Před dvěma lety, při výročí justiční vraždy Milady Horákové, jmenoval prezident Miloš Zeman druhou vládu Andreje Babiše, složenou z hnutí ANO, ČSSD a podporovanou KSČM. Premiér stihl představit Národní investiční plán pro budoucnost Česka až do roku 2050 a také čelí rezoluci evropského parlamentu o údajném střetu zájmu. Opozice chválí vládu za rychlé prvotní reakce při ochraně před koronavirem, zároveň ale řadu kroků vyčítá. Vládu zhodnotil exkluzivně pro Blesk Zprávy i prezident Miloš Zeman.
Faktu, že prezident Miloš Zeman jmenoval v roce 2018 druhou vládu Andreje Babiše v den výročí justiční vraždy Milady Horákové a premiér počítal s tím, že koalici ANO a ČSSD podpoří KSČM, si tehdy všímaly také zahraniční zpravodajské agentury.
„Výkonná rada ODS považuje jmenování polokomunistické vlády hnutí ANO, ČSSD a KSČM v den výročí popravy JUDr. Milady Horákové za pohrdání naší minulostí a oběťmi komunistické totality,“ kritizovala sled událostí například výkonná rada ODS.
Než vláda vznikla, musela vstup do koalice schválit ve vnitrostranickém referendu ČSSD. Sociální demokraté nakonec dali vládě zelenou, pro bylo 58,5 % straníků. Prezident Miloš Zeman jí ovšem odmítl jmenovat kandidáta na ministra zahraničí – tehdejšího europoslance Miroslava Pocheho. Než Zeman jmenoval Tomáše Petříčka – Pocheho dosavadního asistenta z Bruselu, vedl českou diplomacii šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.
Za dva roky také opustilo vládu několik ministrů. Dana Ťoka na ministerstvu dopravy vystřídal krátce nestraník Vladimír Kremlík. V letech 2005 až 2015 měl být členem ČSSD. V lednu letošního roku musel ale křeslo kvůli předražené zakázce na e-shop s elektronickými dálničními známkami opustit.
Superministr Havlíček
Oficiálně je křeslo ministra dopravy neobsazené, řídí ho ale vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu v jedné osobě Karel Havlíček. Právě Havlíček také není ve vládě od samého začátku. V dubnu v roce 2019 vystřídal předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou. Ministryně byla kritizována mimo jiné i za svůj výrok, že za vyšší cenu dat si Češi mohou sami, protože moc využívají bezplatné wi-fi připojení.
Podezření z plagiátorství
Ke střídání došlo také v čele ministerstva spravedlnosti. Původně stála v jeho čele Taťána Malá (ANO). Ve funkci vydržela od jmenování 27.6. 2018 jen do 10. července. Vaz jí zlomilo podezření z plagiátorství při psaní diplomové práce. V rezortu ji nahradil Jan Kněžínek. I on byl ve vládě jen dočasně. A to do 30. dubna 2019, kdy se vrátil zpět do Legislativní rady vlády. Na ministerstvo spravedlnosti se vrátila zpět žena. Tentokrát Marie Benešová. Ne však jako v minulosti v dresu ČSSD, ale jako nominantka hnutí ANO.
Stejně jako Taťána Malá musel skončit kvůli podezření z plagiátorství i Petr Krčál. Málo kdo si už vzpomene, že tento sociální demokrat byl jen o osm dní déle než Malá ministrem práce a sociálních věcí. V úřadu ho nakonec nahradila a v politice raketově vyrostla Jana Máláčová, která se následně stala také místopředsedkyní ČSSD.
Poslední personální změna a také asi nejhlasitější se udála loni v létě. Sociální demokraté se rozhodli k výměně ministra kultury Antonína Staňka. Ten se ale nechtěl úřadu vzdát a podporu měl také prezidenta Miloše Zemana. I proto odmítal jmenovat na návrh Jana Hamáčka novým šéfem kultury Michala Šmardu – současného místopředsedu strany. Nakonec do křesla usedl na konci loňského srpna bývalý šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek, který byl původně proti vstupu ČSSD do vlády.
Tichý Brabec a kritika Babiše
Do voleb zbývá necelý rok a půl. I když se ministři především v době koronavirové krize dost hádali a volalo se například po konci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, komunisté odstřelují ministra zahraničí Tomáše Petříčka a premiér jak může, kritizuje ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, další výměnu prý Babiš nechystá. O rezignaci kvůli možným škrtům přestal mluvit i ministr obrany Lubomír Metnar a nejisté období kvůli jazykové vybavenosti ustála také vicepremiérka a ministryně spravedlnosti Alena Schillerová.
Kritice samotného Babiše se v průběhu dvou let nevyhnula ani ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, a to především kvůli přípravě stavebního zákona a kvůli školským dotacím měl namále podle kuloárních informací Blesk Zpráv také ministr školství Rober Plaga, který o svém konci mluvil už vloni na vánočním večírku. Zastání ale Plaga našel jak u rektorů vysokých škol, tak školských odborů.
Klidně ministerskými vodami, i když Česko trápilo hodně sucho, proplouvá ministr životního prostředí Richard Brabec. Přestože v průběhu vládnutí přišel o post vicepremiéra, kterým se stal Karel Havlíček.
Tlaku na rezignaci ze strany opozice kvůli údajnému střetu zájmu nebo údajné spolupráci s STB odolává nejen poslední dva roky i samotný premiér Andrej Babiš.
A jak hodnotí vládu ti, kteří ji buď podporují, anebo kteří jsou v opozici? Blesk Zprávy posbíraly reakce.
Tak jsem měl pravdu. Odpověď mluví za vše.