Politici uctili padlého vojáka. Zaorálek: V Afghánistánu jsme za okupanty, stáhněme se
Poslanci dnes vyjadřují soustrast rodině dvaačtyřicetiletého rotného Tomáše Procházky, který padl v pondělí v Afghánistánu. Dolní komora Parlamentu by měla na jeho počest držet minutu ticha. Místopředseda lidovců Jan Bartošek požádal šéfku výboru pro obranu Janu Černochovou (ODS), aby výbor svolala. Zúčastnit by se podle něj měli i ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu Aleš Opata. Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by mělo NATO zvažovat odchod z Afghánistánu, za řešení to považuje i KSČM.
Bartošek vojákům vzkázal, že jim země děkuje za službu. „Jsme na ně hrdí a stojíme při nich,“ řekl. V souvislosti s posledními událostmi požádal o svolání výboru. Hovořit by se podle něj mělo o tom, co aktuální situace pro Česko znamená a jak postupovat, aby vojáci nebyli v ohrožení. Na mezinárodní úrovni by se podle něj mělo projednat, jak NATO chce dál řešit situaci v Afghánistánu.
Vedení sněmovního branného výboru má na úterý naplánované neformální setkání s Metnarem kvůli úniku informace o zneškodnění jednoho z organizátorů srpnového útoku v Afghánistánu, při němž zemřeli tři čeští vojáci. Mluvit měli i o zranění pětice českých vojáků v Afghánistánu z minulého týdne.
Zaorálek řekl, že je z událostí zarmoucen. „Situace se zhoršuje, nevede ke stabilizaci, bude na to třeba reagovat," uvedl. Považuje za chybu, že aliance vůbec v Afghánistánu působí. "Stálo nás to biliony dolarů a důsledky jsou vesměs negativní,“ prohlásil. NATO by podle něj mělo hledat cestu ven a zvážit odchod. „Jsme spojenci, držíme basu, nemůžeme jednat sami, dohodu je třeba hledat společně,“ řekl Zaorálek.
Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik vyjádřil rodině zesnulého vojáka soustrast, byť zdůraznil, že komunisté mise zásadně odmítají. „I tato je spíš válečná než humanitární. Myslíme, že když premiér Andrej Babiš (ANO) hledá způsob, jak se vyhnout těmto ztrátám, že tím řešením je odejít z Afghánistánu,“ uvedl.
Místopředseda STAN Vít Rakušan řekl, že oběť na životě je tragická a vždy vyvolává debatu, zda mise mají smysl. „My se domníváme, že smysl mají, naši vojáci patří mezi největší profesionály mise NATO v Afghánistánu. Chceme, aby převážil racionální názor, že vojáci v Afghánistánu dělají práci pro větší bezpečnost ČR,“ uvedl. Bezprecedentní je podle něj útok tím, že za ním stál afghánský voják.
Kdybychom se teď chtěli stáhnout k Afghanistanu, zdevalvovali bychom oběti hrdinů a uvalili hanbu na celou zemi. Nejvíc by tím rozhodnutím opovrhovali právě ti vojáci, kteří tam dobrovolně nasazují své životy. https://t.co/0pPPuoRfhx
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 23. října 2018
Také místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že si činnosti vojáků váží. Poslankyně Helena Langšádlová dodala, že vojáci na misích chrání bezpečnost lidí v Česku. „Je na důstojnících, aby vyhodnotili konkrétní situace. Je třeba přijmout kroky, aby nebyli vojáci vystavování nepřiměřenému nebezpečí,“ dodala.
Zahraniční jednotky v Afghánistánu zaznamenaly letos zatím 12 obětí, které tvoří pouze američtí a čeští vojáci. Američanů padlo osm, Češi čtyři.
Zaorálek: V Afghánistánu nás vnímají jako okupanta
O zahraničních misích české armády se pro Blesk Zprávy rozpovídal víc bývalý ministr zahraničí, dnes vládní poslanec a šéf sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle něj jsou čeští vojáci v Afghánistánu vnímaní jako okupanti, kteří podporují zkorumpované oficiální představitele. Spojenci by měli podle něj hledat nové řešení, jak nastolit v zemi demokracii a právo. Podle bývalého šéfa české diplomacie bude navíc v příštích dnech zřejmě potřeba armáda víc doma, než v zahraničí. Rozhovor vznikl ještě před pondělním útokem, při kterém další český voják zemřel.
Proč teď zpochybňujete naše působení v Afghánistánu?
Ten problém je, že se nám za ta léta nepodařilo vytvořit identitu nějakého nového moderního, demokratického Afghánistánu, tak jak jsme si představovali. Místo toho tam máme poměrně malinkou skupinu spojenců, o které se opíráme, ale ten nás prostor se stále více zužuje a ta situace je tam stále nebezpečnější. A navíc ta skupinka, ta slupka, o kterou se teď opíráme, je dost zkorumpovaná. To znamená, že veřejnost je oprávněně nevnímá jako legitimní představitele. To seskupení je opravdu slaboučké – sám jsem měl možnost s nimi mluvit. O to my se opíráme.
Dnes jsme se dopustili dost vážné věci. Ve chvíli kdy generál Aleš Opata řekl, že se pomstíme za nedávno zabité Čechy, tak to byl první závažný okamžik a pak jsme se dozvěděli, že komando vtrhlo a zabilo vrahy. My to sice vnímáme jako spravedlivé potrestání vrahů našich vojáků, ale v Afghánistánu je to typické chování okupantů. Řekli jsme vlastně, že nás nezajímají afghánské soudy a celý systém, protože jsme vzali spravedlnost do vlastních rukou. To je to, jak se chovají imperiální mocnosti jinde.
Druhá nešťastná situace byla, že tato informace vůbec unikla ven, stala se veřejnou, a dokonce za to někteří chválí.
Jsou tedy podle vás čeští vojáci v ještě větším nebezpečí, než byli doposud?
Ano. Slyšel jsem ujišťování našich představitelů, že ne, a já tomu nevěřím. Domnívám se, že když informace o útočícím se komandu unikla ven, tak to jen posiluje v afghánské společnosti, že jsme okupanti, kteří si sjednají pořádek sami. Samozřejmě, že to má své důvody, protože afghánská armáda nedrží pohromadě, není možné se tam dovolat spravedlnosti atd…
A čím to je, po tolik letech?
Protože se nám za 17 let, co tam jsem nepodařilo vytvořit systém, ve kterém by bylo možné se dovolat práva. Ve skutečnosti tam vlastně nevládne ta skupina, kterou my podporujeme. Ale netušíme, si tímto naším počínáním obracíme místní veřejnost ještě víc proti sobě a dostáváme se do pasti. To přesvědčení, které má – tedy to, že tam společně s našimi spojenci takto krvácíme a hodláme nejspíš ještě další léta, tak tím tu situaci neposíláme vůbec dopředu.
Nesouhlasím se slovy @ZaoralekL o stažení českých vojáků z Afghánistánu. Je mi hluboce líto každého ztraceného lidského života. Z boje se ale neutíká.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 23. října 2018
Jak byste ji řešil?
Neřešíme vůbec obrovský problém opia, který tam je a na což je navázaná celá řada problémů. Nejsme s tím schopni nic dělat a neděláme s tím vůbec nic. Prostě ty problémy neřešíme. Ani ty, které se týkají ostatních zemí. V této podobě tato strategie nefunguje.
A co s tím tedy? Stáhnout naše vojáky z misí?
Já se obávám, že stále více bude naše republika potřebovat naše vojáky doma. Naše armáda bude stále více potřeba k tomu, aby vytvářela bezpečnost České republiky. Nejdůležitější událost dnešních dní je, Trumpovo vyhlášení – že hodlá vypovědět smlouvu o raketách krátkého doletu. To je něco, co má obrovský dopad na bezpečnost Evropy. Pokud se to skutečně stane, tak to znamená, že se situace tady vrátí do 80. let, kdy se tu mluvilo o ss20 (rakety, které mířily na západ) a o perhingřích. To znamená další nejistotu a bezpečnostní rizika. A na základě toho tvrdím, že potřebujeme armádu, která není postavena jako expediční sbor, který vysíláme do zahraničí. Tím nechci snižovat úroveň mísí, ale obávám se, že stovky vojáků, které máme v Afghánistánu, i jinde, budeme stále více cítit, že je potřebujeme doma. Tak jak to dělá polská armáda, která je koncipovaná tak, že jejím hlavním úkolem činnosti je to, že operuje doma.
Jsme součástí aliance, spoléháme na své spojence, ale musíme budovat také silné složky doma. Neříkám, že tu věc máme řešit nějak rychle, nebo radikálně. Jsem přesvědčený, že naše závazky vůči spojencům jsou zásadní, ale musíme směřovat k tomu, aby se v Afghánistánu našlo nějaké strategické řešení, které by vedlo k tomu, že tam začneme naše síly uvolňovat. Musíme vytvořit nějakou novou konstrukci, která by vedla ke stahování vojáků – to je důležité a je to to, co bychom měli podpořit.
Chápu tedy správně, že vy jako vládní poslanec budete navrhovat buď stažení českých jednotek, nebo jim po vypršení mandátu neprodlužovat mise?
Ne, to ne. To je předčasné. Ten problém je velmi složitý. Jde o to, abychom si to vše uvědomili a že z toho musíme hledat cestu. Tak jak to je nyní, tak to vede spíše ke zhoršení situace – to je prostě fakt. Jak říkám, jsme tam stále více vnímáni jako okupanti, jako protektor, ať se to někomu líbí, nebo ne. Představa, že se budeme opět vracet k ekonomicko-sociální pomoci, opravovat školy a podobně, vychází z neznalosti věci. Takto to prostě dneska není. Tento návrat už prostě možný není. Ta situace se změnila – a změnila se nepříznivě. Je třeba hledat způsob, jak řešit, že tam naší vojáci nejsou vnímaní dobře a veřejnost se netváří dobře ani na představitele, které tam podporujeme.
Ani netušíte, pane kolego, jak dokonale mi mluvíte z duše. Jsme tam přesně v takové pozici, jako bylo Polsko, NDR, Maďarsko při okupaci naší republiky Sověty. Poslušní lokajové, plnící příkazy nadřízené mocnosti. Přesně tak my dneska sloužíme zájmům samozvaného světového četníka při jeho křižáckých výpravách. Naše role je naprosto nedůstojná a už jenom z vlastní zkušenosti jsme ji měli důrazně odmítnout. Toho ovšem od našich politických vlezdop.delek nelze očekávat. Jenom vzpomeňme na případ amerického radaru. Stále čekám, kdy USA vytáhne "zvací dopis".