Modlitba pro Martu, pískání na Babiše a místo Zemana Kiska. Česko vzpomínalo na srpen 1968

Marta Kubišová svou písní Modlitba pro Martu zcela ovládla tisícový dav na Václavském náměstí. Poté zazněla česká i slovenská hymna.

Po koncertu na Václavském náměstí zaplály na Národním muzeu ohně.

Během Koncertu ´68 byl pomník svatého Václava rudě osvícený. Na jevišti se vystřídala celá řada současných zpěváků.

Postranní ulice Václavského náměstí jsou díky koncertu v některých místech beznadějně neprostupné. Lidi to rozčiluje a vrážejí do sebe, informuje redaktor Blesk Zprávy.

Na Koncertu ´68 zní výhradně písně z 60. let, ale v nové úpravě.

„Bylo to pro nás hrozné překvapení, všechno bylo vzhůru nohama,“ sdělila žena, které v roce 1968 bylo 32 let a prožila osudný den v Praze. Další žena zase vzpomněla na svůj příjezd do Prahy, pro nějž si shodou okolností zvolila právě 21. srpen 1968. Ten byl podle ní nejhorším dnem jejího života. Na vzpomínkové akce do Prahy dorazili i lidé ze zahraničí, pro něž jsou události srpna důležitým osobním milníkem, například z Anglie nebo z australského Melbourne.

Osazenstvo Koncertu ´68 je různorodé - sešli se tu pamětníci i mileniálové. Mnozí z nich v ruce třímají české vlajky, v davu je ale vidět i několik vlajek Evropské unie. Blesk.cz se ptal přítomných, co pro ně toto výročí znamená a jak 21. srpen 1968 prožívali. „Bylo mi 15 let, ale pamatuju si to. Byli jsme všichni u televize i u rozhlasu v Krnově a přemýšleli, co se děje. Rodiče tehdy odjeli do východního Německa a přijíždějící tanky míjeli,“ popsal jeden z návštěvníků koncertu s tím, že je to pro něj velmi citlivá záležitost. On i další respondenti popsali svůj vlastní boj proti okupantům - otáčeli značky, aby vojákům ztížili orientaci.

Zcela zaplněné Václavské náměstí sleduje Koncert ´68 - největší hity roku 1968. Koncert, který má připomenout atmosféru přelomového roku, zahájila několikaminutová projekce se vzpomínkami pamětníků na srpnové událostí z řad známých osobností. Na to, jak prožíval invazi, zavzpomínal například politik Petr Pithart nebo scenárista Zdeněk Svěrák.

Povinností demokratických politiků je chránit svobodu, a proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami. V dnešním televizním projevu to při příležitosti 50. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa řekl slovenský prezident Andrej Kiska. Hlava slovenského státu také připomenula oběti invaze z roku 1968 a následnou takzvanou normalizaci, která v tehdejším Československu postihla řadu lidí. Český prezident Miloš Zeman k 50. výročí okupace veřejně nepromluvil.

Koncert '68 na Václavském náměstí dne 21. srpna 2018 právě začal, na místě je podle redaktora Blesk Zprávy přes dva tisíce lidí.

Univerzita Hradec Králové uspořádala 21. srpna 2018 na hradeckém Masarykově náměstí Happening Srpen 68´, který připomněl vpád okupačních vojsk z 21. srpna 1968.

Padesáté výročí okupace Československa si 21. srpna 2018 připomněli lidé v Polné na Jihlavsku shromážděním u sloupu Nejsvětější trojice a koncertem písničkáře Jaroslava Hutky.

Na náměstí Edvarda Beneše v Ostravě se 21. srpna 2018 utábořili muži v sovětských vojenských uniformách a s historickou vojenskou technikou. Cílem akce bylo navodit alespoň část z atmosféry, kterou prožívali Ostravané při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Muzeum hlavního města Prahy zahájilo 21. srpna 2018 před svojí hlavní budovou na Florenci výstavu s názvem Srpen 1968 v Praze. Venkovní expozice představuje návštěvníkům fotografie, plakáty a další materiály ze srpna roku 1968. Výstava potrvá do 2. prosince.

Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku zahájilo 21. srpna 2018 výstavu fotografií Jiřího Fojtíka. Autor zaznamenal atmosféru srpna 1968 v ulicích města. Expozice s názvem Srpen 1968 ve Valašském Meziřící potrvá do 9. září 2018.

Červené trenýrky visí z oken jednoho z domů na pražském Klárově 21. srpna 2018, v den 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Skupina Ztohoven v roce 2015 v převlečení za kominíky vyšplhala na střechu paláce Pražského hradu a vyměnila prezidentskou standartu za červené trenky. Svou akcí chtěla protestovat proti chování Zemana jako prezidenta. Červené trenýrky se poté staly symbolem odporu proti Zemanovi.

U sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6 byla odhalena nová pamětní deska, která připomíná jeho roli před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Události se zúčastnili i představitelé KSČM, kteří u pomníku proti desce tiše protestovali. Podle komunistů text přepisuje historii. Pomník maršála Koněva byl postaven v roce 1980.

Radnici pomáhalo sepsat text několik historiků, posléze faktičnost zkontrolovali odborné instituce – Vojenský historický ústav armády a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd. "Shodně potvrdily, že ten text, který tady je, je správný. Neodporuje historickým faktům, naopak je sděluje tak, jak se opravdu ty události staly," řekl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

"Podle jiných historiků to pravda není. (...) To je přepisování historie podle našeho názoru," řekla pražská zastupitelka Marta Semelová (KSČM). Komunisté se pokusí docílit odstranění tabulky.

Minutou ticha a položením květin si dnes dopoledne Liberec připomněl devět obětí srpnové okupace z roku 1968. Mezi těmi, kdo dnes na náměstí přišli, byl i Václav Toužimský, autor slavné fotografie tanku, který pobořil podloubí na hlavním náměstí. I dnes měl v ruce fotoaparát. "Byl jsem zašitej na našem podniku, byl jsem na střeše," přiznal Toužimský, který tehdy pracoval ve fotocentrále na protější straně náměstí. 

"Měl jsem z toho nepříjemnosti, ale takový je život," poznamenal Toužimský. Horší podle něj bylo, že fotografie, které pořídil v srpnu 68, ale také o rok později při demonstracích, byly později zneužity při vyšetřování a větší problémy měli lidé na nich zachycení. 

K lidem, z nichž si spíš jen menšina pamatovala rok 1968 osobně, promluvil ve Varech například náměstek primátora Jiří Klsák (KOA) nebo Jan Nedvěd, autor knihy Neskloníme hlavy - rok 1968 v Karlových Varech, která má dnes večer slavnostní představení v karlovarském muzeu.

Připomněl, že to nebyla ani tak okupační vojska, ale ten kdo zničil odkaz roku 1968, byli čeští a slovenští stalinisté. "Dnes se obávám bagatelizace toho, co se tehdy stalo. Slýchávám, že nás tehdy Rusové zachránili před kapitalismem na dalších 20 let a podobné nesmysly," řekl Nedvěd.

Smutné výročí si připomínají občané po celé republice. Asi padesátka lidí se dnes vydala na průvod Karlovými Vary. Zastavili se i před Generálním konzulátem Ruské federace, kde zazněly krátké projevy a hudba Karla Kryla.

Andrej Babiš si dnes zažil pořádně těžké chvilky. Komentovat je při odjezdu od budovy Českého rozhlasu odmítl.

"Jako bychom si neuměli vážit úspěchu vlastních lidí. Všude je jenom samý konflikt a rozbroje. Úspěch by určitě neměl vyvolávat závist. Měli bychom být na sebe víc hrdí a umět vyzdvihnout šikovné a talentované lidi. (...) Jsme národ (zdůrazňuje - pozn. red.) se skvělou tradicí a máme mnoho důvodů být na sebe hrdí. A já vám děkuju, děkuju všem za podporu, děkuju našim fanouškům, že nám zvedají preference. Na shledanou,"

dodal Babiš a odchází od řečnického pultíku. Po následné hymně pieta končí.

"Jsme tu především proto, abychom uctili památku těch, kteří padli v boji o rozhlas," upozorňuje moderátor. Andrej Babiš se pustil do čtení projevu. Jeho slova zanikají v ohlušujícím pískotu. "V roce 1968 byli lidé nejprve nadšeni a poté zklamáni," říká Babiš, ale dostává se i k situaci dnes:

"Nesouhlasím s tím, že jsou dnes svobody ohroženy. Každý si dnes může říkat a psát, co chce, každý si může založit stranu nebo hnutí nebo změnit své volební preference a komu se někdo nebo něco nelíbí, může jakkoli kritizovat a proti něčemu brojit, nebo si v příštích volbách zvolit někoho jiného. Teďka by měli všichni poslouchat tady, ale já bych to přečetl: Svoboda a demokracie je především to, že umím uznat, že má někdo právo na jiný názor a na jinou preferenci než já."  

Pískot naopak schytává šéf Sněmovny a člen ANO Radek Vondráček. Chvíli jen s lehkým úsměvem a viditelně nijak zvlášť nerozhozen zůstává stát za řečnickým pultíkem. Přes prosby o respektování piety a těch, kteří si přišli zavzpomínat, dav neutichá. "Vypadá to, že ke zklidnění nedojde, já s dovolením přesto začnu," říká Vondráček. Děkuje Zavoralovi a Štěchovi za citlivé uctění památky padlých. Kritizuje, že dav nerozlišuje pietu a svobodnou demonstraci. "Dokud se to lidé nenaučí rozlišovat, tak se v této zemi dál nedostaneme," varoval.

Po šéfovi Českého rozhlasu Zavoralovi vystoupil šéf Senátu Milan Štěch (ČSSD). I on zmínil památku československých občanů, kteří se postavili okupantům. Pozastavil se nad překvapením a zklamáním z invaze i protesty, které následovaly. "Jejich památku uchovejme dobře v naší historické paměti," apeloval. Při Štěchově projevu lidé tleskají. Zdůraznil i roli veřejnoprávních médií a odsoudil pokusy o diskreditaci ČT, ČRo či ČTK, které označil za nepřijatelné.

"Hanba, hanba." S pískotem a dalšími projevy protestů se před budovou Českého rozhlasu setkal při svém příchodu premiér Andrej Babiš. Organizátoři piety vyzývají lidi, aby uvolnili prostor. Přítomní reagují skandováním a nechtějí odejít. Doprava byla zastavena.

50. výročí sovětské invaze si dnes připomněli i lidé v Liberci.

Hned první den srpnové okupace se v roce 1968 v Československu objevovaly i protisovětské nápisy: "Běž domů, Ivane", "Z naší Prahy, vyženeme ruské vrahy", "Eto družba?", "Brežněv: Zachráníme český národ, i kdybych ho měl postřílet", "Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil."

Na protest přitom došlo i v pondělí před ruskou ambasádou v Praze. Kromě výročí invaze se připomínala na transparentech i ruská anexe Krymu a postup Rusů na východní Ukrajině. 

Dobrý den, vítáme Vás u online přenosu ze dne, kdy si Češi i Slováci připomínají 50 let od tragédie - příjezdu vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší šéf Kremlu Leonid Brežněv vnímal změny hrozící v Československu v rámci uvolňování během pražského jara jako ohrožení pro celý východní blok. V očích Sovětů bylo nezbytné zasáhnout. O vyslání okupačních jednotek definitivně Moskva rozhodla 18. srpna. A 21. srpna byla spuštěna operace Dunaj.