spolu, vystoupení končícího premiéra Andreje Babiše (ANO) ocenil.

Osvětlené nádvoří Pražského hradu.

Loni Zeman oznámil udělení vyznamenání 38 osobnostem, později ale rozhodl, že slibovaný Řád T. G. Masaryka předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému nepředá. Důvodem bylo rozhodnutí Ústavního soudu zrušit část volebního zákona. Největší počet řádů a medailí se Zeman rozhodl udělit v roce 2019, a to 42, o rok dříve vyznamenal 41 lidí. V roce 2013 jich bylo stejně jako letos 29, o rok později ocenil o čtyři lidi více a v roce 2015 vybral 35 osobností. V roce 2016 dal řády nebo medaile 30 lidem, v roce 2017 oceněných bylo 39.

Zeman udělil asi o třetinu méně vyznamenání než v předchozích letech. Stejně jako v roce 2013 tak udělil nejmenší počet řádů a medailí ve funkci.

Poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil ocenil, že jeho nominace byla vyslyšena.

Premiér se ve své řeči dotkl i tématu budoucího politického směřování země po sněmovních volbách, které proběhly 8. a 9. října.

„Brzy bude naše země mít novou vládu, která, doufám, bude dál bojovat za české zájmy a zvyšovat životní úroveň našich občanů. Ponecháme-li na moment stranou každodenní politiku, tak čísla jasně hrají ve prospěch České republiky a její výchozí pozice je dobrá. Ať už ekonomicky jako jednoho z nejméně zadlužených států Evropské unie, tak i politicky jako země, která v EU důrazně hájí národní zájmy, nebojí se použít právo veta a je slyšet. Strach proto není na místě. Pevně věřím, že ani nový kabinet naši zemi a naše občany nedá,“ uvedl Babiš.

Premiér Babiš ve svém projevu ku příležitosti státního svátku 28. října vyzval lidi k očkování se proti covidu-19.

„Vím, že celá ta pandemie je dlouhá, protivná a únavná. Ale očkování je ten jediný nástroj, který proti koronaviru máme. Pro klid našich dětí, našich blízkých, našich rodin, našich přátel i pro klid celé naší země, nechte se očkovat. Ať naše Vánoce mohou být šťastné a veselé,“ řekl předseda vlády.

„Naše republika a náš národ se dokázal vyrovnat s mnohem horšími obdobími. V minulém století nás nezlomily dvě okupace a dlouhé roky nesvobody. A v tomto století jsme museli čelit různým přírodním katastrofám či politickým krizím. Samozřejmě, že naše neshody bývají někdy vyostřené, koneckonců i o tom je demokracie,“ řekl Babiš ve svém projevu. Zdůraznil, že právě v nejtemnějších dobách český národ vždycky držel při sobě.

„Zdraví si skutečně vážíme, bohužel až když o něj přijdeme. Všichni cítíme, že sílící pandemie a situace po volbách atmosféru v naší společnosti ještě víc rozjitřily. Vývoj doma i ve světě tomu také nepomáhá. Zvlášť nyní kvůli rostoucím cenám energií, situaci v automobilovém průmyslu a výraznému zvyšování cen ve stavebnictví, službách a dalších odvětvích,“ myslí si Babiš. Podle něj se novinových titulků zdá, že se na nás řítí jedna pohroma za druhou. 

Prezident republiky Miloš Zeman v den nejvýznamnějšího státního svátku 28. října vyznamenal také tři osoby Medailí Za hrdinství. Jako jedinou in memoriam ocenil štábní praporčici Michaelu Tichou, která v listopadu minulého roku zahynula během zahraniční mise při pádu vrtulníku na egyptském poloostrově Sinaj.

V souvislosti s vývojem v Afghánistánu během srpnové evakuace aliančních vojsk a jejich spolupracovníků Zeman udělil medaili velvyslanci v Kábulu Jiřímu Balounovi a veliteli jednotky vojenské policie při tamní ambasádě Zdeňku Poulovi.

Pražský hrad ve 20:00 zveřejnil jména letos vyznamenaných osobností ku příležitosti státního svátku 28. října. Jsou mezi nimi lidé z oblasti kultury, vědy nebo podnikatelské činnosti. Tradičně nechybí ani váleční veteráni. Kvůli hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana se neuskutečnilo večerní předávání nejvyšších státních vyznamenání ve Vladislavském sále, odloženo bylo i jmenování nových generálů.

U příležitosti státního svátku 28. října 2021 je od 19. hodiny slavnostně nasvíceno I. nádvoří Pražského hradu ve státních barvách České republiky.

Položením květin u pomníku československých legionářů na náměstí Pod Emauzy v Praze dnes zástupci Československé obce legionářské a další představitelé politického života uctili památku padlých, kteří se zasloužili o vznik samostatného státu v roce 1918.

Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (za TOP 09) při pietním aktu řekl, že „ jakožto svébytný a suverénní stát jsme za zodpovědní za svá konání, své volby a za svou budoucnost“. „Stát a všechno v něm je naší dohodou. Úspěch je naším úspěchem, selhání je naším selháním,“ uvedl.

„Její Veličenstvo královna dnes poblahopřála Jeho Excelenci prezidentovi k výročí vzniku samostatného československého státu a popřála lidu České republiky vše nejlepší,“ uvedl britský ambasador Nick Archer.

„Milí přátelé, přeji vám nádherný svátek republiky. Na Svaté Hoře jsem poprosil o požehnání pro všechny, kdo se za pana prezidenta modlí, přejí mu vše dobré, posílají zprávy, e-maily, dopisy a pohlednice. Vzpomínal jsem ale i na ty, kdo zlořečí,“ uvedl na svém facebooku hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Podívejte se na snímky z dnešního slavnostního střídání Hradní stráže na Pražském hradě.

Dvě desítky rektorek a rektorů si dnes odpoledne připomněly vznik Československa položením květin a věnců u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze. Předseda České konference rektorů Martin Bareš z brněnské Masarykovy univerzity zdůraznil, že je v dnešní době zvlášť nutné připomínat základy svobody a demokracie. Svátek 28. října si dnes u sochy prvního československého prezidenta připomněli také zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny či Hradu.

„Myslím, že je důležité pro nás všechny připomínat si milníky naší historie a ideály, na kterých se zrodily. Především v dnešní době, která není jednoduchá, bychom o tom měli neustále přemýšlet,“ řekl novinářům Bareš. Upozornil především na omezení spojená s pandemií koronaviru, hlavně v přístupu ke vzdělání či cestování, a také problémy okolo šíření tzv. fake news. „Připomínat si tak základy demokracie a svobody je nutné, protože nejsou automatické,“ dodal Bareš.

„28. říjen je svátek všech občanů ČR. Je to tedy ideální čas přemýšlet nad tím, co nás spojuje, namísto toho, co nás rozděluje. Přál bych si jednou tyto příkopy mezi lidmi zasypat. Pomůžete mi s tím?“ zmínil senátor Marek Hilšer a odkázal na svůj podpisový arch. Chtěl by opět zabojovat v prezidentské volbě.

„U příležitosti státního svátku 28. října 2021 bude dnes od 19. hodiny slavnostně nasvíceno I. nádvoří Pražského hradu ve státních barvách České republiky. Hudba Hradní stráže a Policie ČR zahraje v 19 hodin na I. nádvoří Pražského hradu státní hymnu České republiky,“ zmínil hradní mluvčí Jiří Ovčáček na twitteru.

„Sleduju to samozřejmě i s ohledem komunikace okolo pana prezidenta i polemiky o odebrání pravomocí. A to i proto, že se to může týkat jednoho dne každého ze státníků,“ uvedla ke stavu prezidenta Miloše Zemana slovenská prezidenta Zuzana Čaputová.

Bývalý prezident Václav Klaus také poznamenal, že „bořitelé našeho světa“ ke svým cílům využívají především mezinárodní instituce jako Organizaci spojených národů (OSN) a Evropskou unii. „I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy,“ míní Klaus.

Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička v projevu poukázal na to, že vznik Československa doprovázela chřipková pandeme, proti které byla tehdejší společnost prakticky bezradná. Vyzval v této souvislosti k dodržování protikoronavirových hygienických opatření. Nově vzniklá Československá republika byla podle něj po všech stránkách demokratická, označil ji za ostrov mezi autoritativními a polofašistickými režimy okolních zemí. „Československá republika se ideově odřekla od aristokratických a dogmatických tradic. Výrazem nových poměrů byly kromě zrušení šlechtických titulů i agrární reforma a rozsáhlé sociální zákonodárství,“ poznamenal.

Řekl také, že ČSBS udržováním historické paměti hájí národní a odbojové tradice a samostatnost českého státu a udržuje historickou paměť na československý odboj a na „veliké národní a státní“ dílo, který započali třeba Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik nebo Edvard Beneš.

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. V Míčovně na Pražském hradě to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Kritizoval politiku Bruselu, který podle něj sleduje jiné cíle, než jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy. Klaus to prohlásil na akci, která připomíná výročí 103 let od vzniku samostatného Československa. Společně s dalšími spolky ji pořádá Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Zúčastnilo se jí asi 100 lidí.

Podle Klause vznik republiky z 28. října 1918 zůstává „trvalou inspirací a posilou“. „Víme však, že vyhráno není. Právě teď vznikající a nebezpečně se rozrůstající nové hrozby od nás vyžadují nové úsilí o zabezpečení naší státní existence a její budoucnosti,“ řekl Klaus.

Na budoucnost podle něj nelze pohlížet bez obav. Hrozbu vidí nejenom v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. „Čelíme pokusům svět, který naši předkové vybojovali a v němž jsme my vyrostli, sociálním inženýrstvím změnit a předělat ho podle představ nové generace ideologů, kteří své antihumánní představy a své světovládné ambice skrývají za fráze o záchraně planety, za boj proti změnám klimatu, za odstranění zcela svévolně definované diskriminace, za údajně potřebnou globální vládu a za další podobné progresivistické cíle, které nejsou cíli našimi,“ řekl. Vadí jim podle něj existence národních států, rodiny a lidské přirozenosti.